49. Libštát obrazem

0
144

Letos proběhl už čtyřicátý devátý ročník setkání jachtařů, kdysi z Československa (přesněji z ČSSR), nyní již z České republiky plus zahraniční hosté. Jde o každoroční tradici, kdy je příležitost vidět se s lidmi jinde než na moři nebo, a to častěji, na Facebooku. Pro nás jako jachtařské nakladatelství je to příležitost nabídnout ke koupi nějaké knížky a potkat nejen kamarády, ale i naše čtenáře a kamarády z nich udělat.

Ti největší hrdinové jezdí už v pátek, aby se družili v Pekle, což je bar pod pódiem nabízející ohnivou vodu za vpravdě čertovsky nízké ceny. Daní ovšem je, že páteční hrdinové často v sobotu nedorazí do sálu, protože v cestě je výčep, kde se jako první pomoc nabízejí vyprošťováky a to je velké lákadlo. Zlí jazykové tvrdí, že jsou jachtařští jedinci, kteří nikdy neviděli promítací sál zevnitř, protože dál než ke stolku pod pípou se v sobotu už nedostali.

Nicméně pro hrdiny největší, kteří přežijí Peklo, projdou nástrahami výčepu a oblaží svou mořskou duší sérií jachtařských přednášek, je ještě pravidelně připravena atrakce poslední, něco jako hora Midorjama, a tou je sobotní bál. Vítězové v tomhle trojboji – a není jich zas tak mnoho – mají o čem vyprávět celý následující rok.

49. Libštát hostil jako vždycky vysoce zajímavé přednášející s vysoce zajímavými přednáškami, za průvodního slova jachtařů nejpovolanějších – Petra Ondráčka a Jardy Bernta, který je navíc hlavním organizátorem celé akce.

Nemá zde smysl ty přednášky převypravovat – pokud jste byli, tak jste je slyšeli, pokud ne, můžete se podívat, o co jste přišli. Abych se vyhnul reportáží typu „viděli jsme to a to“ a „ti a ti setrvali v přátelském rozhovoru“, zkusil jsem letos něco krátce natočit na video a pak to narychlo sestříhat. Nečekejte tedy dílo hodné ČT, ale pokud si chcete atmosféru přiblížit, nebo jste snad na Libštátě nebyli, zkuste kouknout na krátké video.

A doražte příští rok! Bude padesáté výročí!