NAUTIKA

Zlarin je mezi jachtaři oblíbený pro svůj přívětivý malý přístav zvaný Luka Zlarin, který je velmi dobře krytý na většinu větru. V severní části zátoky naleznete trajektové molo a dále dovnitř, do zužujícího se V, několik mol pro plachetnice, jachtclub Zlarin. Stání jsou opatřena mooringy, stojany s vodou a elektrickým proudem. Sprchy v jachtklubu a ani záchody nejsou, lze však využít blízké restaurace. Cena za noc se pohybuje kolem 40E.

V severní části přístavu je samostatné molo s jeřábem 10 t a skluzem do vody, kde je pravděpdobně i WC (z doslechu). Mooringové stání je i u velkého trajektového mola. Pozor na trajekt a parník.

Pozor u prvního vnějšího mola (viz mala níže), je zde těsně u mola malá hloubka a při couvání hrozí poškození kormidla. Vlastní zkušenost. Znáte to – deset kapitánů na lodi, ale podívat se do mapy ani jeden.

Stání je při bóře a severních větrech neklidné, naopak při jugu je velmi dobře kryté, což platí i pro ostatní směry větrů (s výjimkou zmíněných severních). Při silném severním větru se doporučuje přístav opustit.

Zlarin je velmi blízko Šibeniku a tak bývá často výchozím bodem jachtařů k návratu do Maríny. Stejně tak je z něj jednodenní plavbou dostupný Biograd na Moru, Sukošan, Zadar, a na jižní stranu pak Marina Kremik a okolí Splitu.

ZAJÍMAVOSTI

Zlarin je malý ostrov v Severní Dalmácii jihozápadně od města Šibenik. Od pevniny vzdálené jen 1 míli ho odděluje úzký Šibenický kanál. Administrativně spadá pod kraj „Šibenik-Knin“, má rozlohu 8,19 km2 a z měst Šibenik a Vodice sem jezdí lodní spoj asi 10 krát za den. V zimě má Zlarin jen 276 obyvatel, ale od března do října jeho populace stoupne až na 1500 duší. Krajina ostrova chlubí idylickou a téměř nedotknutou přírodou. Větší část ostrova je porostlá borovými lesy a v nížinách se nachází úrodná půda.

Podle nalezených předmětů byl Zlarin obýván už neolitické době a v období říše Římské. První písemná zmínka ale pochází až z roku 1245 kde je Zlarin zmiňovaný jako část města Šibenik. Roku 1448 byl v místním městečku Zlarin vystaven první kostel, kostel Naší Panny z Rašelju, ke kterému se váže zajímavá pověst. Legenda říká, že kostel měl být původně vystavěn na kopci Klepac, ale před stavbou našli lidé obrázek Panny z Rašelju na stromě nedaleko místa, kde kostel stojí nyní. Obrázek přestěhovali na kopec, ale druhý den odtud zmizel a objevil se znovu na původním místě. Lidé se proto rozhodli postavit kostel na místě, kde se obrázek objevoval. Další pamětihodnou památkou je kostel Panny Marie také z 15. století, nebo kaple sv. Rocha a kaple sv. Šimona ze 17. století.

Nejvyšší bod je Klepac s 174m nad hladinou moře, ze kterého je za jasných a slunečných dní vidět nejen hora Velebit, ale i sopečný ostrov Jabuka daleko v Jaderském moři. Ostrov si v minulých letech oblíbili hlavně jachtaři pro zdejší přístav situovaný v chráněném zálivu Luka Zlarin. Na ostrově navíc nesmí jezdit automobily, lze si zde tedy užít ničím nerušený odpočinek. Zlarin se také honosí asi 2700 slunečnými hodinami  v roce, což ho údajně řadí mezi nejslunnější ostrovy Jadranu.

Během druhé světové války byl ostrov mnohokrát bombardován. Místní obyvatelé dlouho odolávali fašistické okupaci, mnoho z nich také ve válce zemřelo. Podruhé během 50 let byl Zlarin bombardován za chorvatské války za nezávislost a to srbskou artilérií. Po balistické chybě bylo centrum městečka zničeno granátovou střelou vypálenou z ostrova Žirje.

Původní obyvatelé se živili zemědělstvím a rybařením, hodně se jich ale věnovalo také potápění a sbírání červených mořských korálů. Už v 15.století se zde korály sbírali a opracovávali, což přineslo ostrovu značné bohatství. Bohužel ve 20. století začalo toho odvětví upadat, mnoho lidí přišlo o práci a byli nuceni emigrovat. I dnes se ale na Zlarinu vyskytuje dílna, kde se ručně vyrábějí šperky z korálů a jsou prodávány turistům. K této činnosti se váže také zajímavá tradice. V létě, kdy je na ostrově nejvíc turistů, můžete vidět tradiční obřad místních lidí známý jako přání štěstí námořníkům, vydávajícím se na moře pro korály. Zpívají se dalmátské písně a muži a ženy jsou oblečeny v krojích typických pro tuto oblast. Každý rok jachtklub Zlarin pořádá tři lodní regaty, “Zlarinska regata krstaša”, “Latinskin idrun na kureja” a novoroční “Zlarinska regata krstaša”. Regata “Latinskin idrun na kureja” je pak vyhrazen pro dřevěné lodě postavené podle starých, tradičních způsobů.

Zlarin disponuje velkým trajektovým molem, na jehož konci se od roku 1977 tyčí monument dvou obrovských kotev. Byly zde vztyčeny na památku všech námořníků a přistěhovalců. Tak si na ně vzpomeňte, až budete pod kotvami stát a kochat se krásným výhledem na okolní moře a ostrovy.

NÁMOŘNÍ MAPY A PILOTY

888 (8.vyd.) strana 61, British Admiralty 2711 a 2773, Chorvatské Male Karte MK15,
Imray M25

ZÁSOBOVÁNÍ

V městečku je malá samoobsluha a několik restaurací. Vodu je možno natankovat na molu. Vyzkoušená je restaurace Ivana, kousek od stání. Cenově vyšší standard, jídlo vynikající

restaurant Ivana, restaurant Koralj, konoba Prslika, konoba Aldura

KONTAKTY

• ambulance – 022 553 440
• post office – 022 553 450
• tourist board – 022 553 557
• fire department – 022 553 508
• store “RIVA” – 022 553 444
• yacht club zlarin 022 553 755
• jízdní řád trajektu
• jízdní řád parníku

 NAŠE ZKUŠENOSTI

Zlarin patří k našim oblíbeným místům – před lety jsme ho poprvé navštívili na našem kapitánském kurzu a od těch dob se do něj rádi vracíme. Bývá to tradičně čtvrteční zastávka před páteční poslední plavbou do maríny. Restaurace Ivana nás zatím nikdy nezklamala a dá se tam jít v pohodě na lidský záchod – takže člověk Zlarinu odpustí neexistenci sprch. Městečko je klidné, auta zde nejezdí, takže jediným vrčením jsou sekačky na trávu. Jednou jsme byly u kostela za mše, kdy ženské obyvatelky zpívaly nábožné písně. Bylo to moc zajímavé. Muzeum korálů se nám navštívit zatím nepodařilo. Ale snad to zlepšíme. Krytí jsme ve Zlarinu vyzkoušeli jednou dokonale – v únoru přišla velká bouře s jižním větrem a naše loď byla u zlarinského mola v klidu a pohodě.