Mořská bríza je námořníkův zachránce v horkém a klidném počasí letních dnů, kdy se země potí pod obrovskou tlakovou výší s celkově velmi malým tlakovým gradientem a ranní inverzní vrstvou nad chladným povrchem za svítání. Je to způsobeno tím, že pevnina se zahřívá rychleji než moře.
- Ráno se pevnina zahřeje (stačí zvýšení teploty o 3–4 °C oproti teplotě mořské hladiny). Než nastane poledne, vzduch nad pevninou se začne ohřívat a rozpínat.
- Přitom se může pohybovat pouze jedním směrem: nahoru a nad moře. Do vnitrozemí nemůže, protože tam se vzduch také rozpíná.
- Tento pohyb vzduchu od pevniny způsobuje lokální tlakovou níži na pobřeží, zatímco vzduch, který se pohybuje směrem na moře, se přidává k tamnímu vzduchu, čímž se vytváří lokální tlaková výše nad mořem – a jaké překvapení, najednou tu máme lokální termální cirkulaci.
Pokud nad přízemní vrstvou atmosféry vane mírný geostrofický vítr z pobřeží, celému jevu to napomáhá.

S postupujícím dnem se zvětšuje rozdíl teplot mezi pevninou a mořem, což tento proces ještě více prohlubuje. Také vlhký vzduch, který se vrací z moře nad pevninu, stoupá vzhůru a tím se vodní pára v něm kondenzuje a vytváří podél pobřeží linii kupovitých mraků (cumuly).

Tento jev zasahuje několik kilometrů daleko nad moře. Obecně se nedá dobře předpovídat na standardních modelech počasí, dokud rozlišení modelu neklesne přibližně na 2 km nebo méně. Je proto velmi užitečné pochopit síly, které jej způsobují, a jak se bude vyvíjet.
Zatímco mořská bríza obecně začíná vanout přímo k souši, bude ovlivněna Coriolisovou silou. To znamená, že se na severní polokouli bude stáčet doprava a na jižní polokouli doleva (za předpokladu, že se neprojeví jiné, místní vlivy) – a to zpravidla až o 30° v průběhu 2–3 hodin v nejteplejší části odpoledne, tedy cca od 13:00 do 16:00 místního času.
Pokud jsou vhodné podmínky jen nevýrazné, nikoliv zřetelné, například fouká vítr od pobřeží, ale je celkem chladný den a vy si nejste jisti, zda rozdíl teplot moře a pevniny bude dostatečný, podívejte se na mraky. Hezky to dokládají tyto fotografie z Palmy v březnu 2019:

■ Malé útržky cumulů vznikají pozdě ráno, když se pevnina ohřívá a vzduch začíná stoupat.

■ Linie cumulů ve vnitrozemí po poledni, kdy se začíná vytvářet cela mořské brízy.

■ V polovině odpoledne je tato oblačnost nejhustší, což naznačuje vrchol vzdušného proudění.
Opravdu důležité je, že i když vidíte, jak se vrcholky vnitrozemských cumulů pohybují směrem k moři (nacházejí se v horní části cely), oblačnost rychle vymizí, jakmile se dostane nad vodu a vzduch začne klesat.
Chcete vědět o meteorologii více? Kniha: Meteorologie pro jachtaře
Pro členy Námořního klubu sleva 50%. Nejste členem? Další informace zde.
Nebo se rovnou přidejte.

