Jachting v bouřích: Postavení jednotrupé lodě do driftu na plachtách (heaving-to)

Když se začne rozfoukávat, je lepší postavit loď do driftu spíš příliš brzy nežli pozdě, a že k tomu nadešel čas, nám napoví kormidlo. Pokud je stále obtížnější vést loď a kormidlo je v rukou podivně „měkké“ kvůli velké míře provzdušnění vody, je načase začít loď stavět do driftu.

Vhodný kus klidnější vody se často naskytne za nedávno zalomenou vlnou. Každopádně je dobré najít si vhodnou „pracovní plochu“. V noci je zalamování hřebenů slyšet a někdy je patrné i fosforeskování ve zpěněné vodě. Postavit loď do driftu můžeme buďto tak, že přetáhneme malou či zrefovanou čelní plachtu nebo bouřkovou kosatku na návětrné otěži proti větru, případně tak, že provedeme obrat a ponecháme původní pracovní otěž zajištěnou. Hlavní plachtu bychom měli odpovídajícím způsobem zrefovat a dotáhnout na střed, nebo použít bouřkovou hlavní plachtu. Kormidlo bychom měli zajistit ideálně silným gumolanem nebo elastickým lanem tak, aby stáčelo loď proti větru.

Následně upravíme nastavení všech otěží a případně i kormidla, podle toho, jak bude naše loď potřebovat. V této fázi bude pravděpodobně plout mírně kupředu, rychlostí okolo jednoho uzlu, a ideálně ji vítr nebude příliš snášet. Čím nižší rychlosti budeme schopni dosáhnout, tím lépe bude loď chránit stopa „vyžehlené“ hladiny, kterou za sebou bude v návětří vytvářet trupem snášeným bokem vodou. Pokud bude rychlost lodě vyšší, nemůžeme těžit z ochrany této stopy, která brání zalomení vln v návětří lodě.

Loď můžeme zpomalit buď dalším porefováním hlavní plachty, pokud je to možné, nebo čelní plachty, případně obou, abychom dosáhli patřičného vyvážení, které lodi umožní držet se v kurzu přibližně 50° na vítr.  Některé jachty budou schopné stát v driftu v menším úhlu vůči větru, což je výhoda, zejména když se vlny zalamují. Pokud je pravděpodobné, že loď bude postavená do driftu po delší dobu, měli bychom v pravidelných intervalech vysílat příslušnou Sécurité zprávu, aby o nás coby o překážce na hladině věděly okolní lodě.

Také je dobré chránit otěž před prodřením o vant, pokud vede kolem něj, například pomocí kusu hadice navlečené a zajištěné na exponovaném místě lana. Další možností je vést lano otěže tak, aby ke kontaktu lana s vantem nedocházelo, pokud nám to dovolí pozice jezdce otěží, nebo možnost nastrojení kladky třeba na bortlajsnu. Jachty se dvěma stěžni mají pak více možností nastavení svého oplachtění, přičemž každé lodi bude vyhovovat něco jiného, takže bude vždy nutné experimentovat. Míra snosu pak bude dána plochou laterálu; moderní jachty s krátkým, hlubokým kýlem může vítr snášet poměrně výrazně. Loď je vhodné postavit do driftu v co nejmenším úhlu na vlny.

Nárůst pohodlí na palubě po postavení lodě do driftu na rozbouřeném moři se musí zažít, aby člověk uvěřil, jak obrovský rozdíl to může znamenat. Hluk i pohyby se okamžitě utlumí a loď není třeba aktivně kormidlovat, přestože i nadále jsou nutné pravidelné obhlídky na palubě a kontrola lan kvůli prodírání. Postavení lodě do driftu je tedy dobrá metoda nejen v bouřlivém počasí, ale také při běžné plavbě, aby se kormidelník mohl v klidu najíst nebo si důkladně nad mapou zvážil průjezd obtížného či nebezpečného úseku trasy.  Každopádně je ovšem nutné porefovat čelní plachtu tak, aby se svým materiálem neopírala o vanty nebo o zakončení sálingů, protože tu hrozí její poškození.

Některé lodě budou mít v postavení do driftu tendenci stáčet se příliš do větru a mohou dokonce provést i nechtěný obrat. V takovém případě je nutné co nejdříve zareagovat, aby se loď nedostala bokem na vítr a nehrozilo tak převrácení. Pro vyladění je tady obvykle dobré pohrát si s tahem otěže hlavní plachty nebo uvázat kormidlo o něco méně do návětří.

V případě silného větru je často lepší použít jen jednu plachtu, ať už je to bouřková kosatka, hluboce zrefovaná hlavní plachta nebo bouřková hlavní plachta. Pokud máme na výběr, je pravděpodobně lepší zvolit hluboce zrefovanou hlavní plachtu nebo bouřkovou hlavní plachtu než samotnou bouřkovou kosatku. Optimální volba plachty bude obvykle záviset na konkrétních vlastnostech dané lodě. Například u lodí s kutrovým nebo tzv. šlutrovým oplachtěním je odpor těchto srolovaných plachet na přídi tak výrazný, že zde kosatka přetažená do návětří vůbec není potřeba.

Tradiční taktiky a metody lépe fungují na lodích tradičních konstrukcí. Když je jachta postavená do driftu, měla by se držet v kurzu přibližně 50° od větru, ale některé moderní lodě, pravděpodobně kvůli malé ploše laterálu, nebudou při tomto nastavení stabilní a bude nutné je aktivně kormidlovat. Zejména lehké lodě s malým výtlakem a extrémně úzkými, hlubokými kýly budou mít tendenci úhel vůči větru neustále měnit. Navíc mívají velmi výrazný snos. Problémem těchto lodí je mimo jiné také to, že když by bylo vhodné zpomalit, nejsou toho schopné.

Postavení lodě do driftu je velmi stará taktika pro střední až náročné podmínky a majitelé mnoha lodí žádnou jinou nebudou potřebovat. Nicméně, u některých moderních lodích tato metoda nemusí být ani pohodlná, ani bezpečná. Kromě toho zde stále hrozí nebezpečí, že jachtu postavenou do driftu zasáhne náraz zalamující se abnormální vlny přicházející z boku.

Ukázka z knihy Jachting v bouřích, autor kapitoly: Peter Bruce