Bouře, vlny, záchranáři… dalších 17 filmů, které si nemůžete nechat ujít

-Marku -Ano Georgi? -Teď se pořádně nadechni...foto:warnerbros.com/movies/perfect-storm

Most! skončil, v telce zase nic k pokoukání, ideální čas na to, aby Krása jachtingu přispěchala s dobrou radou na co že by se dalo dívat, aby nebylo smutno po jachtingu.

Bílá smršť – “Plavba na moři není hra … buduje charakter.” Slova kapitána Shelodna (Jeff Bridges) jednomu z holobrádků, co se mu právě nalodil na školní plachetnici Albatros. Film jsem viděl v 15 letech, ve věku hlavních hrdinů, kteří v něm prožili skvělou plavbu pod velením archetypu kapitánské přísnosti a spravedlnosti. Přežili i setkání se skupinou venerologicky nebezpečných švédských studentek i s námořnictvem Fidela Castra. Osudným se jim stala meteorologická anomálie zvaná “Bílá smršť”.

V patnácti to byl ideální film na rozloučení se s jinošskou romantikou, odkazem Foglara a Londona, předtím než se adolescentní chaos zhlédne v nihilismu hrdinů typu Jima Morrisona a Kurta Cobaina. A jaké to štěstí! Dalším filmem se J. Bridges znovu trefil vývojovým potřebám, tentokrát jako zhulený ochlasta v županu – Dude “Big Lebowski”.

Dokonalá bouře – režisér Wolfgang Petersen si udělal jméno filmem Ponorka (Das Boot) a příběh o zarputilých rybářích, co se vydají na moře, vaří podobný motiv. Muži spolu na moři nezlomně proti živlům a nesnázím, v tomto případě hurikánu století.

Film má dvě části. Pomalý rozjezd a rozbíjení rybářské lodi a její posádky s Georgem Clooneym za kormidlem. Dvě hodiny mokrého čekání, abychom zjistili, jak vysokou vlnu ještě přeleze rybářská loď.

Záchranáři – klišé potkává obehrané motivy – veterán instruktor vs. mladík ve výcviku s egem a talentem a na konci zásadní mise jejich života. V tomto případě jsou to oneoprenovaní plavci skákající z vrtulníků pobřežní stráže a zachraňující smolné jachtaře a rybáře. Už jste to mohli vidět v různých obměnách v Top Gun, Důstojník a gentleman, GI Jane, Ohnivá Eskadra… Ale!: Kostner dobrý, akce dobrá, děj odsýpá a jako osvěžení večera ve dvou potěší.

Do posledního dechu – a zase tu máme bouři. Krátkou sirku si vytáhla posádka tankeru a na pomoc jim letí, respektive se vleče, záchranný člun pobřežní stráže. Odehrává se to v roce ´52, takže techniku supluje chlapský morál, pár postav je na facku a dostanete upřímné hrdinské akční survival drama bez ambicí. Kdo tomu přizpůsobí očekávání, užije si dobrou oddychovku.

Bounty
Ani Britské námořnictvo ve vrcholné formě, ani sadistický kapitán nemají šanci proti vnadám Tahiti. Abychom byli ke kapitánovi Blighovi spravedliví – podle dostupných informací to nebyl žádný tyran. Na trase Anglie-Tahiti sahal k fyzickým trestům minimálně a zodpovědně se staral o blaho posádky. Povaha jeho mise (doprava sazenic chlebovníku) ho přiměla zůstat na Tahiti celých 5 měsíců a přinutit posádku, aby šla z ráje na galeje byl velitelský oříšek, který holt nezvládl. Každopádně měl spoustu času o tom přemýšlet v 7 metrovém záchranném člunu, do kterého ho vysadili se 17 dalšími a na kterém překonal 6700 kilometrů na Timor. Ve stručnosti – byl to skvělý námořník, s lidmi to moc neuměl a stejně udělal skvělou kariéru. Filmů o nejslavnější vzpouře vzniklo několik, ale nejčastěji potkáte tyto dva:

Vzpoura na Bounty (1962) – Jeden z příkladů období zvaného Zlatý věk Hollywoodu, kdy velká studia točila výpravné velkofilmy s hvězdným obsazením. V tomto případě Marlon Brando na vrcholu sil sošně dominuje celé té 3-hodinové technicolorové kráse. Pánové toto doma snadno prodají jako film na romantický večer a sami nebudou škodní, páč krásám moře i krásám Tahiti bylo věnováno dostatek času a pozornosti.

Pro tento film vznikla plnohodnotná replika lodi, která později sloužila jako školní plachetnice. Bohužel se potopila během hurikánu Sandy. Podrobně si o tom můžete přečíst v našem archivu: Díl jedna, díl dva

The Bounty (1984) – Vzhledem k obsazení a věku herců je to školní loď pro herecký dorost (mladý Mel Gibson, Daniel Day-Lewis a  Liam Neeson) pod vedením nabroušeného Anthony Hopkinse, který ansámblu dominuje jako kapitán Bligh. Film staví hlavně na vztahu Bligha a Cristiana a odlišnosti jejich povah – do povinnosti zahleděný kapitán vs. láskou a svobodou vyviklaný důstojník. Herecky je to nevyrovnaná partie – určitě to není nejlepší role Mela Gibsona. Co se historické věrnosti týče, je to lepší než předchozí verze. No a hudbu dodal Evangelos Odysseas Papathanassiou, jehož filmová sláva právě stoupala pod jménem Vangelis.  

Na sever a na jih …

léto ještě nepřišlo, ale pokud se potvrdí oteplující tendence, budou se seriály na ochlazení hodit:

The Terror – Severozápadní průjezd dnes zvládne kde kdo na sériovém plasťáku. V roce 1845 to byl neprostupný led a Britské impérium to chtělo změnit. Franklinova expedice lodí Erebus a Terror vezla poslední výkřiky techniky (parní stroj, konzervy, destilační zařízení), ale tragicky neuspěla. Moc o jejich osudech nevíme a tak zůstalo mnoho prostoru na fabulaci. Výsledkem je seriál, u kterého lze bez nadsázky říci, že funguje jako mrazák. I v případě sledování uprostřed vrcholného léta se teple oblečte a kontrolujte na omrzliny!


Shakelton – Dobový citát o kvalitách polárníků: “Scott (výjimečný) pro vědeckou metodičnost, Amundsen pro rychlost a efektivitu, ale když katastrofa udeří a veškerá naděje je pryč, padněte na kolena a doufejte v Shackletona!” (A my dodáváme doufat ještě ve Franka Wilda, jemuž nehynoucí pomník postavil sám Reinhold Messner; pozn.red.)

Britský výzkumník se v roce 1914 vydal na expedici napříč Antarktidou. Jeho loď rozdrtil led a expedice se změnila v boj o přežití. Dodnes je příběh prezentován jako skvělý výkon ukázkového britského badatele-gentlemana a jeho posádky. Dvoudílný seriál z roku 2002 (někdy vysílaný jako film) je uhlazenou a na televizní poměry výpravnou poctou.   

O Srdci temnot

Józef Teodor Konrad Korzeniowski se do anglické literatury zapsal jako Joseph Conrad a jeho vlastní životní zkušenosti s Kongem, říčními parníky a křehkou civilizovaností viktoriánského bílého muže tváří v tvář džungli, se jako nosný motiv novely Srdce temnoty přenesly do mnoha filmů… No a tady v redakci jsme se nezbláznili do sladkovodní romantiky, komárů a pijavic, naopak – následující tři filmy jsou připomínkou: Zůstaň na moři, jachtaři!

Apocalypsa – Vůně napalmu po ránu, vrtulníkové útoky za doprovodu Wagnera a cesta malého říčního člunu skrze běsy vietnamské války za tajemným plukovníkem Kurtzem, který se ráčil zbláznit. Veledílo světové kinematografie bylo hororem už během natáčení. Kulisy rozmetal hurikán, někdo štábu vykradl pokladnu, Martin Sheen, představitel hlavní role, dostal infarkt, režisér Francis Ford Copolla se téměř zbláznil a musel do projektu vložit všechen svůj majetek, Marlon Brando se předvedl jako pěkný z..d a takto by šlo pokračovat.

Existuje i film o natáčení a to je taky peklo:

Fitzcarraldo – další favorit v pomyslné soutěži o nejděsivější natáčení. Film o obchodníkovi, který se rozhodne postavit v džungli operu. Ano, operu, čtete správně a čtěte dál. Je to také film, kde přesouvají parník přes kopec. Bez efektů. Vzali parník a táhli ho na kopec. Film je také plný démonů. Prvním je herec hlavní postavy Klaus Kinsky, jehož chtěli domorodci během natáčení zastřelit, aby světu ulevili. Druhým je džungle. Třetím režisér Werner Herzog, který celé dílo natočil navzdory úmrtím a zraněním členů štábu, dizentériím a možná i vůli vesmíru.

Africká Královna – také příklad klasického Hollywoodu v jeho vrcholné formě. V tomto případě je zfilmován román C.S. Forrestra, což je klasik námořní literatury známý díky knihám o Hornblowerovi. Africká královna je parníček, kterým Humphrey Bogard jako kanadský vagabund veze Katherine Hepburn jako ctihodnou misionářku-čerstvou vdovu z džungle do bezpečí před Němci, kteří vedou první světovou válku i v temnotách Konga.

Velká klasika, ze které dostal scenárista infarkt už před první klapkou, z lodi se nešťastně na tři dny stala ponorka a na úplavici neonemocněli jen Bogard a režisér Huston – oba výkonnostní alkoholici.

Jacques Cousteau vs. Steve Zissou

Život pod vodou – znáte Jacquesse Cousteaua? Nepochybně! A znáte jeho alter ego Steva Zissoua? A žraloka jaguářího? A písničky Davida Bowieho v portugalštině? Režisér Wes Anderson je mistr poetiky podivnosti. Není to pro každého. Musíte být skutečný intelektuál, póza nestačí a určitě je dobré vidět záznam alespoň 5 minut některého z Cousteauových dokumentů, aby bylo jasné, do koho že se to Anderson strefuje a jak mu přitom zároveň skládá poklonu.

Odysea – Je Jacques Cousteau podmořský David Attenborough, nebo je David Attenborough suchozemský Jacques Cousteau? Takto vlažně to dopadne, když se nepovede analogie. Každopádně velikán podmořského výzkumu si zasloužil biografický film. V jeho rodné Francii tím pádem vznikl jakýsi pomník mapující cestu vynálezce Aqualungu, filmaře-výzkumníka k legendě a ochránci moří a oceánů. Je to krásné. Je to uctivé a když napíšu sterilní, okamžitě dodávám, že pokud to někoho posune k tomu, aby ten papírek od horalky nehodil do moře – účel splněn!

Podmořský svět Jacquese Cousteaua – Po prvotním šoku z toho, že Francouz mluví perfektní angličtinou, jeho filmy vyniknou a dodnes dobře fungují díky technické preciznosti, která prostupuje celé jeho dokumentaristické dílo – stříbrné neopreny, sci-fi helmy, ponorky podobné létajícím talířům, prosklená příď jeho ikonické lodě Calypso, podrobný komentář bez obav z detailů a červená čepice …  (zde příklad jednoho z mnoha filmů)

Minulý článek, 16 klasických jachtařských filmů na dlouhé večery, najdete zde.

Příště – filmový ponorkářský speciál!