Uku Randmaa bronzový na Gloden Globe Race

0
287
Uku Randmaa v cíli GGR s manželkou a dětmi. Foto: instagram.com/goldengloberace/

V pondělí ráno Uku Randmaa protnul cílovou čáru u Les Sables d’Olonne a obsadil třetí místo v Golden Globe Race. 56 letého mořeplavce v cíli čekala manželka Maibach s dvojčaty Thorem a Ormom, kteří se narodili krátce před začátkem závodů (1. Července 2018). Dalšími gratulanty byli vítěz Jean-Luc Van Den Heede, stříbrný Holanďan Mark Slats a zachráněni Loïc Lepage a Susie Goodallová.

Po téměř 252 dnech na moři měl Estonec ve své spíži všeho všudy tři balíčky polévky. Důsledek špatného proviantního rozpočtu a rybářské smůly. „Myslím, že jsem shodil nejméně 20 kilo. Od Hobartu jsem věděl, že se musím šetřit jídlem, takže jsem rozdělil příděly na polovinu, a následně ještě jednou – na polovinu. Měl jsem dvě jídla denně; jednu misku nějakého mrazem sušeného jídla a šálek polévky. Ale bylo to velmi dobré pro mé zdraví. Pokud jsem měl nějakou fyzickou práci, cítil jsem se rychle unavený, ale jinak to nebyl velký problém. Největším problémem byl  nedostatek větru. Například když jsem uvízl v oblasti vysokého tlaku u ostrova Sv. Heleny více než týden. A největší starostí bylo udržet loď v jednom kuse. Měl jsem strach, že kdyby se něco zlomilo, možná bych nedokázal závod dokončit.”

Uku Randmaa na startu a v cíli. Najděte 20 kilo rozdílů.
Foto: facebook.com/goldengloberace/photos

Randmaa při plavbě pozoroval množství odpadu v oceánech. „Největší znečištění – hlavně plastové – bylo po překonání Mysu dobré naděje. Odpad tvořil v oceánu celé řeky. Jednou jsem narazil na dveře a při jiné příležitosti jsem potkal celý strom. Kdybych ho trefil, přišel bych o kormidlo.”

Trvalým problémem byl porost trupu. „Bylo docela děsivé vidět loď zvenčí. U Hobartu měla voda kolem 6 °C. Oblékl jsem si oblek na přežití, ale ten ohromně nadnáší, takže jsem musel pod kýlem natáhnout lano a vtáhnout se dolů, abych trup očistil.“

Takhle obrůstají lodě v jižních mořích.
Foto: goldengloberace.com/pic

Randmaa byl u Mysu dobré naděje na 5. místě. Na stupně vítězů se probojoval v drsných podmínkách jižního Indického oceánu. V této oblasti museli závody ukončit indický závodník Abhilasha Tomy, Ir Gregor McGuckin a Francouz Loïc Lepage. Ve všech případech to obnášelo záchrannou operaci. Uku byl na 3. místě od zastávky u Hobartu a udržel si ho až do cíle, navzdory 72 hodinové penalizaci, kterou obdržel 20. ledna za personalizované informace o počasí (a optimálním kurzu), které získal rádiem (pravidla to zakazují).

Šampaňské, které v cíli dostal, ulil moři, lodi a velkým kusem svému druhému členu posádky – větrnému kormidlu. Randmaa měl na podmínky aktuálního GGR výjimečně bezporuchové zařízení, jehož porucha znamenala stopku pro mnoho jeho soupeřů.

A závod stále pokračuje. Na čtvrtém místě se, a tedy nejblíže k cíli, se v tuto chvíli zatím pohybuje István Kopar. Zbývá mu 950 mil. Američan pokračuje navzdory rozbitému kormidlu a různým drobným problémům. Donedávna ho například trápilo plísňové onemocnění nehtů spojené s celkovou plísňovou kontaminací interiéru v důsledku nevětrané vlhkosti. V cíli by mohl být kolem 18. března.

Na páté příčce je Fin Tapio Lehtinen, který se severským klidem snáší svůj zoufale pomalý postup Atlantikem. Cestu mu ztěžuje kombinace porost trupu a špatné počasí. Aktuálně je jeho průměrná rychlost pod jedním uzlem. Oficiálně je stále v závodě ještě Rus Igor Zaretsky. Závody povolují jednu zastávku s tím, že závodník je přesunut do zvláštní (čestné) třídy Chichester. Zaretsky tuto možnost využil, loď odstavil v Austrálii a aktuálně se zotavuje doma v Rusku. Zatím se nevyjádřil, jestli bude pokračovat.

One and All – Rustler 36 Uku Randmaa
Foto: instagram.com/goldengloberace/

Nejlepším modelem tohoto ročníku GGR se stává Rustler 36. Na startu to byl nejpočetněji zastoupený typ a stejně tak na ní pluli všichni tří medailoví závodníci. Model Rustler 36 je ve výrobě průběžně už od roku 1980 a ani u dvacetileté lodi neklesá cena pod 100 000.