V minulém díle jsme přenocovali v jedné (alespoň podle mě) z nejklidnějších zátok na Kykládách, v Kalotýri a krátkou prohlídkou Katopouli jsme opustili Amorgos na západo-severo-západ. Původně jsme chtěli pokračovat směrem na východ do Dodekanesie, ale protože mezi Dodekanésií a Kykládami foukal vítr jako blázen, rozhodli jsme se pokračovat v zpátky na Kyklády (ty velké) a mapovat další místa, kde jsem ještě nebyli.
Nicméně, ještě pár slov ke Katapouli. Katapouli je hlavní městečko Amorgosu a disponuje malým přístavem. Zajíždí sem velký cruiship s turisty a také trajekt, samozřejmě. Stání je možné u mola, přímo u restaurací nebo na kotvě před městečkem. Dno je písek/tráva kotva drží dobře.
Záliv jako takový je hluboký ve směru západ – východ a je dobře krytý na všechny větry mámo západních. Při Meltemi jsou zde samozřejmě poryvy, které padají ze svahů Amorgosu, a to dost silné, narozdíl třeba od Kalotýri, která o pět mil dál na východ a poryvy v ní byly výrazně menší. Severní strana zátoky má pár pláží, kde se dá kotvit, ale dno tam rychle padá do hloubky a tak se stojí dost blízko břehu, což už je dost nepohodlné. Člověk nikdy neví, kdy se poryvy otočí a bude kormidlem courat po zemi.
Celkově nás to kotvení moc nenadchlo, i když před městskám molem to nevypadalo zle. Ale kdybych tu chtěl stát, asi bych dal přednost tomu molu a průzkumu taveren, případně malebné chóry, která se tyčí nad přístavem.
Dále jsme pokračovali kurzem na Schinouzu, kde jsme strávili klidnou a téměř osamělou noc v naší oblíbené zátoce Gagvádhi, kde to sice trochu houpe, ale zato tam prakticky nejsou lodě. A tak to mám rád. Cestou nám fičel nepravidelný poryvový vítr a z otevřeného moře chodily rozbité a dost slušné vlny. Navíc nám při zkoumání možností kotvení v průlivu mezi ostrůvky Dríma a Antikeros fouknul z kopce poryv kolem 40 uzlů a my jsme udělali moc pěkný spin-out a téměř si lehli. Takže jsme usoudili, že tohle nemáme zapotřebí a dopluli si do té zmíněné Gagvádhí.
Další den ráno jsme vyrazili vstřic Antiparosu, respektive zátoce Desptokis, kterou tvoří průliv mezi Antiparosem a ostrovem Despotiko. Na Despotiku jsem prozkoumali pár dalších zátok, ale nakonec se nám na noc moc nelíbily a tak jsem zapluli do průlivu.
Průliv mezi malým ostrovem Despotiko a daleko větším Antiparosem je tvořen krásným prostorem, který je na své severozápadní straně uzavřený malým ostrůvkem, díky kterému průliv připomíná spíše velkou zátoku. Navíc díky geografii jižní strany Despotika a Antiparosu je vstup do průlivu velmi pěkně chráněný. Abych pořád nepsal „průliv“, budu dále říkat průlivu „zátoka“.
Zátoka je to opravdu velká a vejde se sem hodně lodí. Už jsme tu byli dvakrát a nikdy nebyla úplně plná. Dno je písek a velmi, velmi řídká tráva, takže kotva drží skvěle. Krytá je na většinu směrů a i když v ní za Meltemi foukají poryvy (jako všude na Kykládách), krytí na vlny je velmi dobré. Na antiparosské straně najdete městečko, nějakou tu restauraci, obchod a tak, na Despotiku leží archeologické vykopávky. Jsou na severní straně a z lodi je krásně uvidíte. Místo to bylo velmi živé už v antice a v 15 a 16. století tu měli základnu piráti, což celému místo dodáva nezaměnitelný genius loci.
Bohuže nám foukalo, takže dron nemohl odstartovat a tak nemám letecké snímky. Musíme se spokojit s google maps.
Dalším naším cílem je ostrov Sifnos.
Pokračování příště
A aktuálně- posledních pár kousků mého Jachtařského průvodce Řeckem, díl první, najdete tady! Už jich je jen pár…. část se prodala a část zničil přívalový déšť. Znáte tu story.
