Jak vzniká mořská bríza

Mořská bríza je námořníkův zachránce v horkém a klidném počasí letních dnů, kdy se země potí pod obrovskou tlakovou výší s celkově velmi malým tlakovým gradientem a ranní inverzní vrstvou nad chladným povrchem za svítání. Je to způsobeno tím, že pevnina se zahřívá rychleji než moře.

  • Ráno se pevnina zahřeje (stačí zvýšení teploty o 3–4 °C oproti teplotě mořské hladiny). Než nastane poledne, vzduch nad pevninou se začne ohřívat a rozpínat.
  • Přitom se může pohybovat pouze jedním směrem: nahoru a nad moře. Do vnitrozemí nemůže, protože tam se vzduch také rozpíná.
  • Tento pohyb vzduchu od pevniny způsobuje lokální tlakovou níži na pobřeží, zatímco vzduch, který se pohybuje směrem na moře, se přidává k tamnímu vzduchu, čímž se vytváří lokální tlaková výše nad mořem – a jaké překvapení, najednou tu máme lokální termální cirkulaci.

Pokud nad přízemní vrstvou atmosféry vane mírný geostrofický vítr z pobřeží, celému jevu to napomáhá.

Nástup mořského větru s ranním sluncem ohřívá pevninu a tím i vzduch nad ní; ten se rozpíná a putuje směrem k moři, což způsobuje rozdíl tlaku, který vyvolává mořskou brízu vanoucí k pevnině.

S postupujícím dnem se zvětšuje rozdíl teplot mezi pevninou a mořem, což tento proces ještě více prohlubuje. Také vlhký vzduch, který se vrací z moře nad pevninu, stoupá vzhůru a tím se vodní pára v něm kondenzuje a vytváří podél pobřeží linii kupovitých mraků (cumuly).

Když se ustaví mořská bríza, obvykle se podél pobřeží vytvoří řada malých cumulů, které nezasahují nad moře.

Tento jev zasahuje několik kilometrů daleko nad moře. Obecně se nedá dobře předpovídat na standardních modelech počasí, dokud rozlišení modelu neklesne přibližně na 2 km nebo méně. Je proto velmi užitečné pochopit síly, které jej způsobují, a jak se bude vyvíjet.

Zatímco mořská bríza obecně začíná vanout přímo k souši, bude ovlivněna Coriolisovou silou. To znamená, že se na severní polokouli bude stáčet doprava a na jižní polokouli doleva (za předpokladu, že se neprojeví jiné, místní vlivy) – a to zpravidla až o 30° v průběhu 2–3 hodin v nejteplejší části odpoledne, tedy cca od 13:00 do 16:00 místního času.

Pokud jsou vhodné podmínky jen nevýrazné, nikoliv zřetelné, například fouká vítr od pobřeží, ale je celkem chladný den a vy si nejste jisti, zda rozdíl teplot moře a pevniny bude dostatečný, podívejte se na mraky. Hezky to dokládají tyto fotografie z Palmy v březnu 2019:

■ Malé útržky cumulů vznikají pozdě ráno, když se pevnina ohřívá a vzduch začíná stoupat.

■ Linie cumulů ve vnitrozemí po poledni, kdy se začíná vytvářet cela mořské brízy.

■ V polovině odpoledne je tato oblačnost nejhustší, což naznačuje vrchol vzdušného proudění.

Opravdu důležité je, že i když vidíte, jak se vrcholky vnitrozemských cumulů pohybují směrem k moři (nacházejí se v horní části cely), oblačnost rychle vymizí, jakmile se dostane nad vodu a vzduch začne klesat.

Chcete vědět o meteorologii více? Kniha: Meteorologie pro jachtaře

Pro členy Námořního klubu sleva 50%. Nejste členem? Další informace zde.
Nebo se rovnou přidejte.