Zákaz charteru pod cizí vlajkou v Turecku nebude, ale…

0
261
Turecké gulety. Ilustrační foto, archiv, zdroj Václav Bartůšek

Server International Boat Industry zveřejnil informace o změnách legislativy pro plavidla provozující charter pod cizí vlajkou v jeho vodách. Chvíli to vypadalo že Turecko je připraveno ho plavidlům pod zahraniční vlajkou zakázat. Minimálně v sezoně 2019. Nakonec je všechno jinak a charterové společnosti si musí sáhnout do kapsy pro peníze.


Zvažované protekcionistické opatření bylo reakcí na stížnosti podané na Ministerstvu cestovního ruchu, která tvrdí, že zahraniční společnosti odcházejí od místních provozovatelů guletů. Ministerstvo proto zvažovalo prosadit turecký kabotážní zákon z roku 1926, který zabraňuje komerčnímu provozu zahraničních plavidel mezi tureckými přístavy a podél pobřeží. Následně by vypršela charterové licence pro jachy plující pod zahraniční vlajkou. Systém charterových licencí je v platnosti více než 35 let.

Většina charterových společností působících v regionu není turecká a v současné době platí daně prostřednictvím zmínené Charter Licence (která stojí přibližně 2.600 liber ročně za 45 stopovou jachtu). Vlastní daně provozovatelé platí v krajině registrace lodě (sídla firmy, v domovské zemi majitele) – často v různých daňových rájích. Místní provozovatelé také spekulovali, že Turecko plánuje přechod k systému používanému v Řecku, kde jachty musí být v 51% vlastnictví řecké společnosti. To by znamenalo, že charterové platby by zůstaly v Turecku, kde by byly zdaněny.

Snahy lobbistů ze strany členů průmyslu, kteří by byly zasaženi novým omezením narážely u ministra cestovního ruchu a na lokální volby, které proběhly 31. března. Zájmy místního turistického ruchu jsou politickým tématem a ministr tak čekal jak volby dopadnou. Ve vzniklé legislativní nejistotě se provozovatelé obávali, že budou muset zrušit většinu rezervací pro sezónu 2019 a zdráhali se přijímat jakékoli nové objednávky do roku 2020. Dopad ztracené charterové činnosti by se rozšířil i mimo provozovatele charterů na jiné podniky, jako jsou transfery z letiště, restaurace, přístavy a poskytovatelé služeb, kteří těží z příjmů námořního cestovního ruchu.

V otázce charteru se nakonec situace vyvinula tak, že licence zrušeny nebudou a zahraniční provozovatelé nebudou muset opustit turecké vody, ale za novú licenci si připlatí, a hodně… Nová cena je zatím stanovena na desetinásobek té původní. Z reakce postižených společností tak vyplývá, že to je vyjde vlastně nastejno. Nový poplatek zvyšuje náklady, které buď zaplatí firmy ze zisku, nebo se promítne do vyšší ceny a dál sníží atraktivitu Turecka jako destinace, jenž je už tak pošramocená nejasnou politickou a bezpečnostní situací v zemi. Zatím nejvíc poplatek dopadá na segment “bareboat charteru”, teda společností půjčující malé plachetnice bez posádky. Mají hodně lodí, pronajímají si zázemí, mají vysoké fixní náklady a nemůžou jen tak někam utéct.

Co to všechno může znamenat do budoucna? Nejspíš zase přibudou lodě v Řecké Egeji, jak už se to díky migraci jachtařů z Turecka do Řecka děje nějaký ten pátek. Je zde také příležitost pro soukromé jachtaře, a to zažít na jednu sezonu loděprázdné Turecko – než se pravidla vyjasní nebo si provozovatelé prolobují jiné řešení.  

Zpracováno podle serveru ibinews.com.