VETERÁNSKÁ SESTAVA WHITBREAD VÍTÁ ZÁVODNÍKY V CÍLI ZÁVODU MCINTYRE OCEAN GLOBE RACE V AUCKLANDU
Pen Duick VI je v cíli druhý, Spirit of Helsinki třetí, Maiden čtvrtá, v závěsu Steinlager 2 a Lion NZ!
Pen Duick VI, FR (14) se propadl na druhé místo 12 hodin 16 minut za vítězem a drží prozatímní 7. místo v IRC po 37 dnech závodů v jižním oceánu. Spirit of Helsinki, FI (71) se probojoval na třetí místo v žebříčku 2. etapy jen 2 hodiny 41 minut za Pen Duickem VI a získal prozatímní 3. místo v IRC.
Maiden, UK (03) protíná cílovou čáru v 07:39:01 14. prosince (NZDT) v doprovodu Steinlager 2 a Lion New Zealand po 38 dnech závodění.
V Aucklandu plánují všechny lodě v nadcházejících dnech základní údržbu.
Zbývající jachty jsou již jen pár dní od Aucklandu, Explorer, AU (28) a Sterna, SA (42) mají do cíle bohužel ještě týdny.
Bylo to divoké, mokré a větrné pozdní noční přivítání ikonického 73stopého bermudského Ketche, Pen Duick VI, FR (14), který protnul cílovou čáru Royal New Zealand Yacht Squadron v 01:41:20 (NZDT) 13. prosince 2023. Kapitánka Marie Tabarly při odjezdu z Kapského Města prohlásila, že 2. etapu vyhraje Pen Duick VI, protože velký výkonný Ketch je postaven pro plavbu po jižním oceánu. Ale až po projetí cílem zjistila, že to tak není.
Prohráli s Italy na Translated 9, kteří dorazili o 12 hodin dříve. Translated 9 obsadili první místo v Line Honours, prozatímně první v IRC a první ve třídě Flyer. Pen Duick VI je nyní 2. v Line Honours, 7. v IRC a 3. ve třídě Flyer.
Stoupenci OGR si budou pamatovat taktickou chybu během posledních dnů první etapy, ze Southampton do Kapského Města, která stála Pen Duick VI vedoucí pozici, kterou držel po většinu závodu. Totéž by se dalo říci o 2. etapě, kdy Marie vzala Pen Duick VI na sever Bassovým průlivem mezi Tasmánií a Austrálií. Vysokotlaký systém je zpočátku tlačil na sever poté, co prošli třetím ze tří bodů na cestě, což znamená, že neměli jinou možnost, než pokračovat přes úžinu. Chvíli to vypadalo, že by se to mohlo vyplatit, ale Translated 9 projel na jižní trase s Tasmánií na levoboku a hledal konzistentnější vítr. Fungovalo to. Bez námahy propluli nahoru a dále kolem mysu Reinga a obsadili 1. místo.
Kapitánka Marie Tabarly vysvětlil složitosti spojené s etapou 2.
„Kvůli navigačnímu bodu jsme se sotva dotkli jižního oceánu. Neměli jsme vhodné počasí, abychom jeli dále na jih, takže jsme museli zůstat na severu. Byli jsme velmi frustrovaní a bylo to pro nás velmi bolestivé.“
Dále vysvětlila, že mají také nějakou práci na elektronice poté, co loď nečekaně zasáhla vlna.
„Po projetí Bass Straight jsme byli pod spinakrem a byly to tři týdny s velmi mírným počasím bez větru, takže jsme byli trochu znavení. A pak se velmi, velmi, velmi rychle zvedl vítr a my jsme na chvíli ztratili kontrolu nad lodí a dovnitř nateklo hodně vody. Ano, máme tu nějakou práci.“
Auckland má pro Pen Duick VI historický význam, Mariin otec Eric Tabarly připlul do Aucklandu v roce 1977. Někteří věří, že jachty jsou jako sloni, nikdy nezapomenou – kdyby jen trupy uměly mluvit, Pen Duick VI by jistě mohl vyprávět příběh nebo dva o bývalých návštěvách. V prvním Whitbreadu v roce 1973 dvakrát ztratila stěžeň a musela odejít do důchodu. V roce 1977 byl ketch diskvalifikován ze závodu kvůli vydání certifikátu IOR RATING kvůli kontroverznímu uranovému kýlu, který nebyl schválen podle závodních pravidel. Nyní je ale již v polovině závodu k 50. výročí a těší se na třetí etapu.
Kapitán úžasné Swan 651 Spirit of Helsinki (EX-Fazer Finsko), Jussi Paavoseppä, připustil, že přílišné zatěžování lodi může být jedním z faktorů, kvůli kterému přijdou o titul line Honors, který drželi na konci první etapy do Kapského Města.
Po 37 dnech tvrdého závodění projeli cílem v 04:23:02 (NZDT) 13. prosince 2023. Byli velmi odhodlaní udržet si svůj titul, ale nepovedlo se to.
„Možná jsme se příliš pohodlně plavili na lodi příliš rychle. Možná jsme na to trochu moc tlačili. Ano, je hezké surfovat s lodí rychlostí 18 uzlů, ale pak je příliš snadné udělat chybu. A dělali jsme chyby a stálo nás to hodně. Nechci počítat, kolikrát byla rotržena hlavní plachta a v tomto závodě nechcete, aby se to stalo. Řekl bych, že jsme ztratili 300 mil tím, že jsme to museli několikrát opravit. “
Ve 2. etapě jsou Spirit of Helsinki nyní na 3. místě v cíli, první ve třídě Sayula a prozatímně 4. v IRC.
Ale bezpochyby nejikoničtější finiš byl vyhrazen pro Maiden a její ženskou posádku, kterou řídila uznávaná skipperka Heather Thomasová. Překročili linii v 7 hodin 39 minut 01 sekund, 14. prosince po 38 dnech plavby. Byly doprovázeny veterány Steinlager 2 a Lion New Zealand, všechny tři jachty takto vpluly do Aucklandu v roce 1989.
V roce 1989 byla Steinlager 2 s kapitánem Sirem Peterem Blakem jedinou jachtou, která kdy vyhrála všechny úseky v závodě Whitbread. Maiden skončila druhá ve své třídě a stala se vítězkou v divizi D ve dvou ze šesti individuálních etap závodu, včetně nejdelší etapy, 7260 mil dlouhé etapy v Jižním oceánu, což je nejlepší umístění britské lodi za 17 let.
Mezitím zbytek flotily bojuje dál. Bývalý vítěz Whitbread L’esprit d’équipe FR (85), s kapitánem Lionelem Regnierem, má náskok pouhé dvě hodiny před Trianou FR (66), Swan 53, s kapitánem Jean Arthuysem, a aktuálně drží 2. místo v hodnocení IRC. Blíží se k mysu Reinga a v nadcházejících hodinách by se měli vydat po východním pobřeží. Patnáct mil od sebe dělí tyto dva a tato otočka kolem mysu bude mít zásadní vliv na výsledek.
Obr.6 Pozice lodí k 14. prosinci
16.12.2023
Šest lodí v cíli, 7 ještě na moři
Bývalý vítěz Whitbread, L’Esprit d’équipe FR (85), obsadil 5. místo v soutěži Line Honors překračující linii 16. prosince v 17:40:03 (NZDT) po 39 dnech 16 hodinách 40 minutách na moři. Pečlivě zrenovovaná jachta, kterou řídil Lionel Regnier z Les Sables-d’Olonne, vypadala náležitě působivě proti zatažené šedé obloze v Aucklandu a velkolepém panoramatu města. Dříve závodila ve Whitbread jako 33 Export a Esprit de Liberté.
Pomalý noční finiš Triany FR (66) jí zajistil 2. místo IRC v 03:28:54 po 40 dnech, 2 hodinách a 28 minutách závodění.
Neptune FR (56) o jedno místo překonal svůj předchozí příjezd do Auckland Whitbread v roce 1977.
Translated 9 IT (09) je potvrzen jako vítěz IRC 2. etapy!
Dopluli jako 5. v pořadí a prozatímně jsou na 8. místě v IRC, když v předchozích dnech bojovali s Trianou FR (66), ale podařilo se jim získat vedení na Cape Reigna, nejsevernějším
Po první etapě se L’Esprit d’équipe umístil na 6. místě a 9. v IRC – takže jejich výsledky ve 2. etapě je určitě posunou v žebříčku nahoru.
Kapitán s lodí se držel uprostřed flotily po většinu 2. etapy, a proto se také divil, když se ukázalo, že možná minuli třetí navigační bod přibližně o 3 námořní míle. Na trackeru jim to ukazuje, že pluli těsně na jih od povinného navigačního bodu, který měli minout po levoboku. Po příjezdu bude v Aucklandu provedena ještě kontrola, kde budou prozkoumány mapy a deníky. Po zvážení skutečností bude případně uplatněna časová penalizace.
Lionel Regnier, kapitán L’Esprit d’équipe, byl přesto velmi spokojený s tím, jak etapa dopadla.
Titouan Cavan, člen posádky Triany, byl také spokojen s tím, jak etapa probíhala, přestože museli nouzově opravit kormidelní kolo. Posádku to ale rozhodně netrápilo.
„Byl to skvělý závod plný příběhů a minulý týden byl s Trianou šílený. Nakonec to bylo opravdu napínavé, skvělý, skvělý závod. Jižní oceán nebyl tak tvrdý, jak jsem si myslel, že bude nebo jak lidé říkali. Nevím, jestli je to proto, že jsme na to byli trénovaní, nebo proto, že byl prostě klid. Bylo to jednodušší, než jsme si mysleli, ale byla zima. Velmi zima.“
Triana FR (66) 53stopá Swan s kapitánem Jeanem d’Arthuysem proplula cílem v 03:28:54 a obsadila prozatímní druhé místo v IRC. Neustále překvapovali svou schopností držet krok s mnohem většími a silnějšími jachtami během závodu. Po 1. etapě byli aktuálně 4. v žebříčku IRC, takže se díky úspěchu ve 2. etapě posunuli v žebříčku nahoru. V Adventure Class si nadále drží první místo.
Jejich první důstojník Sébastien Audigane je v profesionální francouzské jachtařské komunitě dobře známý, má za sebou mnoho zaoceánských mil, šest průjezdů mysu Horn a dva světové rekordy Julese Verna. Jeho rozsáhlé zkušenosti jednoznačně sehrály obrovskou roli v úspěchu týmu.
Swan 53 se dostal do titulků v 1. etapě, když byl člen posádky Stéphane Raguenes úspěšně zachráněn po dramatické misi vrtulníku. Poplach byl vyhlášen časně ráno 18. září, když se námořníkův stav přes noc zhoršil po zranění nohy, které utrpěl den předtím. Po úspěšné koordinaci záchrany vrtulník se Stéphanem na palubě bezpečně přistál na letišti Funchal na ostrově Madeira. Jachta pokračovala v závodech dál do Kapského Města.
„Pro nás je to sen. Jsme opravdu velmi rádi, že jsme tady. Loď je velmi dobrá, ve skutečnosti byla první etapa jako trénink. Všechny potíže, které jsme měli v první etapě, jsou pryč a posádce se daří opravdu dobře. A i když se plavíme na malé lodi, je to opravdu dobrý design. Myslím, že to byla dobrá volba lodi. Tajemství našeho úspěchu? ‚Vždy připraven!‘. Všechny posádky tvrdě pracují 24 hodin denně. A my víme, že po 40 dnech je to to zásadní. Každý den pár minut navíc a nakonec to bude dobrý výkon.“
JEAN D’ARTHUYS, SKIPPER Z TRIANY.
V době psaní tohoto článku (16.12.) Neptune FR (56) 60ft hliníková šalupa, kterou kapitánuje Tanneguy Raffray, si razí cestu po východním pobřeží Severního ostrova a dělá 6,1 uzlu s 117 nm do cíle, s ETA 21:00 NZDT.
„Vítr se vrátil, když padla noc. Dnes jsme si užili krásné sluníčko a nádherný výhled na pobřeží Nového Zélandu.“ Tweetoval Neptun
Evrika FR (07) právě obeplula Cape Reinga rychlostí 5,9 uzlů a očekává se, že dorazí v sobotu odpoledne.
Galiana WithSecure FI (06) a Outlaw AU (08) pokračují ve své všemohoucí bitvě, když obeplouvají Cape Regina. V době psaní tohoto článku Outlaw vede nad Galianou WithSecure o pouhých 5 nm.
„Outlaw na obzoru před námi. Vidíme je házet zátěže přes bok?“ Tweetoval Galiana WithSecure
White Shadow ESP (17) se ocitli v bezvětrné oblasti a zpomalili na 1,1 nm, ale stále jsou optimističtí jako vždy.
„Od cíle nás dělí několik set mil.“ Nic ve srovnání s již ujetými více než 7 tisíci mil. Smíšené pocity.“ Tweetnul White Shadow.
Explorer AU (28), který se začátkem týdne chlubil teplým počasím, zřejmě změnil názor.
„Normální stav Jižního oceánu byl obnoven.“ Dnes rozhodně žádné bikiny na horní palubě.“ tweetoval Explorer
Sterna SA (42) jsou potěšeni, že za sebou mají své problémy a jsou zpět na správné cestě.
„Konečně dobrá plavba! 35 knts blaženosti po větru. Oprava řízení drží dobře. Nepředpokládáme žádné další problémy (ťukám na dřevo)“. Tweetoval Sterna.