Ne každý má tolik dovolených anebo peněz, aby jezdil na moře plachtit víckrát než jednou nebo dvakrát ročně. To ale neznamená, že nás plachtění nebaví a že bychom nechtěli plachtit pořád. Naštěstí existuje docela dobrá alternativa v podobě českých přehrad, na které se dá jezdit na víkend a nenechá tam člověk celou výplatu.
Každoročně pořádám flotilové i menší plavby na Orlíku, kde už mám prolezlou doslova každou zátoku. Orlická přehrada skýtá mnoho jachtařských výhod, ale i mnoho nevýhod. Tento rok se měla uskutečnit čtvrtá plavba tzv. Orlické flotily, což je prodloužený víkend plný plachtění, zábavy, různých her a soutěží a ohýnků na pláži. Akce je to velmi úspěšná, ale rozhodla jsem se tento rok v zimě, že by to po Orlíku chtělo změnu a že prozkoumáme Lipno, na kterém jsem nikdy neplachtila. Z Orlické flotily je tedy flotila Lipenská. Protože jsem ale nechtěla hned takhle velkou akci pořádat při své první návštěvě Lipna, vzala jsem pár lidí a jeli jsme na dva dny s jednou lodí to pověstné Lipno prozkoumat. Popíšu vám zde svoje první zkušenosti s Lipnem a třeba vám to pomůže naplánovat své jachtařské české dovolené.
Protože jsme měli doma hodně práce, sháněla jsem loď na poslední chvíli a stejně jako na Orlíku, kde je vlastně je jedna rozumná půjčovna lodí (Hacjacht), i tady se vyplatí rezervovat loď s dost velkým předstihem (doporučuji ideálně 3 měsíce před akcí). No sháněla jsem dost složitě, protože jsme byli jen 4, nechtěla jsem velkou drahou loď, jenže bylo už všechno plné. Nakonec jsem sehnala Jeanneau Sun Dream 28 od společnosti Noesailing. Ceny pronájmů jsou bohužel o kousek vyšší než na Orlíku, a tak jsem byla zvědavá, co za tu cenu obdržíme.
Zkušenost s Noesailing a jejich plachetnicema byla špičková. Nemohla jsem dorazit bohužel na Lipno dřív jak v půl dvanácté v noci, ale moje posádka tam byla už večer, takže jsem přes telefon s Noesailing domlouvala, aby je pustili bez přebírky na loď a jestli by šlo udělat přebírku dodatečně ráno. Komunikace byla naprosto bezproblémová, vše šlo domluvit, žádný problém, o posádku se postarali, ukázali jim kde co je a jak to používat a já jsem dorazila úplně v klidu v noci.
Ráno proběhla přebírka také naprosto profesionálně, pánové ve firemních tričkách pobíhali po molu a pomáhali všem zákazníkům, chovali se velmi mile a mě to moc potěšilo. Velmi ochotně pomáhali lodím odplout i zakotvit, což ocení každý méně zkušený jachtař. Loď byla v pořádku, takže jsme měli brzy podepsaný předávací protokol a mohli jsme vyplout. Kauce na loď je 15000Kč, což je trochu více, ale neměla jsem pocit, že by se snažili najít a vymyslet každou chybičku na lodi, aby mi mohli z kauce ubrat.
Noesailing má své lodě v Marině Landal Lipno ve městě Lipnu. Je to na přehradu poměrně velká marina s vlnolamy, sociálním zázemím i kapitanátem (co se v budově kapitanátu řeší jsem nikdy nezjistila, ale pravděpodobně tam půjčují kola). Okolí je velmi hezké, jsou zde apartmány, restaurace, půjčovny kol, bary a podobně a při procházce podél mariny máte opravdu mořský pocit. Jediný problém jsme měli takový, že každá loď dostane jedny klíče od sprch a toalet, takže se musí buď střídat nebo chodit spolu. A to se mi dokonce stalo, že i s klíčem jsem se ze sprch nedostala, protože nešlo odemknout. Musela jsem se dobouchat do kuchyně místního baru, aby mě pustili jiným východem.
Hlavní, co jsem před plavbou řešila, byla hloubka. Z Orlíku jsme zvyklí, že i 5 metrů od břehu je stále 10m hloubky a člověk nemusí moc řešit. Na kotvení zapíchne loď přídí do písečné pláže, chytne lanem o kolík v písku a je to. To na Lipně nejde, je to vlastně celé zatopená louka a hloubky jsou opravdu mnohem menší. Je tu spoustu mělčin, kamenů a nebezpečných pařezů pod hladinou. Předem jsem z Prahy žádnou alespoň trochu užitečnou mapu nenašla a Navionics hlásí na celém Lipně 2m hloubky. Naštěstí i s tím pronajímatel lodí počítal a každá loď měla naprosto perfektní mapu Lipna vyvedenou na třech A3 zalaminovaných listech. Nejsou na ní sice hloubky ale člověk se neztratí a ví, na co si dávat pozor.
A opravdu, co jsme vypluli, měli jsme za celý víkend nejvíc pod kýlem 13 m a to jen v jedné části Lipna. Jinak se to pohybuje do max 9 m hloubky. Pro nás zvyklé z Orlíku na 70 m a z moře na čísla, co hloubkoměr ani neukazuje, to byl trochu šok. Nejlepší taktika je udat bezpečnou hloubku, v našem případě 4 m, pod kterou se nesmí plout. Člověk pak dělá obraty ne podle vzdálenosti od břehu, ale podle hloubkoměru. Plutelná rozloha Lipna se pak trochu zmenší, ale i tak je to velký rozdíl proti Orlíku.
Lipno je ale krásné a plachtění bylo perfektní. Mělo v sobotu pršet, ale bouřka celou přehradu nakonec obešla, foukal krásný stálý vítr, žádné rychlé změny směru větru jako na Slapech nebo Orlíku. Nakonec jsme v sobotu i refovali na druhý ref, protože foukalo celkem silně, ale plachtilo se nádherně. V sobotu přes oběd jsme zkusili zakotvit v zátoce. Mám strach z toho, že chytnu kotvu za nějaký pařez a nevytáhnu ji, to se ale naštěstí nestalo a kotvení bylo v pořádku. Na večer jsem zavolala do jachtklubu Černá v Pošumaví, jestli tam můžeme stát přes noc. A to byla další suprová zkušenost.
Měla jsem z Černé trochu obavy, protože znám jachtkluby na moři a ty jsou většinou dost uzavřené nebo nemají volná místa, nebo se dohadujete s naštvaným správcem. Byla jsem tedy připravená na všechno, ale všechno bylo nakonec bez problémů. Jachtklub má mnoho míst pro místní pronajímané stání. Lodě stojí vyvázané o kůly a tam opravdu místo pro návštěvníky není. Hned za levým vlnolamem u vjezdu jsou ale 3 kovová mola pro návštěvníky, kde se stojí bokem k molu přídí ke břehu (kvůli hloubce). Nevejde se tam mnoho lodí, ale dalo by se vázat i o sebe.
Jachtklub sám je krásný. Má perfektní zázemí v podobě čistých toalet a sprch, které jsou stále otevřené. Je zde správce, který obstarává chod jachtklubu a zájemcům točí v malé kuchyňce pivo. A na konci mola u červeného vjezdového majáku je vydlážděný prostor s lavičkami a ohništěm, které se po domluvě dá použít. Je to při západu slunce opravdu poetické. Za stání přes noc se zde platí tedy 400Kč za loď, což je trochu víc než bych od české přehrady čekala, ale s tím nic nenaděláte. Správce byl milý a nebyl problém s ním domluvit rezervování šesti míst pro celou flotilu.
V neděli ráno jsme se po snídani vydali prohlédnout si nejvíc mělkou část Lipna. Od Černé jsme se vydali směrem k ostrovu Tajwan a za něj. Musím podotknout, že ve velké zátoce, kde se jachtklub nachází, umí foukat o stupeň silnější vítr než v jiných částech Lipna, a to se nám potvrdilo i při další plavbě. Ostrov Tajwan se musí obeplouvat z jižní strany, protože z jeho severní jsou mělčiny a kameny. Při vyšším stavu vody by asi šlo proplout i horem, ale neriskovala bych to.
Když jsme měli vyšší rychlost než vody pod kýlem, obrátili jsme se zpět směr marina Lipno a užili si opravdu krásného a pohodového jachtingu. Okolo Frymburku se Lipno zužuje a pokud vám nefouká příznivý směr větru a nechcete se trápit s obraty každé dvě minuty, je lepší ho proplout na motor. Směrem k přehradě se ale zase dá krásně plachtit a před Lipnem jsou sice menší hloubky, ale za to většinou krásný vítr. 
Do mariny jsme dorazili ve čtyři hodiny odpoledne dle instrukcí z půjčovny, pánové v tričkách zase pobíhali po mole a vyvazovali lodě. Úklid si půjčovna zajišťuje sama bez příplatku, stačí se sbalit a nenechat v lodi rozlité pití nebo nadrobené chleby a podobně. Předání zase proběhlo bez problémů, kauci jsme dostali zpátky s odečtenou naftou a mohli jsme se vydat na cestu domů.
Všichni jsme byli z Lipna nadšení, je to opravdu jiná úroveň plachtění než Slapy nebo Orlík. Od kapitána to vyžaduje více zkušeností a to hlavně s manévry v marinách, protože ty se blíží podobě mořských marin. Zároveň tam více fouká, takže i posádky musejí být pečlivěji připravené. Pokud chcete nabrat zkušenosti a osvojit si ovládání lodi jako přípravu na moře, rozhodně doporučuji Lipno a půjčovnu Noesailing.