Stejně jako je důležité důkladně znát motor své lodi, znalost elektronických systémů vám pomůže vyřešit jakékoliv problémy, které se na nich objeví. V začátcích námořní elektroniky měl každý přístroj svoji specifickou funkci – tady hloubkoměr, tam rychloměr, jinde windmeter atd. Přestože některé lodi zůstávají vybaveny takto, normou se v posledních několika desetiletích stal síťový systém, kdy jakékoliv systémové údaje mohou být zobrazeny na kterékoliv jednotce (displeji).
Protokoly NMEA
V jachtařském odvětví existují dva standardní datové protokoly, které umožňují, aby se přístroje od různých výrobců dokázaly vzájemně propojit. Proto nemusíte nutně nakupovat od výrobce svých stávajících přístrojů. Jedná se o protokoly NMEA0183 a pozdější verzi NMEA2000 (často zkracováno na N2K). Z hlediska elektrotechniky jsou oba zastaralé, a tudíž i poněkud pomalé, ovšem ve většině případů jsou objemy přenášených dat malé, takže v praxi to u systémů NMEA2000 zřídka představuje problém. Kromě toho mívají mnozí výrobci ještě svůj vlastní protokol, který umožňuje přenos dat až 20x rychleji než NMEA protokoly.
Ačkoliv NMEA0183 je nyní již několik desetiletí starý protokol, stále ještě se prodává vybavení, které tento protokol používá. Vyžaduje, aby byl každý přístroj zapojen samostatně pěti jemnými drátky, které jsou náchylné k přerušení v místě kontaktu. Na druhou stranu N2K vyžaduje zapojení jedním vodičem typu „plug and play“. Přístroje se připojují na páteřní kabel (nebo sběrnici), která, pokud je to třeba, vede podélně po celé délce plavidla.
K uskutečnění přenosu dat musí mít páteřní kabel na každém konci odpor. U mnoha systémů je jeden konec úhledně začleněn do větrného snímače na vrcholku stěžně. Pokud však nastane problém na vrcholu stěžně – snímače nejsou příliš spolehlivé – může se celý systém stát neprovozuschopným.
Snadným řešením je mít s sebou náhradní koncový odpor. Když se systém zhroutí, můžete odpojit windmeter a vložit náhradní odpor. Pokud pak systém začne opět fungovat, jednak zjistíte příčinu poruchy, a jednak zachováte většinu systému funkční.
Záložní přístroje
Navzdory šíření moderní námořní elektroniky přetrvává platný argument, že jediná zařízení, která kompetentní skipper potřebuje k dovedení dobré lodi kamkoliv na světě, je sada aktuálních papírových map, olovnice, log, sextant a kompas.
Nicméně všichni, až na nemnohé horlivé tradicionalisty, se již rozhodli doplnit další vybavení a komplexnější systémy, protože jachting je pak pohodlnější, zábavnější a bezpečnější. Například mapový plotter přesně zobrazující vaši polohu, když potmě vplouváte do neznámého přístavu, značně snižuje pravděpodobnost, že budete až do úsvitu muset dryftovat na otevřeném moři.
Problém nastává, pokud se spoléháme na tyto složité systémy až do té míry, že bychom byli bez nich doslova ztraceni. Proto je důležité stále vozit na palubě základní pomůcky pro tradiční navigaci, abychom se k ní mohli v případě potřeby uchýlit, a je třeba také tyto dovednosti procvičovat.
Na druhou stranu, přestože za papírové mapy stále neexistuje plnohodnotná náhrada, soudobé technologie rovněž umožňují mít i pohodlnější záložní pomůcky. Například iPad nebo chytrý telefon o vhodné specifikaci a vybavený vhodným vodovzdorným a nárazuvzdorným pouzdrem lze využít jako mapový plotter, pokud tam máte aplikace pro navigaci a příslušné mapy.
Kapitola z knihy Kapitán do nepohody. Pro členy Námořního klubu sleva 50%. Nejste členem? Další informace zde. Nebo se rovnou přidejte.