S/Y Janna
10. Janna: Singapur- Langkawi VELKÝ ÚKLID
„Už jsi zase ve svym živlu, viď,“ komentuje Péťa. Na všem je tenká vrstvička plísně, ale radostně zjišťuji, že zápach ze včerejšího večera se už stačil vyvětrat. Péťa je na palubě a doplňuje seznam nákupů o rozměry potřebných součástek – odpoledne se totiž chystáme k Jessie, našemu zásobovacímu agentovi přes věci jachtařské.
9.Janna: Singapur – Langkawi ZPĚT NA LODI
23. červen 2008 Netrvalo to nakonec ani tak dlouho. Po čtyřech měsících naplněných prací a učením, po čtyřech měsících odloučení od lodě jsme 23. června v jedenáct hodin večer před Singapurským letištěm nastoupili do taxíka řízeného starším Indem. Konečně. Konečně budeme zase u lodě, která na nás celou tu dobu čeká.
8. Janna – První plavba zelenáčů
Je 10.2. 2008. Velká očekávání. Trochu strachu, nejistota. Nikdy předtím jsme větší plachetnici sami neřídili. Všechno ale přece umíme. Nastartovat motor, přidat plyn, ubrat, kormidlem doleva, když chci jet vpravo, doprava, když chci doleva, couvat moc nejde, plný kýl, je třeba pomaloučku, ťuk, ťuk, jenom pár stupňů, pak pomalu dopředu, marína je úzká, jsme venku, [...]
7. Janna – Zimní opravy, Singapur 2008
Hned po příjezdu do Singapuru a potom, co jsem se zase přivítali s Jannou, vrhli jsme se po hlavě do kolotoče manuální práce, která byla prokládána občasnými návštěvami v železářstvích a v námořním hokynářství u Jessie na Kitchener Road, kdykoli jsme zjistili, že nám opět něco chybí. Byli jsme natolik ponořeni do myšlenek a plánů, [...]
6. Janna – Splněný sen?
Splnili jsme si sen. Máme plachetnici. Ono se ale nakonec vždycky ukáže, že to s těmi splněnými sny není tak jednoduché. Najednou jsme se ocitli v tom našem snu, počáteční oblouznění, kdy jsme se jenom rozplývali, odeznělo, a ze snu se stala opět ta stará známá, nesmlouvavá realita. Nejspíš to tedy s těmi sny bude [...]
5. Janna – Rajská zahrada
Janna, znamená v arabštině „zahrada“ a v Koránu se „al’jannah“ používá ve významu „rajská zahrada“. (Jenom pro pořádek: arabsky neumíme, ale Google ví vše a co neví to neexistuje, že?) A konečně je to i švédská verze Janiččina jména a koneckonců naše loď je Švédka a jaká!
4. Loď a my
Zhluboka jsme nabrali dech: „Tak to bychom měli. Co teď? Co si teď s tou lodí počneme?“ Skočit po hlavě do neznáma je jedna věc, ale zamávat křídly a letět není samo sebou. Čekají nás opravy, musíme loď poznat, naučit se se vším pořádně zacházet. A v neposlední řadě též zajistit dostatek peněz na zaplacení [...]
3. Jak jsme kupovali plachetnici
Hned jak jsme se vrátili z půldenní plavby na ocelové keči Christine, naší první plavbě na plachetnici vůbec, začali jsme prohledávat internet a zjišťovat, co taková loď může stát. Nejprve jsme si spočítali, kolik asi budeme moci za loď dát, aby nám ještě něco zbylo na opravy. Původní plán zněl: máme asi tak tři čtyři [...]
2. Jak jsme kupovali plachetničku
Začali jsme prohledávat internetové servery nabízející čluny z druhé ruky. Tchaj-wan jsme už znali na tolik, že jsme věděli, že tady nepořídíme člun podle našich představ. Velice brzo jsme našli našeho favorita. Anglický člun Wayfarer byl dostatečně velký, aby pobral nás dva a dost zavazadel na několikadenní výlety kolem pobřeží. Začali jsme snít o prozkoumávání [...]
1. Nový začátek aneb Jak jsme začali plachtit
Rok 2006. Jedno pozdní odpoledne zachrastily v zámku klíče. Pomalu se skutálela první slza. Pak druhá. Nebylo to poprvé. Vždy jednou za čas nás pobyt ve společnosti začal hodně unavovat. Každý jsme na to vyčerpání reagovali jinak. Janička slzami, já jsem vrčel. Nesmyslné konvence a hlavně pokrytectví nás doháněly na pokraj zoufalství. „Já chci na [...]
