Motor na plachetnici býval kdysi skoro podezřelá věc. Jako by jeho použití bylo přiznáním, že jste to s plachtami nezvládli. Jenže doba se změnila. Dnešní dieselové motory jsou většinou spolehlivé a byla by škoda tvářit se, že na lodi vlastně nejsou.
V marině je bereme jako samozřejmost. Jenže motor může být velmi užitečný i venku na moři, když se počasí pokazí a vy potřebujete loď udržet pod kontrolou. Neříkám, že motor zachrání všechno. Ale rozhodně patří mezi nástroje, které je dobré mít připravené.
A hlavně: není ostuda ho použít.
Odkud se vzala nedůvěra k motoru
Starý jachtařský postoj, že správný jachtař motor moc nepoužívá, měl své důvody. Dřívější lodní motory nebyly zdaleka tak spolehlivé jako dnes. Hůř startovaly, hůř běžely a v rámci opatrnosti nikdo rozumný na nich nechtěl být úplně závislý. Něco z té opatrnosti si ale má smysl nechat i dnes. Pořád tu je například riziko, že si při stresujícím manévru namotáte lano do vrtule. A to je přesně ten typ malé chyby, která umí ve špatnou chvíli udělat velký problém.
Poznámka pro pamětníky. Stejně jako rolfok změnil podobu charterového jachtingu a zpřístupnil ho daleko větším množství lidí, změnil tvář jachtingu i první, relativně spolehlivý malý motor, který se dal instalovat do plachetnice dlouhé kolem 28 stop. Byl to dvouválec značky Thornyctroft a jmenoval se Handybilly (handy billy má v angličtině více významů – jde o něco šikovného, praktického, nazývá se tak třeba malý kladkostroj nebo námořnictvo tak říkalo malému čerpadlu). Pokud jste četli knihy Arthura Ransoma, konkrétně Nechtěli jsme na moře, tak Roger na plavbě obsluhuje právě Handybillyho; Arthur Ransome měl ve své lodi stejný motor. Instalace motoru do rekreační plachetnice zjednodušila manévrování lodě nehledě na plavbu v bezvětří a podpořila tak rozšíření rekreačního jachtingu mezi další milovníky moře.
Když si pomáháte motorem proti větru
Mnoho skipperů používá motor jako pomoc plachtám při plavbě ostře proti silnému větru. To je relevantní postup. Loď lépe drží směr, získá trochu víc tahu a někdy právě to rozhodne, jestli se z nepříjemné situace dostanete, nebo ne. Navíc na stoupačku získáte pár stupňů k větru navíc.
Jenže tady pozor. Při velkém náklonu může motor začít trpět výpadky mazání, protože čerpadlo nemusí v náklonu správně fungovat. Normálně to člověka nenapadne, a když mu to za těžkého počasí dojde, může být pozdě. Proto stojí za to zjistit si u výrobce, jaký maximální provozní náklon motor ještě snese. A také má smysl držet hladinu oleje na horní hranici doporučeného rozsahu. Ne nad ní. Přesně tam, kde ji chce výrobce.
Stejně tak je v náklonu problematické chování nafty v nádrží. V náklonech se zvíří usazeniny na dně a je-li nafty málo, může se stát, že si nasávání paliva „cucne vzduch“. A to je u dieselu konečná. Bez odvzdušnění dieslový motor nenastartujete. A to není operace, kterou by člověk dělal na vlnách rád a s nadšením. Proto doporučuju, mít neustále v nádrži co nejvíce paliva. Osobně nenechám nikdy klesnout hladinu paliva v nádrži pod polovinu.
Stáhněte si náš ebook zdarma: Lodní motor.
Není vrtule jako vrtule
Když se řekne „motor táhne málo“, nemusí být problém v samotném motoru. Velkou roli hraje i převodovka a propeler. A právě tady bývá mezi loděmi obrovský rozdíl.
Na závodních lodích často uvidíte dvoulistou sklopnou vrtuli s pohonem napřímo 1:1. Pro závodní loď to dává smysl. Ve slabším větru to funguje, pod plachtami je menší odpor. Jenže v těžkém počasí už taková sestava často nestačí. Když fouká víc než 5 °Bf, začne se objevovat silná kavitace a účinnost pohonu jde rychle dolů.
Už třílistá vrtule znamená výrazný krok dopředu. A když ji doplní redukční převodovka, rozdíl bývá opravdu znát. Kombinace převodu třeba 2 : 1 a rozumně navržené třílisté vrtule dokáže loď pohánět překvapivě účinně i ve velmi těžkých podmínkách.
Pěkným příkladem je jachta Por Vida, třináctimetrový Westsail s kečovým oplachtěním. Při známé „bouři na královniny narozeniny“ v roce 1994 využila motor s redukční převodovkou 3 : 1 a vrtuli o průměru 56 centimetrů. Ve spojení s bouřkovou hlavní plachtou tak dokázala držet loď ostře proti větru. To už je výkon, který stojí za pozornost.
Nečekejte od každé lodě totéž
Tady je dobré nepodléhat iluzi, že když máte motor, můžete všechno. Nemůžete. Ne každá loď zvládne plout přímo proti větru a vlnám. Ne každá umí s pomocí motoru v bouřlivých podmínkách rozumně křižovat. A někdy prostě zjistíte, že loď sice bojuje, ale dopředu jde málo.
To ale neznamená, že je motor zbytečný.
I samotný stěžeň vytváří určitý aerodynamický tah, takže loď často dokáže proti větru aspoň postupovat, i když ve větším úhlu a méně elegantně, než byste si přáli. A někdy přesně tohle stačí. Nepotřebujete ideální výkon. Potřebujete se dostat pryč od problému.
Drift na motor může dávat smysl
Jsou situace, kdy může být bezpečnější postavit loď do driftu s pomocí motoru než jen na plachty nebo úplně bez nich. Typicky tehdy, když máte v závětří nebezpečné pobřeží a nemůžete si dovolit nechat loď utíkat po větru.
V takové chvíli je motor cenný spojenec. Sám o sobě, nebo v kombinaci s plachtami.
A není na tom nic nečistého. Někdy mám pocit, že si jachtaři sami komplikují život představou, že správné řešení musí být za každou cenu „plachtařské“. Jenže správné řešení je to, které udrží loď i posádku v bezpečí.
Mimochodem, skipper motorové jachty jinou možnost stejně nemá. Když potřebuje loď v podobné situaci udržet, musí pracovat právě s motorem.
Motor pomáhá i kormidlu
Na motoru je ještě jedna praktická výhoda, na kterou se snadno zapomíná. Zvyšuje proudění vody kolem listu kormidla. Loď pak lépe reaguje na řízení a ochotněji poslouchá.
A to je v těžkém počasí k nezaplacení.
Když proti vám běží zalamující se vlna a hrozí, že vás chytí ve špatném okamžiku, může právě trochu tahu navíc rozhodnout, jestli loď udržíte v lepší pozici. Někdy stačí krátce přidat plyn a překonat kritický okamžik dřív, než se situace zhorší.
Co ukázaly záchranné čluny
Zajímavou lekci dávají i tradiční britské záchranné čluny. Starší typy, které pluly rychlostí kolem 8 uzlů, měly při jízdě po vlnách problém udržet správnou manévrovatelnost. Musely proto být brzděny vlečeným zařízením a současně využívat tah motoru.
Moderní verze, které dosahují rychlosti kolem 18 uzlů, už stejný problém nemají. Jsou dost rychlé na to, aby zalamujícím se vlnám jednoduše ujely.
Pro nás z toho plyne prostý závěr: v těžkém počasí rozhoduje schopnost pracovat s dostupnými prostředky. A motor mezi ně bez debat patří.
Motor berte jako další nástroj
V bouřlivém počasí je dobré mít co nejvíc možností. Plachty, refování, drift, vhodně zvolený kurz, práce s vlnami — a také motor. Ne jako zázrak. Ne jako náhradu za úsudek. Ale jako další nástroj, který můžete použít, když si to situace žádá.
Motor není slabost. Slabost je nepoužít užitečný prostředek jen proto, že to podle nějaké staré představy nevypadá dost jachtařsky.
Jen jednu věc před jeho použitím opravdu nepodceňte: podívejte se, jestli vám přes bok nevisí lano. Protože motor je skvělý pomocník jen do chvíle, než si namotáte lano na vrtuli.