Britská námořní správa vyzývá námořníky, aby se připravili na plavbu bez GPS. Rušení a falšování satelitních navigačních signálů je stále častější a v některých případech již bylo spojováno s vážnými námořními nehodami. Ohroženy jsou nejen mapové plottery, ale také AIS, autopiloty a další palubní systémy.
Britská námořní a pobřežní správa (Maritime and Coastguard Agency, MCA) vydala 1. října 2026 nové doporučení MGN 719, v němž upozorňuje na rostoucí riziko výpadků a rušení satelitní navigace. Podle dokumentu přibývá případů narušování signálů GNSS, (americký GPS, evropské Galileo, ruský GLONASS nebo čínský BeiDou). Nejproblematičtějšími oblastmi jsou Baltské a Černé moře, Perský záliv a některé části východní Asie.
Problémem není pouze ztráta signálu, takzvaný jamming, při kterém navigace přestane spolehlivě určovat polohu. Ještě nebezpečnější může být spoofing, tedy vysílání falešných navigačních signálů. Přístroj pak zdánlivě funguje správně, ve skutečnosti ale ukazuje nesprávnou polohu. Posádka se tak může domnívat, že se nachází v bezpečné vzdálenosti od pobřeží, přestože ve skutečnosti míří na mělčinu.
Výpadek GPS se navíc nemusí týkat jen mapového plotteru. Na satelitních údajích závisejí také systémy AIS, některé funkce radarů, autopiloty nebo integrované navigační systémy. Údaje z několika přístrojů, které vycházejí ze stejného GPS přijímače, proto nemusí představovat nezávislé ověření polohy.
Když GPS pošle loď na mělčinu
Dne 10. května 2025 najela kontejnerová loď MSC Antonia, přepravující přibližně 7 000 kontejnerů, na mělčinu Eliza Shoals nedaleko saúdskoarabského přístavu Džidda v Rudém moři. Analýzy společností Pole Star Global a Windward ukázaly, že loď byla pravděpodobně vystavena manipulaci se signálem GNSS. Údaje o její poloze vykazovaly výrazné odchylky, které mohly přispět k navigační chybě. Loď uvázla na mělčině. Vyprostili ji remorkéry. Případ podrobně popisují Inside GNSS a gCaptain.
Další podezřelý případ se odehrál v prosinci 2024, kdy nákladní loď Meghna Princess najela na mělčinu poblíž ruského přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Také zde se objevilo podezření na souvislost s rušením GPS. Případ uvádí zpráva Royal Institute of Navigation.
Dne 17. června 2025 se poblíž Hormuzského průlivu srazily tankery Front Eagle a Adalynn. Následoval požár a evakuace 24 námořníků z poškozeného tankeru Adalynn. V oblasti bylo v té době zaznamenáno rozsáhlé rušení satelitní navigace a také u Front Eagle byly dříve zjištěny anomálie v datech AIS. Předběžné závěry úřadů Spojených arabských emirátů označily za příčinu chybu v navigaci. Podrobnosti přinesly Lloyd’s List a oficiální tisková agentura SAE.
Zpátky ke klasické navigaci
Podle zprávy britského Královského navigačního institutu mohou být v problémových oblastech rušením GNSS denně zasaženy stovky lodí. Problém má i značné ekonomické důsledky. Britská vládní studie z roku 2023 odhaduje, že týdenní výpadek satelitní navigace by mohl způsobit tamnímu námořnímu sektoru škody ve výši 1,5 miliardy liber, především v přístavech a nákladní dopravě.
MCA proto doporučuje námořníkům pravidelně procvičovat alternativní způsoby určování polohy. Výslovně zmiňuje navigaci pomocí radaru, vizuální zaměřování pobřežních objektů, astronomickou navigaci a klasickou výpočtovou navigaci (dead reckoning), tedy odhad polohy podle kurzu, rychlosti a uplynulého času.
eLoran – návrat pozemní radionavigace
Britská vláda současně investuje 71 milionů liber do rozvoje systému eLoran (Enhanced Long Range Navigation), který má sloužit jako záloha satelitní navigace. Jde o modernizovanou verzi někdejšího systému LORAN-C, využívajícího síť výkonných pozemních rádiových vysílačů pracujících na frekvenci přibližně 100 kHz. Jejich signál je výrazně silnější než signály přijímané z družic GPS, a proto je systém odolnější vůči běžnému rušení. S využitím korekcí může eLoran dosahovat přesnosti kolem deseti metrů. Británie plánuje spuštění plné navigační funkce do roku 2030.
Pro používání eLoranu bude na jachtě nutný speciální přijímač a anténa, protože běžné GPS přijímače nízkofrekvenční signály eLoranu nedokážou zpracovat. Přijímač určuje polohu na základě časování signálů z pozemních vysílačů. Tu by následně mohl předávat kompatibilnímu mapovému plotteru prostřednictvím palubní datové sítě, například NMEA 0183 nebo NMEA 2000. Jachtař by tak mohl využívat elektronické mapy i při výpadku GPS. Technologie přijímačů již existuje, zatím však jde především o specializovaná profesionální zařízení. Běžně dostupné přístroje pro rekreační jachty nejsou rozšířené a jejich budoucí cena není známá. Pokrytí systému navíc bude omezeno dosahem pozemních vysílačů.
Takže přátelé, prozatím zkalibrujte kompas, vykopejte i ten náměrový, mapy, tužky, pravítka a oprašte sextant. Pozor, kdo občas cestuje napríklad na východ od Košic autem, nebo na sever Polska, mohl se se s tímto jevem už reálně potkat!
Zajímá vás, jak bezpečně navigovat i bez GPS? Přečtěte si také:
Právo pod plachtami
Námořní právo srozumitelně pro jachtaře: povinnosti velitele, odpovědnost za škodu, COLREG, pojištění i záchrana na moři.