Úvod
Jako náctiletý jsem hltal knihy Miloslava Stingla, cestovatele a etnografa. Melanésie, Mikronésie, Polynésie, to jsou prý místa, kde je poslední ráj. Některé jsem četl vícekrát, nejen proto, že texty byly doplněny krásnými obrázky místních žen, ale zejména proto, že život domorodých obyvatel se tak lišil od všeho, co jsem znal. Celý ten svět byl tak vzdálený a nedostupný a tajemný.
Při pravidelných rozplavbách, které máme společně s kamarády námořníky, jsme se shodli, že cestování do Tichomoří je jedním z našich společných snů. Padesát let od prvních setkání s příběhy o bohu Oro a o úžasných námořnících – Polynésanech a jejich podivných zvycích, jsme se rozhodli vidět vše na vlastní oči. Podařilo se nám to až na druhý pokus. První pokus v roce 2023 ztroskotal na povinnosti být očkován, jinak by nás nepustili do USA. Letos se to ale podařilo. Od loňského května se už dalo cestovat bez omezení. Vzhůru tedy na cesty na Tahiti, Raiteu, Tahaa, Bora Bora, Maupiti a Huahine – Závětrné ostrovy ve Francouzské Polynésii.
Historicko geografické okénko
Polynesii tvoří trojúhelník jehož vrcholy jsou Havai, Nový Zéland a Rapa Nui (Velikonoční ostrov). Francouzská Polynesie a speciálně závětrné ostrovy jsou centrem tohoto trojúhelníku. Podle tradice se Polynésané vydávali na několika tisíci kilometrové plavby z ostrova Raiatea, kde bylo i nejvýznamnější duchovní centrum Taputaputatea.
Po přečtení některých sugestivních knih Thora Heyrdala by člověk snadno nabyl dojmu, že ostrovy byly objeveny indiány z Jižní Ameriky. Ale genetika si myslí něco jiného. Genetici dokázali, že Polynésané připluli z Taiwanu. Osidlování začalo v rozmezí 3000-1000 BC. Velmi pěkně je to vysvětleno v Muzeu Polynesie na Tahiti https://www.museetahiti.pf/. Tam je také shromážděno zajímavé množství historických artefaktů. Expozice jsou rozmístěny v jedné hale, ale řešení výstavní plochy dává pocit obrovského prostoru
Nás zaujaly expozice vázající se na Polynéskou navigaci: Polynésané neznali kompas, při plavbě se orientovali podle hvězd (Jižní kříž a několik málo dalších souhvězdí), podle převládajících větrů, typů směru a velikosti vln, slanosti moře, podle typů oblačnosti. Ač to může znít směšně, k orientaci jim pomáhalo i sledování čumáků prasat, které si vezli s sebou na palubě. Prasata mají velmi jemný čich a nos směřují ke zdroji potravy. Vzdálenost a směr k ostrovům odhadovali i podle ptáků. Každý druh se pohybuje do určité vzdálenosti od ostrova a na večer se obvykle vrací domů, na ostrov. Pro zájemce – navštivte toto animované video https://www.youtube.com/watch?v=m8bDCaPhOek . Překvapí vás určitě závěr, jako mě.
Pro labužníky doporučuji načíst pár knih od Miloslava Stingla, zejména pak Poslední ráj a Ostrovy krásy, lásky a lidojedů.
Francouzská Polynésie je od roku 1984 autonomní oblastí, jejímž hlavním městem je Papeete na ostrově Tahiti. Měna je CPF- Pacifický Frank a je pevně vázán na Euro v poměri 1Euro=6,55 CPF. V Polynésii žije asi 270 000 obyvatel na 118 ostrovech. Ty jsou rozděleny do pěti skupin. Návětrné ostrovy, Závětrné ostrovy, Markézy, Tuamotu a Jižní souostroví. My se chceme pohybovat na třech z nich.
Oblast plavby a podklady pro plánování
Při plánování oblasti plavby hraje velmi významnou roli doba, kterou chcete strávit na lodi. V Polynesii je minimum čtrnáct dní, lépe tři – čtyři týdny. To umožní plavbu okolo Tahiti (Návětrné ostrovy), Závětrných ostrovů a výlet na nějaký atol na Tuamotu. S ohledem na skutečnost, že všichni musíme ještě pracovat, jsme tolik času neměli. Volili jsme variantu dva týdny na moři (Závětrné ostrovy), následně čtyři dny na Tahiti.
Díky ekologickému myšlení francouzského řízení letového provozu, které požádalo Air France o snížení počtů letů, nám zrušily aerolinky zpáteční let s tím, že nám nabídly možnost zrušit celý let (a zahodit celou dovolenou), nebo si najít náhradní let. No našli jsme ho, ale původních 18 dní se lehce rozšířilo na 22.
Loď Bali 4.1 Lindir jsme si pronajali prostřednictvím Yachtingen.com. Katamarán provozuje Dream Yacht charter. S oběma společnostmi jsme měli dobré zkušenosti z předchozí plavby v roce 2023. Polynesii jsme museli, díky covidovým restrikcím, nahradit bližšími Seychely (a nelitovali jsme). Ač jsme již měli zaplacenu nevratnou zálohu za pronájem lodě v Polynésii, umožnil nám Dream Yacht Charter zálohu převést do úplně jiné destinace
Při diskuzi s Petrou Boškovou, jednatelkou Yachtingenu, jsme vybrali Závětrné ostrovy jako nejlepší destinaci pro naplnění našich dětských představ návštěvy Polynésie. Petra pro klienty připravuje před plavbou výborné prezentace s podrobnými informacemi usnadňující navigační přípravu. Veledůležitou součástí prezentace jsou i doporučení kam se podívat, případně na koho se obrátit. Díky tomu jsme plavbou mohli uspokojit námořníky i „dovolenkáře“.
Pro detailnější přípravu jsme použili mapy od Navionics.com, podklady o kotvištích od Navily.com. Pro znalosti, jak se pluje v celé oblasti by velmi užitečný Pilot guide, který jsme dostali jako PDF soubor od pronajímatele. V něm je vysvětleno vše podstatné. Jak rozeznat podle barvy hloubku vody, jak jsou značené kanály, které pasy jsou bezpečné za každého počasí, za jakých podmínek je možné vyplouvat do méně bezpečných oblastí a časové odhady pro jednotlivé přeplavby mezi ostrovy. Také jak proudí voda v atolech. Na začátku publikace je několik poznámek o nebezpečích číhajících pod vodou. Jsou tři významná: Stone fish, Ohnivý korál a Cone Snail (má velmi krásnou mušli). Neřízený kontakt se všemi, může končit smrtí, v lepším případě velmi bolestivou zkušeností. Jako první pomoc pomáhá ponoření postižené části do co nejteplejší vody, respektive její potírání či polévání. Teplo pomáhá k degradaci bílkovinového jedu a jeho šíření.
Při hledání informačních zdrojů o oblasti plavby, jsem narazil na tento server: https://www.sea-seek.com/en/ebooks.php. Věřím, že se vám bude také hodit.
Nakonec plán plavby na mapě vypadal takto.
Plánované náklady
Velice stručně pár čísel – plán na 14denní plavbu
Pronájem katamaránu: 8000 Euro (1000 Euro/osoba)
Letenky: 36 000 Kč/osoba
Pojištění odpovědnosti členů posádky: 1000 Kč/osoba
Jídlo+Mooring: 500 Euro/osoba
ESTA: 20 dolarů/osoba
Stravování
Obecně lze říci, že stravování na Závětrných ostrovech je finančně poněkud náročné. Prakticky vše se dováží z různých konců světa. Dokonce jsme narazili na jogurtový nápoj vyrobený na Slovensku. V Polynésii jsou dotované veškeré těstoviny, mouka, cukr, luštěniny, rýže a spoustu dalších položek. Určitě se vyplatí kupovat si tuňáka. Cenově vycházel jako kuře v Čechách. Z vyprávění jiných víme, že se dováží i skvělé levné jihoamerické hovězí, ale my jsme bohužel neměli příležitost to posoudit. Šéfová kuchyně usoudila, že to nepotřebujeme. Obecně se ceny potravin pohybují mezi dvoj až trojnásobkem českých. Pochopitelně, že existují čestné výjimky.
Pivo a další nápoje jsou zhruba na trojnásobku českých cen.
Vodu jsme díky geniálnímu nápadu jednoho člena posádky čerpali do kanystrů na břehu. Tím jsme dost ušetřili jak v korunkách, tak ve fyzické námaze.
Oblečení + vybavení
Tady je to velmi prosté. Kromě oblečení do letadla na cestu tam a zpět, potřebujete maximálně tři trička, dvoje kraťasy, plavky, boty nebo ploutve do vody, sluneční brýle, šátek nebo čepici, ochranu proti UV, hygienické potřeby a vaše nezbytnosti (léky apod.). Prostě vám bude stačit 40litrový batoh.
Doklady, povolení telefony a internet
Většinou se do Polynésie letí přes USA. Ty i pro transfer vyžadují ESTU. To je něco, jako elektronické vízum. Je potřeba o něj zažádat alespoň měsíc předem. Údajů o sobě budete muset vyplnit poměrně hodně. Kromě údajů o sobě, rodičích budete muset také zveřejnit svůj fejsbůkový účet a zaplatit platební kartou. Nelekejte se slova credit, můžete použít i debit…. Používejte pas.
V Polynésii je velmi výhodné používat místní SIM kartu. Cena za hovor do ČR z české SIM vychází prakticky na 70Kč /minuta. O datech se ani nezmiňuji. Jejich plné využívání by vás mohlo přivést na buben.
Převzetí lodě sobota, 13.01.2024
Raiatea/Uturoa – Raiatea/Uturoa M
Po krásném, pohodlném a osvěžujícím letu, který trval pouhých 26 hodin, zpestřený kratičkými přestávkami na přestupy a konverzaci s imigračními úředníky Spojených států amerických, jsme dorazili na Papeete. Dalším místním letem jsme se konečně přiblížili základně Dream Yacht Charteru v Uturoa na Raiateii. Z letiště na základnu jsme jeli taxíkem v podobě neoznačené dodávky. Vešlo se nás tam pohodlně všech osm, včetně zavazadel. Cena vycházela na cca 1500Kč.
Na základně nás prakticky ihned přivítal Cyril, zástupce base. Se stálým úsměvem nás informoval že loď bude připravená ve 14 hod, a že v 17 bude briefing, kde se dozvíme úplně vše.
Samotné převzetí bylo bez významných potíží Jen lednice vykazovala známky nevhodného používání a špatně těsnila. Radost nám dělal přítomný desolinátor, který skvěle fungoval po celou dobu plavby. Nemít ho, nebylo by možné splachovat na elektricky ovládaných toaletách, které používaly sladkou vodu.
Na místě jsme do pokladny skládali 200 Euro v hotovosti jako kauci na třídění a odevzdání odpadu.
Odpolední briefing byl velmi obsáhlý a velmi poučný. Probrali jsme vše. Od zásobování jídlem, přes bezpečnost plavby, povinnosti vyžádat si oprávnění při vjezdu do laguny na Maupiti a povinnosti požádat kapitanát na Bora Bora o souhlas s vplutím do laguny. Bylo potřeba si dělat poznámky. Celý briefing trval více než 1,5 hodiny. Vše se nám hodilo, ale je třeba informace ověřovat…. Závěrečných pár vět bylo ale výživných. Zjednodušeně: Dodržujte pokyny a vrátíte se s nerozbitou lodí, se sebevědomím a s jachtařskou ctí. Pojištění se vztahuje jen na první ránu. Každoročně máme hodně pojistných událostí.
Pomocí konverzace, jídla a trochy alkoholu jsme překonali intenzivní potřebu spánku (posun je -11 hod) a počkali na 21 místního času. Stála teplota 29 stupňům a vlhkost blížící se 90 procentům, nám ten den ani nevadila.
Plavba neděle, 14.01.2024
Raiatea/Uturoa – Raiatea Baie Faaroa,
9 NM, A
Vyrážíme na zdejší poměry relativně brzy, v 8:30. Místní technici nám vyjíždějí s lodí před marínu, kde nám loď definitivně předávají. V průběhu nepřerušené jízdy ladně přeskakují na doprovodný člun, který zkušeně řídí opravdový lodivod Polynésan velký jako medvěd..
Jedeme asi 0,5 NM k městské přístavní hrázi v Uturoa, kde chceme nakoupit v supermarketu. Přístavní manévry jsou za silného bočního větru (až 27 knt) trochu komplikované (zejména proto, že jsme si každý vymysleli svůj vlastní manévr), ale po chvíli se bokem bezpečně vyvazujeme.
Supermarkety jsou v Uturoa asi tři, a všechny jsou vlastněny čínskou komunitou. Najdete v nich opravdu všechno, co jen potřebujete. Když byste potřebovali např. nové kraťasy, budete mít tolik možností, že nebudete vědět, které dříve. Velikosti jsou přizpůsobené místní populaci, a tak kraťasy xxl jsou běžné. Nákup na 14 dní pro osm lidí stál cca 200 000 CPF. Pro orientační převod na Kč, dělte částku pěti.
Nákupnímu týmu se podařilo zakoupit „stařené“ červené víno. No nebylo to vylepšení chuti, připomínalo nám to vína zakoupená na Maltě po sezoně…. Bohužel ho bylo asi 15 litrů… Ale když se do něj přidalo něco pomerančového džusu a místní krabicový rum tak se to dalo pít (v nouzi).
Šéfová kuchyně ukládá nákup přivezený asi v deseti nákupních košících do útrob kuchyně a salonu. Bali má naštěstí velké množství volného prostoru, jen lednice a mrazák jsou nějak malé.
Čím jsem starší, tím více mě zkušenosti nutí plánovat. Pro velký nákup si vždy udělejte orientační rozpis, co budete vařit. Nejedná se ani tak o přesné menu na každý den, ale o počet porcí, které chcete mít a o počet dnů, pro které plánujete vařit. Na internetu najdete, kolik gramů má vážit příloha, kolik maso apod… Potraviny je také dobré ukládat do zón společně podle typu, abyste měli přehled kolik toho ještě máte. Když zjistíte, že na břehu je skvělá hospoda, kde mají čerstvého tuňáka za skvělou cenu, snadno zapomenete na ratatui v konzervě.
Konečně odrážíme a jedeme směrem k Baie Faaroa. Kde se chceme podívat do Botanic du Jarden a nakoupit čerstvé ovoce. V laguně jedeme na motor, kanály jsou místy dost úzké, a tak raději před prvním vytažením plachet sbíráme zkušenosti s navigací.
Voda má tak fantastickou barvu, že vyhledáváme místo, kde se můžeme vykoupat. Jako vhodný se jeví závětrný prostor za ostrůvkem Ile Tip Aemau. Kotvíme asi na třech metrech a někteří nedočkavci naskákali do vody, aniž by měli plavky. Ploutve, šnorchl a brýle prý postačí…. No ukázalo se, že když se pak postavíte na dno s vodou po kolena a v okolí padesáti metrů se vyskytují rodiny s dětmi, může to být problém. Místní otcové to opravdu neradi vidí a neváhají přijít velmi blízko a označit, poměrně nevybíravě, plavce za exhibicionistu, hnusného nudistu apod… Raději vyplouváme. Posádka je poučena, že se má oblékat, nemočit z paluby v přítomnosti dětí a dam a vůbec se má chovat vybraně společensky. Bohužel, na notorické exhibicionisty to nezabírá.
Doplouváme do Baie Faaroa a kotvíme na 13 metrech. Vypouštíme 45 metrů řetězu. Voda je brakická a kalná, protože do zátoky vtéká řeka plná živin.
Po deváté večer se už nikdo nesnaží předstírat, že si chce povídat a všichni jdeme po večeři spát. Západ slunce před osmou hodinou tomu dost napomáhá.
Plavba pondělí, 15.01.2024
Raiatea Baie Faaroa – Raiatea BaieTuatau,
9,5 NM, A
Ráno část posádky sundává člun a vyráží objevit farmy s ovocem. Za necelé dvě hodiny se vrací s úlovkem v podobě velkého trsu banánů. Přivazujeme ho k podpěrné tyči společně se zakoupenými ananasy. Fotografie pohledu na ovocné zátiší vzbuzuje na sociálních sítích zaslouženou závist.
Vyrážíme k dnešnímu hlavnímu cíli v zátoce Opoa, Taputapuatei. Měli jsme dvě protichůdné informace o možnostech kotvení v blízkosti tohoto místa chráněného UNESCO. První od Petry Boškové, která říkala, že lze kotvit severovýchodně od Taputapuatei, druhá od Cyrila, která říkala, že kotvit oficiálně nelze nikde. Na mapách nic značeno nebylo a my zakotvíme asi na devíti metrech a jedeme se na dinghy podívat na nejposvátnější místo celé Polynésie.
O marae Taputapuatei by toho bylo možné napsat mnoho. Tak si to prosím nastudujte raději sami. Můžete začít třeba zde: https://whc.unesco.org/en/list/1529. Nebo i s příběhy v knihách Miloslava Stingla.
Marae bylo místem, kde se kněží a navigátoři z celého Pacifiku scházeli, aby obětovali bohům a sdíleli své znalosti o původu vesmíru a plavbě na rozlehlém oceánu.
Snad jen malá poznámka, že obřadní místa jsou ozdobena čerstvými květinami, mušličkovými řetězy a „totemy“. Našli jsme i kámen s vyrytou symbolickou mapou Polynesie. Na obřadní místa se neleze, po marae se nechodí. Vždyť tam byly všude vystaveny lebky obětovaných. A nebylo jich málo, řádově desítky tisíc.
Po návratu ihned vyplouváme a míříme k Baie Tuatau, kde by měla být vyvazovací bóje. Bóji jsme našli, ale již obsazenou, a tak kotvíme na 20 metrech a vypouštíme prakticky celý náš řetěz, cca 80 metrů.
Více než polovičku dnešní ujeté vzdálenosti jsme dali na plachty. Foukalo až 18 knt a na klidné vodě to pěkně uhánělo.
Při večerním povídání u stařeného vína byl prezentován příběh ze severu Finska. Když místní astronomové potřebují přesnou předpověď počasí, aby věděli, kdy otevřít observatoř, chodí za místní šamankou. Ta odchází za sobem a manuální analýzou jeho varlat předpoví počasí na další den. Prý velmi přesně. Další diskuzi, která rozvíjela naše možnosti, jsem s ohledem na svoji výchovu již nesledoval.
Soumrak přichází, posádka do kajut odchází.
Pokračování příště