Pátrání u Šolty po rakouském skipperovi: muž spadl z katamaránu při kontrole lana na propeleru

By
-red-
-
Katamarán na vlnách
Ilustrační obrázek

U jižní strany ostrova Šolta proběhla rozsáhlá pátrací a záchranná akce po rakouském skipperovi, který v neděli 26. července spadl do moře z charterového katamaránu při kontrole lana omotaného kolem propeleru. Zbytek posádky zůstal v bezpečí. Podle dostupných zdrojů bylo pátrání večer přerušeno a mělo pokračovat následující ráno. 

Podle chorvatských zdrojů proběhla v neděli 26. července u jižní strany ostrova Šolta rozsáhlá pátrací a záchranná akce po šestačtyřicetiletém rakouském skipperovi, který spadl do moře z charterového katamaránu, když se údajně pokoušel z vody uvolnit lano namotané na propelleru. Na palubě bylo dalších šest rakouských občanů; podle dostupných informací nebyl nikdo z nich zraněn a loď později převzal náhradní skipper z charterové agentury.

Co se u Šolty podle dostupných informací stalo

Podle Morski HR a dalších chorvatských médií přijalo MRCC Rijeka oznámení o pádu osoby do moře v neděli ráno kolem 9:10. Incident se stal na jižní straně ostrova Šolta, přibližně šest námořních mil od ostrova. Skupina měla den předtím vyplout z Trogiru směrem k Maslinici a v neděli ráno pokračovat plánovanou trasou k Hvaru a Korčule.

Ivan Paušić, vedoucí Služby bezpečnosti plavby Lučke kapetanije Split, podle chorvatských médií uvedl, že skipper šel zkontrolovat lano omotané kolem propeleru. V podmínkách silného větru a vln měl spadnout do vody, a vlny ho rychle odnesly od lodi. Posádka se mu podle citovaných informací pokusila hodit lano, ale muž se ho nezachytil a po několika minutách už ho lidé z paluby neviděli.

Do pátrání se zapojily lodě, letoun i vrtulník

Do akce byly podle Morski HR a Dnevnik.hr zapojeny záchranné lodě kapitanátu z Milny a Hvaru, plavidla námořní a letištní policie ze Splitu, posádka celní správy a letoun chorvatského letectva typu Pilatus. Morski HR uvádí, že MRCC Rijeka přes pobřežní radiostanici Split Radio vysílalo zprávu naléhavosti PAN-PAN pro všechna plavidla v oblasti.

To je v podobné situaci podstatná informace i pro běžné posádky. Pokud se v oblasti vysílá PAN-PAN, nejde jen o formální radiový provoz, ale o výzvu k pozornosti a případné pomoci. Lodě v dosahu by měly sledovat VHF, udržovat zvýšenou pozornost, hlásit cokoli relevantního a zároveň nepřekážet záchranným jednotkám v práci.

Počasí hrálo proti záchranářům i posádce

Chorvatské zdroje shodně uvádějí, že akci komplikovaly špatné podmínky na moři. Slobodna Dalmacija cituje informaci o vlnách kolem dvou a půl metru a stavu moře 3 až 4. V širší oblasti Splitu a Šolty se navíc očekávalo další zesílení větru a déšť.

Opustit loď je ve špatném počasí vždycky problematická záležitost a to i za klidného počasí; v silnějším větru a na vlnách se z ní stává zásah, který může velmi nebezpečný. V takové chvíli je snadné podcenit únavu, pohyb lodě, mokrou palubu, špatně načasovaný krok nebo to, jak rychle se člověk po pádu vzdálí od plavidla.

Když se lano dostane do propeleru

Neexistuje univerzální postup pro každou loď a každé počasí, ale několik zásad platí obecně. Především vypnout motor a zabránit jeho nechtěnému nastartování. Zajistit posádku na palubě, obléct záchranné vesty, připravit prostředky pro muže přes palubu a zvážit, zda je vůbec bezpečné závadu řešit na místě vlastními silami.

Pokud je nutné jít do vody, mělo by se to dít jen v podmínkách, kdy je možné člověka bezpečně udržet u lodi a dostat ho zpět na palubu. V horším počasí, ve vlnách, při driftu nebo v blízkosti pobřeží může být bezpečnější zavolat asistenci, kontaktovat charterovou základnu, kapitanát nebo MRCC a loď mezitím stabilizovat tak, aby se situace nezhoršovala.

Názor redakce

A samozřejmě je možné – plachetnice má v takových okamžicích velkou výhodu – vytáhnout plachty! Prostě necháte motor vypnutý, lano na propeleleru ať je klidně zamotané, vytáhnete plachty a doplujete někam, kde je možné problém řešit v klidu a na klidném moři. Zrovna v Chorvatsku je mnoho možností, kde se před vlnami schovat. Nevíme samozřejmě přesně, co skippera vedla k tomu, aby zvolil řešení jaké zvolil, ale obecně – použití plaveb je první možnost, když se ukáže, že odstranit lano z propeleru bude obtížné nebo nemožné.

Muž přes palubu: minuta rozhoduje

Případ u Šolty znovu připomíná, jak rychle se člověk ve vodě ztratí z dohledu. Na rozvlněném moři stačí několik desítek sekund, změna směru pohledu nebo vyšší vlna a posádka řeší úplně jiný problém než technickou závadu – man over board. Ztráta vizuálního kontaktu s člověkem ve vodě výrazně snižuje šanci na jeho rychlé nalezení.

Na charterové lodi proto musí být jasně domluvené, kdo ukazuje na člověka ve vodě, kdo hází záchranný prostředek, kdo zapisuje nebo ukládá polohu a kdo volá pomoc. Ihned po vyplutí by se měl dělat nácvik takové situace. V praxi to zní jednoduše, ale smysl to má právě tehdy, když posádka není sehraná, fouká, prší a všichni zároveň cítí tlak něco rychle udělat.

Posádka byla v bezpečí, pátrání pokračovalo podle možností

Podle Dnevnik.hr ministerstvo uvedlo, že šest zbývajících členů posádky bylo nalezeno nezraněných. Na katamarán nastoupil náhradní skipper z charterové společnosti, který měl v koordinaci s MRCC Rijeka převzít vedení plavidla a dopravit posádku do bezpečí.

Slobodna Dalmacija večer 26. července informovala, že pátrání po pohřešovaném skipperovi bylo přerušeno a mělo pokračovat v pondělí ráno. Tuto část je potřeba chápat jako stav podle tehdy dostupných informací; u podobných záchranných akcí se situace může v následujících hodinách měnit.

Praktické poučení pro charterové posádky

Tahle nehoda je smutným připomenutím, že podobnou technickou závadu na lodi nelze řešit odděleně od počasí, únavy posádky a možnosti bezpečného návratu člověka zpět na palubu.

Pokud se kolem propeleru namotá lano, první otázka by neměla znít, kdo to půjde rychle sundat, ale jestli je za daných podmínek bezpečné to udělat právě teď. Pokud odpověď není jasné ano, řešením je zajistit posádku, zpomalit rozhodování a přizvat pomoc zvenčí.

Podobné články

Zdroje