Měchýřovka portugalská se v roce 2026 opakovaně objevila ve střední části Středozemního moře. Potvrzené nálezy pocházejí především ze Sicílie, Kalábrie, Messinského průlivu a Malty.
Měchýřovka portugalská (Physalia physalis) připomíná medúzu, ve skutečnosti však jde o kolonii několika vzájemně propojených organismů, takzvaných zooidů. Na hladině ji drží modrofialový plynový měchýř, který funguje podobně jako plachta. Pohyb organismu proto určují především vítr a povrchové mořské proudy.
Její dlouhá chapadla mohou způsobit velmi bolestivé popálení. Nebezpečná mohou zůstat i po vyplavení na břeh nebo po oddělení od plováku.
Nálezy v Itálii a na Maltě
Během února a března 2026 byly jednotlivé exempláře zaznamenány na několika místech ve středním Středomoří. Pozorování pocházela například z okolí Sicílie, Liparských ostrovů, Sardinie, Kalábrie a Malty.
Jedním z nejvýchodněji položených potvrzených nálezů byl exemplář objevený na konci února u Villa San Giovanni v Messinském průlivu. Další kusy vědci nalezly na západním pobřeží Kalábrie, u ostrova Ustica, na Liparech a ve Sliemě na Maltě. Na jaře byl další exemplář zachycen také při monitoringu pobřeží u Vibo Marina.
Vědci považují tyto nálezy za důsledek dočasného proniknutí měchýřovek z Atlantiku přes Gibraltarský průliv. Jejich pohyb dále na východ pravděpodobně umožnila kombinace západních větrů a vhodných povrchových proudů.
Východní Středomoří bez potvrzeného nálezu
Potvrzené nálezy se zatím soustřeďují především na západní a střední část Středomoří. Nejvýchodnější pozorování pocházejí z rozhraní Tyrhénského a Jónského moře.
To ovšem neznamená, že se jednotlivé kusy nemohou dostat dále na východ. Měchýřovka nedokáže aktivně plavat a její přesun závisí na počasí. Při vhodné kombinaci západních větrů a mořských proudů by proto mohla proniknout i do Jónského nebo Egejského moře.
Pozor na záměnu s jinými druhy
Na sociálních sítích se pravidelně objevují zprávy o „nebezpečných medúzách“ u řeckých nebo tureckých pláží. Často však jde o jiné organismy. S měchýřovkou mohou být zaměněny například talířovka svítivá (Pelagia noctiluca) nebo vorvaňka modrá (Velella velella). Vorvaňka má podobně jako měchýřovka výrazný modrý plovák a může se ve velkém množství vyplavovat na pobřeží. Její žahnutí je však podstatně méně nebezpečné.
Měchýřovku lze poznat podle nápadného modrofialového měchýře, který vystupuje několik centimetrů nad hladinu. Pod vodou se mohou táhnout velmi dlouhá chapadla, někdy dosahující několika metrů.
Co dělat při setkání
Jachtaři a plavci by se měchýřovky neměli dotýkat ani v případě, že leží na pláži a vypadá uhynule. Žahavé buňky mohou zůstat aktivní dlouhou dobu. Při spatření měchýřovky ve vodě je vhodné udržovat odstup. Chapadla mohou být mnohem delší než samotný viditelný plovák.
Při žahnutí je nutné co nejrychleji opustit vodu a zabránit dalšímu kontaktu s chapadly. Jejich zbytky můžete opatrně odstranit pomocí rukavic nebo pinzety. Postižené místo se nemá třít ani oplachovat sladkou vodou, která může aktivovat další žahavé buňky. Při silné bolesti, nevolnosti, potížích s dýcháním, bolesti na hrudi nebo rozsáhlém zasažení je přivolejte zdravotnickou pomoc.
Informace k dalším žahavým druhům ve středomoří včetně toho jak je poznat najdete v našem dalším článku.
Zatím jen jednotliví návštěvníci
Výskyt měchýřovek ve Středomoří není zcela nový. V některých letech vědci zaznamenali tisíce kusů, zejména u pobřeží Španělska. Jejich přítomnost však výrazně kolísá podle počasí a proudění. Nejčastěji se měchýřovka vyskytuje v teplých a tropických mořích, v Atlantiku, Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku. Z Atlantiku se dostává také do Středozemního moře.
Dosavadní údaje nenasvědčují tomu, že by se ve Středomoří vytvořila stabilní populace. Nálezy z roku 2026 jsou zatím považovány za další epizodický přísun organismů z Atlantiku. Vědci ji každopádně monitorují podobně jako jiné druhy, které se ve Středomoří původně nevyskytovaly, ale postupně sem pronikají a mají dopad na zdejší ekosystém.
Podobné články:
- Měchýřovka portugalská – věděli jste o ní?
- Okamura a další jedovaté invazní druhy ve Středozemním moři
- Co vás (ne)požahá ve Středozemním moři + Ebook
Chcete vědět více o jachtingu v Chorvatsku? Doporučujeme jachtařského průvodce Chorvatskem.
Pro členy Námořního klubu platí sleva 50 %. Nejste členem?
Více informací najdete zde. Nebo se rovnou přidejte.