Féničané před Kolumbem

foto: phoeniciansbeforecolumbus.com

V roce 1592 Kolumbus objevil Ameriku! Z dogmata školního dějepisectví mého mládí mnoho nezůstalo. Dnes máme důkazy, že tam před ním byly Vikingové, že na kontinentu ani nebyl a doplul jen do Karibiku, že to nebyl objev, ale kolonizace s epidemickým předvojem… a tak dále. Zároveň existuje velká skupina nepotvrzených teorií, které pracují s předpokladem, že Ameriku evropané navštívili dávno před Kolumbem a Vikingy. Nedávno jsme na Tenerife potkali loď, která se rozhodla dokázat, že se do Ameriky dostali už starý Féničané.

Féničany si pamatujeme z dějepisu jako starověké obchodníky a mořeplavce. Jejich kultura vznikla na území dnešního Libanonu, Sýrie a Izraele. Její počátky se datují již k roku 2500 před naším letopočtem. Féničané postupně kolonizovali většinu středomoří, kde vytvořili soustavu obchodních stanic a městských států, z nichž největším bylo Kartágo. Konec jejich rozmachu přinesly centralizované říše. Na východě jejich původní území obsadily postupně říše Egypta, Babylonu, Persie a Makedonie. Kartágo podlehlo v Punských válkách Římu. 

Obchodní trasy Féničanů Mapa: wikipedia, autor: Yom /https://en.wikipedia.org/wiki/Phoenicia#/media/File:PhoenicianTrade.png

Jedna etymologie názvu Féničané vychází z řeckého Φοίνικες (Phoínikes) či foinix, které označovalo purpurovou barvu. Ta byla jedním z důležitých obchodních artiklů Féničanů. Vyráběla se náročnou extrakcí z mořských hlemýžďů a používala jako barvivo na látky. Barvivo bylo i ve slunečných podmínkách středomoří stále a nebledlo. Kvůli vysoké ceně se postupně stalo statusových symbolem. V starověkém Římě bylo jeho výsadní nošení císařem stanovené zákonem.

Purpurové látky, kvalitní dřevo libanonských cedrů, sklo, drahé kovy, olivový olej byly tradiční obchodní komodity Féničanů. Stavěly dva základní typy lodí, “bachraté” obchodní lodě a štíhlé vojenské lodě. Lodě se stavěly, z dnešního pohledu nezvykle, od obšívky. Její desky byly spojeny klíny a až v pozdější fázi vyztužené žebry. Pohon zajišťovala obdélníková plachta a vesla. Vojenské lodě měli kloun a charakteristické oči. Všechny tyto konstrukční prvky po nich převzali Řekové i Římané. Féničanům se připisuje první používání železných hřebíků. Znali a pro navigaci používali Polárku.

Takeláž na lodi Phoenicia Foto: instagram.com/phoenicia.ship

Postupně se odvážili i mimo Středozemní moře. Na základě pozdějších záznamů se féničtí mořeplavci vydali k břehům Británie, první obepluli Afriku (takže ne Bartolomeu Dias …), navštívili Azory a mohli se dostat až do Ameriky. Přesvědčivé archeologické důkazy pro tato tvrzení nemáme, ale od doby, kdy Thor Heyerdahl ukázal, že stavět staré lodi a plavit se na nich je velké dobrodružství a sláva, je jen otázkou času, kdy se někdo rozhodne stavět a plavit hoc i na kusu kmenu jménem vědy. 

Stavba Phoenicie

Fénické výpravy se rozhodl zopakovat Philip Beale. Bývalý důstojník Britského královského námořnictva v tom není žádný nováček. Již v letech 2003-2004 realizoval expedici Borobudor, v rámci níž postavil repliku starého indonéské plavidla a úspěšnou plavbou do Afriky chtěl dokázat, že se stejnou cestou v minulosti mohli plavit indonéští mořeplavci.

Philip Beale Foto: instagram.com/phoenicia.ship/

V roce 2008 postavil v Sýrii, na ostrově Arwad, dvaceti metrovou repliku fénického obchodního plavidla. Loď nazval Phoenicia a vydal se s ní na cestu kolem Afriky, aby dokázal, že to kolem roku 600 před n. l. mohli Féničané zvládnout taky.

Hned na začátku po vyplutí z Rudého moře musel ale řešit otázku somálských pirátů. Starověké plavidlo neoplývalo rychlostí (5-6 uzlů) a jeho šance bránit se případnému útoku byly omezené. Každopádně expediční tým instaloval kolem lodi žiletkový drát, hadice s čerpadly, akustické zařízení zvané LRAD (používá se například k rozehnání demonstrací silných směrovaným zvukem). V noci bylo plavidlo neosvětlené a bez radaru nebo radarového odražeče plulo velkým obloukem daleko od Somálských břehů v oblasti plné tankerů a nákladních lodí.

Nedobový záchod Foto: instagram.com/phoenicia.ship/

Vše nakonec dobře dopadlo a loď úspěšně zvládla nejen 20 000 mil kolem Afriky se zajížďkou na Azory, ale i další cestu Biskajským zálivem do Velké Británie. Aktuálně je loď už v Atlantiku, pluje do Karibiku. Expedici můžete sledovat zde.