Lodní deník Gaiy
14.5 neděle
Dnes odletěla Skipřenka do Čech – přeci jen práce je práce a život není jen moře. Zůstal jsem na lodi sám s Pavlem, mým kamarádem z mládí a z jedné z kapel, ve které jsem hrál. Pavel je dnes lékařem a přiletěl mi ulehčit můj osamocený úděl tady na Sporádách. A nejen je lékař, ale taky gurmán a tak jeho večeře nasadila laťku hodně vysoko. Koneckonců, na obrázku můžete posoudit sami.
15.5. pondělí
Pavel je úplný začátečník, nikdy na lodi nebyl, takže jsme se rozhodli pojmout plavbu opravdu konzervativně, zejména když předpověď slibovala na druhou půlku týdne pěkný fičák. Prvního dne plavby, tedy v pondělí, jsme vyrazili na kostelák Mamma Mia, který je tady prostě povinností. Hladina byla klidná a tak jsme po obeplutí severního mysu Skopelosu hodili kotvu v zátoce pod kostelíkem. A opět to bylo velmi krásné. Vyšplhali jsme nahoru, nafotili, co se nafotit dalo a zpátky na lodi jsme se vykoupali. Voda sice byla trochu studená, ale dalo se to snést.
Další plavbou jsme se prosmykli úžinou mezi Skopelosem a Alonisem a posléze jsme hodili kotvu v zátoce Koukonikastro, která je velmi malebná a disponuje průzračnou vodou. Původně jsme plánovali zůstat tam na noc, ale protože z moře šel velmi nepříjemný swell, a pan doktor poněkud pobledl, zvedli jsme kotvu a přesunuli se na molo do Patitiri. Byli jsme tam dvě plachetnice v celém přístavu. A pak jsme vyrazili na opulentní večeři.
Nebyl ovšem všemu konec. Během večečře, už za tmy, se na vjezdu do přístavu objevili poziční světla a naši loď záhy obklopili dvě velikánské rybářské lodě. Rázem jsme si na molu připadali jak trpaslíci. Bál jsem se, že se budou rybáři rozčilovat, že jim překážíme, ale byli v pohodě. A tak jsme v klidu usnuli. Rybáři nad ránem vypluli a my si ani nevšimli.
16.5. úterý
Počasí se kazí. Velmi brzy ráno vyrážíme z Patitri na Skopelos. Fouká docela slušně a tak plujeme šest uzlů i na zrefované plachty. Oběd si dáváme na pláži Mamma Mia na západní straně Skopelosu a pak opět na plachty dorážíme na Skiathos.
Kotvu házíme u pontonu, zádí proti předpokládanému větru. Vítr sílí a začíná pršet.
17.5. středa
Prší a fouká silný vítr. Přesto si půjčujeme skútry a podnikneme velký výlet po ostrově. Ve vnitrozemí bylo počasí milosrdnější a tak jsme si projeli skoro celý ostrov. Přijeli jsme ale pěkně mokří. Večer večeře v restauraci.
18.5. Čtvrtek
V noci přešlo to nejhorší a vítr polevuje. Také prší už jen občas. Odpoledne si ještě půjčíme skútry a uděláme si malý výlet. Večer Pavel balí, zítra mu letí letadlo. Škoda – toho jachtingu si moc neužil, ale bylo vážně hnusně. Loučím se s ním nerad – užili jsme si krásný týden, spoustu legrace a večerních hovorů v kokpitu. Tak někdy příště….
19.5. Pátek
V jedenáct doprovázím Pavla na letiště a pak jdu uklidit na lodi – prostě standardní postup. Trochu si i pospím a večer doráží další posádka. Jana a Petr. Naši kamarádi dříve z Tajwanu, dnes z Tábora. Pravidelná čtenáři Krásy jachtingu je oba dobře znají z příběhů o jejich lodi Janna. Další fajn týden před námi.