Statistika nuda je… a nebo ne?

Co říkají statistiky o jachtařských kolizích? Zajímavý přehled z reálných nehod.

Jak velké jsou jachty, které končí ve srážkách? Za jaké viditelnosti k nim dochází? A s čím se vlastně nejčastěji srazíme? Statistiky z vyšetřovaných kolizí nám dají poměrně jasný obrázek. Tady jsou nejzajímavější čísla.

Průměrná velikost jachet: 38 stop

Kolizí se účastnily lodě od 25 do 60 stop délky. Průměr je 38 stop, tedy přibližně 11,5 metru.
To znamená, že nejčastěji nejde o malé sportovní plachetnice, ale o běžné charterové lodě.

Kdy k nehodám dochází?

Možná překvapí, že více než polovina kolizí se stala za dobré denní viditelnosti!

  • 53 % – den, dobrá viditelnost
  • 29 % – noc, snížená viditelnost
  • 18 % – noc, dobrá viditelnost

Z toho vyplývá, že slunce samo o sobě neznamená bezpečí. I za jasného dne může dojít ke kolizi – třeba z nepozornosti, ústavy nebo špatného hlídkování.

Z čeho jsou kolidující jachty?

  • 59 % – laminát (GFK)
  • 24 % – dřevo
  • 12 % – ocel
  • 6 % – hliník

Laminátové trupy dominují – což není překvapení, vzhledem k jejich rozšířenosti. U ocelových a hliníkových jachet je ale třeba brát v potaz, že sice snesou víc, ale síla nárazu bývá větší i pro druhou stranu.

Co se stane s lodí po kolizi?

  • 44 % – začne se potápět
  • 31 % – zůstává plovoucí, ale neschopná manévrovat
  • 26 % – stále manévrování schopná

Takže v každém druhém případě jde do tuhého. Pokud loď není poškozená tak, že se potápí, často stejně ztrácí schopnost manévrovat.

S kým se jachty nejčastěji srazí?

  1. Velká nákladní plavidla
  2. Motorové jachty
  3. Plachetnice, vlečné soupravy, ponorky a další

Na prvním místě jasně vede velká obchodní lodní doprava – a není divu. Na moři, zejména v oblasti plavebních tras, to bývá jako na dálnici bez čar. Velké lodě neuhýbají, často ani nevědí, že o vás ví.

AIS, radar, nebo jen slepá víra?

U 35 % jachet, které byly účastníky kolizí, nebyl použit ani radarový reflektor, ani AIS, ani radar.

Z 17 zdokumentovaných případů ve vyšetřovacích zprávách nevyužilo žádné technické prostředky více než třetina lodí.

To je vysoké číslo – a důvod k zamyšlení. I pasivní radarový reflektor může zvýšit vaši šanci, že vás druhá loď vůbec zaznamená.

Co z toho plyne?

  • Dbejte na dobré hlídkování, i za bílého dne.
  • Nenechávejte kormidlo na autopilotu bez dozoru.
  • AIS, radar, reflektor – používejte, co máte.
  • A mějte plán, co dělat po srážce – protože šance, že se loď bude potápět, není malá.

Bezpečné plavby všem – a raději s odstupem!
Kolize nejsou jen teorií z učebnic.
Jsou to tvrdé nárazy, které se často dějí tam, kde bychom je nečekali.

Tady máš doplněnou verzi článku pro WordPress včetně perexu a SEO sekce:


Příčiny ztráty kýlu: Když selže to, co má loď držet nad vodou

Ztráta kýlu je noční můrou každého jachtaře. Ačkoli se jedná o relativně vzácný jev, následky bývají katastrofální. Tento článek shrnuje nejčastější příčiny ztráty kýlu na základě více než 70 případů a přináší praktická doporučení, jak této hrozbě předcházet.


Nejčastější příčiny ztráty kýlu:

  • 40 %příčina neznámá
  • 15 %výrobní vada (např. vadný svár)
  • 11 %oslabení nebo konstrukční porucha trupu
  • 10 %vážný náraz do dna
  • 5 %koroze šroubů kýlu
  • 3 %porucha výkyvného kýlového systému

⚠️ Od roku 1984 došlo ke 24 smrtelným nehodám v důsledku ztráty kýlu.


Co si z toho odnést?

  • Pravidelně kontrolujte kýlovou konstrukci – hlavně po kontaktu s dnem.
  • Při koupi lodě si ověřte její servisní historii a výskyt havárií.
  • Nezanedbávejte kontrolu koroze kýlových šroubů.
  • Nepodceňujte výběr vhodného typu kýlu – zejména pokud plánujete offshore plavby.

Ztráta kýlu může být náhlá, tichá a smrtící. Věnujte proto pozornost i detailům, které nejsou na první pohled vidět. Technický stav kýlu může rozhodnout o životě celé posádky.

🧭 Bezpečné plavby přejeme všem, kdo drží kormidlo.

Další informace? Koukněte sem