Ukázka z Velké knihy umění jachtingu
Připlout do neznámé mariny nebo přístaviště zádí napřed může být traumatizující událost. Různé typy jachet – s dvěma kýly, dlouhým kýlem nebo štíhlým kýlem – vyžadují odlišný přístup a některé jsou záludnější než jiné.
Ve 20. letech 20. století řekl W.O. Bentley svému kolegovi Ettore Bugattimu, že jeho závodní auta mají mizerné brzdy. Bugatti mu bleskově odpověděl: „Já vyrábím auta, aby jezdila, ne aby brzdila!“ Vsadím se, že kdybyste si postěžovali některému ze slavných lodních architektů minulosti, že jeho loď mizerně couvá, nejspíš by odseknul: „Kdo chce proboha s lodí couvat? Moje lodě jsou dělané na to, aby jely tím špičatým koncem dopředu!“ Časy se ale mění. Dnes jsme odkázáni na pontony v marinách a bez trochy toho couvání se neobejdeme. Kromě toho ve Středomoří je couvání k nábřeží na denním pořádku.
Připlouvání na zadní chod (na zpátečku) může být znepokojivou zkušeností a spousta majitelů lodí s dlouhým kýlem mi řeklo, že jejich loď si prostě dělá, co chce a že je na zpátečku prakticky neovladatelná. Rozhodl jsem se, že se tomu podívám na kloub.
Teorie kormidlování při zpětném chodu
Klíč k umění zatočit při couvání kormidelní pákou na správnou stranu spočívá v tom, že si představíte pod vodou kormidelní list a že tím listem ukážete směr, kterým chcete na zpátečku plout. Jestliže se díváte směrem dozadu, je to naprosto přirozená metoda. S kormidelním kolem je to úplně stejné, jako když řídíte auto. Zapomeňte na pravobok a levobok. Stojíte tváří po směru couvání, a když chcete, aby se záď lodi točila doleva, točíte kormidelním kolem doleva. A naopak. Nic víc na tom není.
V ideálním případě se postavíte před kormidelní kolo, které je tak mezi vámi a místem, kam se chystáte dostat. Jestliže si nemůžete stoupnout před kormidelní kolo, snažte se postavit nebo posadit alespoň na jeho straně. Tak se vám nemůže stát, že si strany popletete. U kormidelní páky si zapamatujte, že je vlastně prodloužením kormidla. Představte si, že páka a kormidlo tvoří přímku, která se otáčí kolem jednoho bodu v jejím středu. Namířit kormidlo doleva a otočit tím směrem záď znamená, že kormidelní páku musíte natočit doprava. Bez ohledu na to čím kormidlujete, mezi nasměrováním kormidla a reakcí lodě je většinou velká časová prodleva.
Boční síla lodního šroubu
Většina lodních šroubů má přirozenou tendenci stáčet záď jedním nebo druhým směrem. Tato tendence je zvláště výrazná při zadním chodu. Většina šroubů je pravotočivých, což znamená, že když se na šroub díváme zezadu, točí se při jízdě dopředu ve směru hodinových ručiček. Podstatné je, co se stane, když zařadíte zpátečku. Pravotočivý šroub bude posunovat záď na levobok a levotočivý naopak. Je důležité, abyste dopředu věděli, jaký typ šroubu máte a kam tedy bude záď uhýbat, než začnete s lodí couvat.
Profil lodi pod vodoryskou, laterál
Důvodem, proč tradiční jachty s dlouhým kýlem drží tak dobře kurz na delších plavbách, je tvar kýlu, který je hlubší na zádi a mělčí na přídi. Při zadním chodu se ale situace obrátí, a to rozhodně není dobrá zpráva. Obdobné je to u jachet s delším kýlem a kormidlem zavěšeným na skegu, i když v tomto případě to nepůsobí tak neblaze.
Lodě, které mají víceméně ploché břicho, úzký kýl zavěšený na šroubech a kormidlo zavěšené na trupu bez vnější podpory, tyto efekty neznají a je možné s nimi kormidlovat stejně dobře jak na přední, tak na zadní chod. Ještě lepší je, když má kormidlo náběžnou hranu, což u většiny současných lodí má. Jediná nevýhoda moderních lodí spočívá v minimálním ponoru přídě. Loď je pak při nízkých rychlostech velmi citlivá na boční vítr a při zajíždění snadno uplavává do stran. Jediným spolehlivým způsobem, jak s takovým problémem bojovat, je pomocný příďový pohon.