Gaia: Jana a Petr, tchajwanští přátelé

Jana u kormidla.

20.5. Sobota

Včera dorazili Jana a Petr. Jana v sedmém měsíci těhotenství, což předurčuje naši plavbu jako klidnou. Pro začátek chceme navštívit Lalarii, krásnou osamělou pláž na severu ostrova. Nejdřív to vypadá dobře, skoro vůbec nefouká, ale když jsme dorazili k pláži, už pěkně foukalo a kotvení se stalo značně nepohodlné a nakonec i nebezpečné – u Lalárie je pod vodou spousta kamenů a vítr nás na kotvě začal stáčet směrem k nim. K vylodění tedy nedošlo a místo toho jsme se posunuli k mysu Kastro, na kterém jsou středověké zříceniny a pravoslavné prastaré kostely.

Kličkování mezi kameny.

Kotvu jsme ale posléze hodili v zátoce Ftelio, kde jsme byli krytí na vlny a vítr. Ale nakonec bylo všechno jinak. Vítr se stáčel, do kotviště pronikal swell a tak jsme to v devět zabalili a přepluli noční docela houpavou plavbou zpátky na Skiathos. Ve čtvrt na dvanáct jsme hodili kotvu a padli do postelí.

Jana s Petrem na palubě

21.5. neděle

Ráno v 8:30 nás zastihlo už na plavbě. Prvním cílem byl kostelík Mamma Mia na ostrově Skopelos. Moře bylo klidné a výsadek zdařilý. Ten kostelík je prostě paráda a průzračné vody v okolí jakbysmet.
Hned po obědě po kostelíkem se i rozfoukalo a příznivý vítr nás donesl do úžiny mezi Skopelosem a Alinýsem, odkud jsme na motor dosáhli Patitiri. Postavili jsme lod už k osvědčenému molu a šli na veřeři, po které jsme zapadli do kajut s cílem dospat minulou noc. Rozpršelo se.

U kostelíku.

Klidný spánek nám ale souzen nebyl. Někde na moři zuřila bouře, která posílala do přístavu velké bludné vlny, které jezdili mezi vlnolamy sem a tam. Gaia u mola na nich lítala nahoru a dolů a snažila se rozjet dopředu. Rány do springů, lan a vazáků byly dost děsivé. A nebylo kam utéct. Celou noc se nedalo zamhouřit oka, jen jsme v pravidelných intervalech utahovali vyvázání a modlili se, aby to vazáky i fendry vydržely. Vlny se zmírnily až kolem osmé dopoledne.

22.5. pondělí

Značně nevyspalí jsme v půl jedenácté zvedli kotvy a zamířili k ostrovu Panagia. Vál příznivý vítr a tak jsme strávili plavbu krásným jachtingem až k našemu cíli, laguně Pelagos. Panagia je ostrovem s přísným režimem rezervace a je neobydlená . Laguna Pelagos je krásné osamělé místo, dokonale kryté na všechny druhy větrů. Pravý neobydlený ráj. Už při vplouvání máte posvátný pocit a ten vás neopustí po celou dobu pobytu. Byl tam neuvěřitelný klid a v noci neuvěřitelné hvězdy. Věru nevím, jestli jsem za svou jachtařskou kariéru navštívil podobné místo…

Bezpečné místo.

23.5. úterý

Ač neradi, loučíme se s Panagií a protože nefouká, vrčíme na ostrov Peristera, do zátoky Vasiliki. Je tam klid a krásné krytí na předpokládaný noční vítr. Nakonec opravdu zůstáváme a noc je naprosto klidná. Ticho v zátoce ruší jen mečení koz na ostrově. V noci prší.

24.5. středa

Dnes je v plánu civilizace – tedy město Skopelos na stejnojmenném ostrově. Plujeme střídavě na motor a na plachty a ve tři jsme na místě. Skopelos je malebný a místa pro plachetnice je tu spoustu. Procházka po městě a večeře patří ke standardním řeckým zážitkům. Večerní déšť je přídavek, který ovšem záhy ustane.

25.5. čtvrtek

Opouštíme Skopelos a na plachty směřujeme do mé oblíbené Neo Klima. I když na začátku jedeme kolem dvou uzlů, cestou se docela hezky rozfouká. Od Evie na nás ale přísně hledí bouřka, která po nás párkrát hodí vzteklým zahřměním. K další akci se ale nemá, a tak bez obav směřujeme do míst, kde se také natáčel muzikál Mamma Mia, plážové scény. Celou plavbu absolvujeme na plnou genu – je to ukázka, jakým způsobem tady ostrovy ovlivňují vítr. Při obeplouvání Skopelosu jsme nejprve pluli na jihovýchod – vítr ze zadoboku vlevo. Pak jsme pluli na západ, vítr stále ze zadoboku a nakonec jsme pluli na severozápad – vítr stále ze zadoboku. Trochu blázinec. Když vychytáte směr je to dobré, ale před týdnem jsem tady plul podobně a vítr jsem měl pořád do čumáku!
V Neo Klima nás čekala prázdná marinka, pláž, koupání a dobrá večeře. Jako ostatně zde vždycky.

26.5. pátek

V noci pršelo a ráno se honí po obloze zlověstné bouřkové mraky. Vyrážíme tedy brzy, asi v osm, a přeplouváme do Skiathosu, kde bohabojně házíme kotvu u betonového mola. Podle předpovědí má kolem poledního vypuknout čóro, tak uvidíme, jak to dopadne. Večer má přiletět konečně Skipřenka!
Update večer. Skipřenka dorazila těsně před bouřkou – mraky se celý den honí sem a tam kolem dokola Skiathosu a tu a tam z nich vystřelí blesk. Jsme tu jak v oku hurikánu. Všude okoli hnusně, jen nad lodí je relativní klid.

27.5. sobota

Dnes jsme využili relativně dobré předpovědi na první půlku dne a vyrazili na skútry. Tedy já a Skipřenka, Jana a Petr si vzhledem k Janině stavu půjčili auto. Objeli jsme již známý místa jako Kafe Panorama, oba kláštery, navštívili západní pláže a projeli si vyhlídkovou (dobrodružnou) hřebenovku. Večer byl zakončen ve stylové restauraci a na pak na drinku.

28.5. neděle

V noci přes nás přešlo několik silných bouřek s velkým deštěm. Teď v neděli dopoledne prší a prší a prší a je zima a hnusně. Jana s Petrem večer odlétají a ve stejnou dobu přiletí další posádka. Cíl je přeplout ze Skiathosu směrem k Saronskému zálivu. Ale předpověď vypadá příšerně, tak jsem sám zvědavý, co nakonec uděláme.