Pokud postavení lodě do driftu na plachtách není možné kvůli podmínkám, vybavení nebo chování konkrétní lodě, může být lákavé loď jednoduše zajistit proti průniku vody, skasat plachty, uvázat kormidlo mírně do závětří a nechat živly, ať si s ní dělají, co chtějí. Tak v podstatě vypadá definice metody postavení jednotrupé lodě do driftu bez plachet.
Co se však bude dít dál, to bude do značné míry záviset na typu lodě. Obecně řečeno, tradiční úzké lodě s dlouhým kýlem a velkým výtlakem dokážou takto pohodlně přečkat překvapivě náročné podmínky, zatímco pro moderní široké, lehké jachty může být tato metoda až vysloveně nebezpečná.
Tuto taktiku používají mnozí jachtaři, a často v situacích, které nejsou vyloženě nouzové. Při větru dostatečné síly působícím na všechno, co mu na lodi klade odpor, jen samotný tlak na takeláž poskytuje lodi stabilitu, podobně jako kapesníček plachty a turbulence ve vodě vznikající při výrazném bočním snosu mohou tlumit zalamování vln v návětří lodě.
Nakolik jsou lodě schopné postarat se samy o sebe i za skutečně prudké bouře, dokládá též řada příkladů jachet, které byly posádkami opuštěny při nechvalně proslulém ročníku 1979 regaty Fastnet Race a které byly později nalezeny stále na hladině, plavbyschopné, přestože na některých zůstaly otevřené průlezy.
Přestože tato metoda může přinášet relativní pohodlí, dokonce větší než některé jiné taktiky, bohužel přináší falešný pocit bezpečí. Problém zde opět představují zalamující se vlny přicházející z boku. Zalamující se vlny nemusí být nijak zvlášť vysoké, aby dokázaly malou jachtu převrátit, bez ohledu na parametry jejího trupu. Následky takového převrácení mohou být dramatické nejen na palubě, ale i v podpalubí. Zde dokonce víc, než by se mohlo zdát. Kromě toho je tady značné riziko, že loď přijde o stěžeň.
Kromě evidentního dopadu na pohyblivost jachty to může vést k mnoha dalším závažným problémům. Mezi ně patří například i fakt, že bez tlumícího působení takeláže je setrvačnost naklánění lodě v podstatě poloviční, což znamená rychlejší a méně pohodlné pohyby, ale především výrazně zvýšené riziko dalšího převrácení. Když už jsme u tohoto nepříjemného tématu převrácení, je vhodné poznamenat, že mnoho jachet vlny převrátily ve chvíli, když bouře začala slábnout. Tady byl příčinou fenomén nazývaný „přesycení“, který zjednodušeně způsobuje častější zalamování vln, když už vítr nezesiluje nebo dokonce slábne.
Dalším faktorem zde může být i změna směru větru spojená s průchodem fronty, při němž se setkávají dva různé vlnové systémy, což může při určitém vzájemném úhlu vln vést ke vzniku extrémních vln s výrazně větší tendencí k zalamování.
Tato nebezpečí bylo nutné zmínit, avšak pokud zde chceme prezentovat vyvážený pohled na tuto taktiku, je třeba připomenout rovněž fakt, že ji úspěšně použili mnozí jachtaři, kteří na svých lodích obepluli celý svět. Významným faktorem tu ovšem je, že se obvykle jednalo o těžší lodě tradičních konstrukcí, u nichž je obvykle nepravděpodobné, že by se setkaly s natolik extrémními podmínkami, aby pro ně bylo postavení do driftu bez plachet nějak zásadně riskantní. Existuje ale také mnoho případů, kdy se loď při užití této taktiky převrátila. K tomu je obvykle nutné, aby vlna loď zasáhla přímo z boku přesně v momentě, kdy se začne zalamovat. Významný podíl zde tedy bude mít i štěstí, ale toto není ruleta, kterou by bylo radno hrát.
Ukázka z knihy Jachting v bouřích, autor kapitoly: Peter Bruce
Jestli se vám články na Kráse jachtingu líbí a chtěli byste nás podpořit, pošlete prosím jakoukoliv částku na účet: 4654910001 bankovní kód 2010 variabilní symbol 1122.
Moc díky!