Koupit loď? Když jsem o této možnosti začal z důvodů, které uvedu níže, uvažovat, narazil jsem opakovaně na otázku, jaké jsou dva nejkrásnější dny v životě majitele lodi. První je prý den kdy loď koupí a druhý pak když jí úspěšně prodá.
Co nás k tomu vlastně vedlo, že jsme společně s kamarádem začali uvažovat o koupi námořní plachetnice? Věk, zájem o dlouhé plavby, finanční náročnost pronájmů a neutuchající touha po poznávání.
Hledání na síti
Začali jsme rešerší jachtařských zdrojů na internetu. Chtěli jme mít představu co je na trhu k dispozici a jaké jsou finanční nároky na pořízení takové hračky pro velké kluky a holky. S tím se pojí znalosti o tom, co stojí provoz, jaké jsou náklady na pojištění, jakou licenci potřebujeme k provozování, jaké jsou náklady na suché doky a maríny. A v neposlední řadě, jaké jsou povinnosti vůči státu, kde bychom měli mít loď „ubytovanou“.
Na co?
Opomenu-li rozpočet, z rešerše vyplynulo, že by si měl kupující dobře rozmyslet co chce s lodí dělat, co od ní očekává a v jakém prostředí se bude pohybovat nejčastěji. Tak jsme udělali průnik našich představ a vyšlo nám, že chceme loď, která umí plout v těžkém počasí, je vhodná pro dálkové plavby, je ovladatelná s málopočetnou posádkou, nebo i v sólo obsazení.
Jaký typ?
Moje znalosti o typech lodí vhodné pro „blue water“ sestávaly z článků a recenzí. Což není dostatečný fundament. Naštěstí budoucí spoluvlastník měl znalosti ze stavby plachetnice typu ketch a náš společný kamarád je lodní stavitel, který konstruoval hliníkové plachetnice typu sloop. Tak jsme se u piva bavili o výhodách a nevýhodách konstrukcí a vyšlo nám z toho rozhodnutí, že potřebujeme dvojstěžník, centrkokpit, schooner nebo ketch.
Jak velkou?
Dost to vychází z našich požadavků na možnost ovládat loď malou posádkou, nebo sólo. Ale plavby s rodinnou a kamarády jsou také důležité. Zejména pak pro klid na souši doma. Zvolili jsme velikost 38-40 stop. Začínáme vyhledávat na serverech www.boattrader.com, www.boat24.com a dalších.
Výlet do Nizozemí
Po cca. dvou měsících nalézáme zajímavou loď. Je to schooner postavený podle mořeplavce a konstruktéra Erica Tabarlyho. Jedeme do Holandska se na něj podívat a promluvit si s makléřem. Návštěva maríny ale nedopadla podle našich představ. Díky tomu, že pršelo jsme mohli vidět netěsnosti trupu, nedoléhání teaku k palubě a k tomu neuvěřitelný nepořádek uvnitř v trupu. Loď původně konstruovaná pro sólo závodění, byla přestavěna nábytkářskou společností a nějak se jim nepodařilo nástavbu dobře izolovat. Bylo to opravdu smutný pohled na 60ti stopou loď s dvěma vysokými stěžni chátrající u mola. A to, že je 60ti stopá znamenalo, že byla také drahá. Na dostavbu, provoz i údržbu. A pořizovací cena pro nás také nebyla malá, i když makléř nabízel slevu.
Vystřízlivění
Po této zkušenosti jsme se už dívali jen po továrně vyráběných lodích s dobře známou historií. Už jsme nechtěli říkat makléři, že loď bude drahá i kdyby byla zadarmo (holandský makléř tomu vtipu nerozuměl 😊). Jestli chceme vyrazit na moře co nejdříve, musíme hledat jinak.
Kolik vlastně chceme utratit?
Zkušenost s rozdílem mezi popisovaným a reálným technickým stavem nabízené plachetnice nás posunula k hledání úspornějších variant. Náklady na rekonstrukci a opravy by neměly překročit kupní cenu samotné lodě. Potřebné opravy bychom měli být schopni udělat sami, nebo jen s lehkou dopomocí. Zejména pak s ohledem na velikost a stav lodě ceny za materiál a práci (chceme-li ji mít pořádnou) extrémně narůstají.
Co dál s lodí, až skončí naše potřeba plavby?
Ač se to zdá divná otázka, další použití/prodej lodě, je to jeden z klíčových faktorů, pro rozhodnutí, jakou značku a stáří lodě zakoupit. Pokud tedy chcete, aby se investice alespoň částečně vrátila, pokud nemáte následovníky. Nové lodě jsou krásné, ale trh pro prodej lehce ojeté lodi je omezený. Nabídka výrazně převyšuje poptávku. Proto se rozhodujeme hledat loď od osvědčeného výrobce, žádný homemade (ani profláklé charterovky). O tyto lodě je zájem. Cena je většinou přijatelná a lodě mají solidní konstrukci. Protože se v době výroby lodí, které nás zajímaly, začínalo s používáním GRP (sklolaminátem), jako stavebním materiálem, jsou trupy z 80tých let velmi bytelné a mají tloušťku až 5 cm.
Contest
Podle našich kritérií vypadá jako nelepší holandská společnost Conyplex. Ta vyráběla řadu Contest, a i dále ji vyrábí. Nevíce se nám líbí Contest 38S Ketch, dvoustěžník se středovým kokpitem. Cena těchto lodí se stabilně pohybuje od 40 000 euro po 70 000 euro.
Kdo byl Dick Zaal
Od sedmdesátých let byl u společnosti Conyplex konstruktérem Dick Zaal. Stavěl lodě od 27 do 50 stop. Jako první z komerčních výrobců spolupracoval s konstruktérem křídlatého kýlu, který u několika modelů aplikoval. Je také hlavní architekt lodí Contest 38S a Contest 38S Ketch.
Řecko
Boat24.com
Boat24.com je jedním ze solidních zdrojů pro nákup použitých lodích. Registrujeme se tam a nastavujeme si parametry vyhledávání a následného monitoringu nabízených lodí. Cca po měsíci se objevuje nabídka na Contest 38S Ketch. Podle fotografií vypadá, že je v dobrém stavu, majitelé jsou s ní ještě na plavbě v Řeckých vodách. Má nový motor, který má najeto necelých 200hodin. Součástí výbavy jsou prý dvě sady plachet a gennaker.
Limani Mou
Ketch se jmenuje Limani Mou. V řečtině to znamená Můj přístav. Kontaktujeme prodávajícího s dotazem na podrobnosti a obdržíme odkaz na fotky. Na závěr našeho mailování nás vlastníci Tom a Jeny zvou na jednání na ostrov Evvia. Do přístavního městečka Limni. Komunikace tedy začala 21.6.2024, kdy Tom a Jeny pluli na své poslední plánované plavbě.
První návštěva boatyardu
Doprava na Evvii není úplně snadná, asi také proto je to ostrov s minimem turistů z cizích zemí. Letíme do Athén, kde si po komplikovaném jednání půjčujeme auto Fiat 500 Hybrid. Komplikací bylo to že objednávka byla na řidiče, který neměl kreditní kartu a další nabízená mnou, nebyla půjčovnou akceptována, protože se překvapivě neshodovalo jméno na kartě s jménem objednatele. Změna udělat nešla, a tak platíme druhé půjčovné a problém je vyřešen. To byl výborný začátek.
Auto přebíráme až za tmy a jedeme z letiště v Aténách 174 km do neznámého prostředí s důvěrou v mapy.cz. Ty nás ovšem vedou po horských stezkách a poskytují možnost se potkat s divokými prasaty, liškami a králíky. Projíždíme kamenolomy a jen s velkým štěstím se po více než hodině dostáváme zpět na hlavní silnici.
Nakonec tedy ty mapy.cz fungují a dobrodružství může pokračovat do ubytování, kam jsme se v jednu ráno dobouchali do postele. Po klidné noci se ohlašujeme majitelům, kteří nám oznamují, že loď je už na břehu, v boatyardu. Jdeme se podívat na Limani Mou. Vystupujeme po žebříku na palubu a začíná prohlídka. Manželé jsou velmi vstřícní a loď vypadá, že na ni můžeme hned plout. Ale že bude co opravovat a vylepšovat není pochyb. Ale na to se už těšíme.
Odjezd bez lodě
Protože se nám Liman Mou moc líbila, začneme jednat o koupi. Nabídková cena už před naší návštěvou padla nejdříve na 40000 Euro a posléze na 30000 Euro. Majitelé se chtěli lodě zbavit a užívat si důchod po 75. roce i s vnoučaty. Připravovali jsme si taktiku na ještě další snížení kupní ceny. Jak se ale záhy ukázalo, bylo to předčasné. Tom a Jeny nám s omluvou sdělují, že už týden jednají s kupci z Kanady, kteří si pro loď přijeli a že konečná dohoda bude následující den. Bylo pro ně i atraktivní, že s lodí poplují přes Atlantik. Odjíždíme a cestou v Limni si dáváme kur….y drahou rybu, kupujeme pár lahví Retsiny a jedeme do našeho penziónu. Večer se na recepci od majitele penzionu dozvídáme, že nejsme první kupci. Společně zadegustujeme Retsinu a ochutnáme i zdejší speciální vína, která jako Retsina chutnají, ale nejsou jí (Retsina je typické řecké, nejčastěji bílé víno s přídavkem borovicové pryskyřice, pozn. red.). Do vína se vkládají jen šišky. A jsou ukrutně drahá.
(dokončení příště)
Chcete předcházet nehodám na moři? Doporučujeme knihu Nehody plachetnic.
Pro členy Námořního klubu platí sleva 50 %. Nejste členem? Více informací najdete zde. Nebo se rovnou přidejte.