Autem přes Atlantik

Foto: autonauti.it
Foto: autonauti.it

Atlantik se snad dá překonat téměř i v neckách… Bombard to zvládl na malém gumovém člunu, Lindemann na skládacím kajaku. Italové Marco Amoretti (24) a Marcolino De Candia (21) to v roce 1999 zvládli ve Volkswagenu Passat a Fordu Taunus. V internetovém pravěku jejich projekt zapadl. Nyní se k němu dobrodruzi vracejí (knihou a filmem) a připomínají tím Giorgia Amorettiho, Marcova otce, dobrodruha a umělce života.

Původně se 4. května 1999 na plavbu z Kanárských ostrovů vydali i dva Marcolinovy mladší bratři, ale po měsíci na moři natolik trpěli mořskou nemocí a zažívacími potížemi, že je musel evakuovat přivolaný vrtulník. 

Plavidla, dva zmíněné kombíky byly k plavbě upraveny vyplněním polyuretanovou pěnou. V prostoru řidiče a spolujezdce byla “kajuta” nebo prostor na spaní/vaření/zásoby. Ve střeše byla díra a byl k ní připevněn nafukovací člun – také s dírou, kterou se dalo vylézt. Boky člunu chránily interiér před vlnami. Nad člunem byl umístěn stan, malé plachty, solární kolektory pro odsolovací zařízení a anténa satelitního telefonu (časem se porouchal). Auta byla spojena lanem a táhly ještě jeden člun se zásobami.  

Foto: autonauti.it

Přirozeně plavbu provázely různé “nepříjemnosti”. Při plavání mezi auty na Marca zaútočil žralok, v srpnu je zasáhla tropická bouře Emily, neustále se báli srážky s nákladními loděmi, ktere proplouvali velice blízko jejich automobilových plavidel. . 30. srpna, po 119 dnech, konečně viděli pobřeží Martiniku. Marco běžel k nejbližšímu telefonu, aby zprávu oznámil svému otci, Giorgio Amorettimu, ale ten bohužel týden před doplutím podlehl rakovině.

Foto: autonauti.it

Giorgio Amoretti, otec Marka se už jako dítě rozhodl pro nekonvenční život. Na truc rodině a učitelům, který pro jeho sny o cestování a svobodě neměli pochopení. Jako dvacetiletý  přerušil v roce 1958 studia a na skútru absolvoval 900 dní dlouhou cestu kolem světa. Lásku k parasailingu (padáky s člověkem tažené za autem/člunem) proměnil v expedici přes Saharu (viz foto).

Létající malby v dobovém tisku. Foto: autonauti.it

Odmítl formální vzdělávání pro své děti, “protože odcizuje jednotlivce, když ho učí poslušnosti a ničí tvořivost”. Umělecké vyjádření tohoto postoji našel v malovaných balonech neboli “létajících malbách”. Na nichž nechal proletět se své děti. I koncept plavby po moři na přestavěném autě byl Giorgiův nápad, ale při přípravě na expedici mu byla diagnostikována rakovina a tak se musel účasti na projektu vzdát.  Jeho sen naplnili jeho synové. 

Více na autonauti.it

 

Jestli se vám články na Kráse jachtingu líbí a chtěli byste nás podpořit, pošlete prosím jakoukoliv částku na účet: 4654910001 bankovní kód 2010 variabilní symbol 1122.
Moc díky!