Jak si zazávodit na Vendée Globe

Pip Hare Foto: facebook.com/PipHareOceanRacing

Zúčastnit se Vendée Globe je jednoduché. Pokud máte čas a 15 milionů Euro. Pokud je nemáte, doporučujeme narodit se ve Francii. Vendée, podobně jako několik jiných oceánských sólo závodů, je pro Francouze kulturní dědictví přinešené polobohy jménem Tabarly a Moitessier. Francouzi tak s trochou nadsázky velkoryse dovolují, aby se na ně přitom mohli jako účastníci dívat i cizinci – převážně Britové, Španělé a Italové. Občas se to povede i soutěžícím z jachtařsky vyložené exotických zemí, a tak si Vendée zkusili například Rakušan (Norbert Sedláček) nebo Maďar (Nándor Fa). Pokud nemáte francouzský pas, ropný vrt, volné miliony, ale ambici alespoň absolvovat tento “Everest jachtingu”, pak si přečtěte naše další doporučení, které jsme pro vás vygůglili na těch Internetech. 

Závody osamělých námořníků jsou britský výmysl. Historicky zásadní byly závody OSTAR přes Atlantik (založil v roce 1960 brit Blondie Hesler) a Golden Globe Race (GGR/ 1968 / Deník Sunday Times). U nás je ostatně OSTAR dobře znám díky českému guru osamnělého jachtingu, Richardovi Konkolskému. OSTAR postupně ovládli Francouzi, podobně jako nedávno oživený GGR. Anglosaský jachting se (s jistým zjednodušením) postupem doby shlédl ve více posádkových závodech (např. Fastnet, Clipper Race či Sydney Hobart), případně v okruhovém jachtingu na steroidech (Americký pohár, Sail GP – pár z těch nejdražších). Obě tradice se pak potkávají v the Ocean Race (kdysi Volvo Ocean Race).

Zpátky k Francouzům. Erik Tabarly v roce 1962 slavně porazil brity (Francise Chichestra) ve druhém ročníku OSTAR a stal se celebritou. Fotogenický Francouz, pilot, důstojník se objevil na fotkách s De Gaulem (kterému prý odmítl večeři, aby stihl odliv pro očištění trupu) nebo s Bridget Bardot či Alainem Delonem. Prostě marketingový sen, který dostal jachting mezi Francouze. 

Bernard Moitessier

Kdo potřeboval pankáče a mystika, mohl se shlédnout v Bernardu Moitessierovi. Ten se proslavil, když pohodlně vedl Golden Globe Race ale odstúpil, aby “spasil svou duši” (více o něm v našem článku Vítězové a poražení). Do třetice lze přidat Alaina Colasa, který první plul kolem světa na vícetrupé lodi. Vítěz OSTAR 72′, pro ročník 76 si nechal postavit monstrum – 72 metrový Club Méditerranée a startoval navzdory úrazu a dvaceti dvěma operacím nohy. Nevyhrál, ale ukázal, že Francouzi jsou ochotni nalít do jachtingu dříve nevídané částky. Colas bez stopy zmizel v Atlantiku roku 1978 během Route de Rhum.

Club Méditerranée Foto: boatsnews.com

Dnes začíná cesta za mistrovstvím v solo/offshore jachtingu na Mini Transatu, což jsou u nás dobře známé závody třídy Class Mini 6,5, kterých se úspěšně zúčastnili Milan Koláček a David Křížek. Nedávno startoval, ale bohužel nedokončil, Pavel Roubal. Třída zastřešuje stovky lodí a závodníků, kteří mají alespoň 200 000 euro a dva roky času, aby si mohli koupit či pronajmout loď a propracovat se přes kvalifikaci na velké závody kategorie A. Tradičně z Francie přes Kanáry do Karibiku. Transat je ještě dostupný motivovaným a obětavým amatérům, ale kdo to myslí vážně, měl by začít pracovat s pojmem kampaň, postavit tým, zázemí a hledat sponzory. Hlavně pokud má ambici proniknout do náročnější prototypové třídy a zvládnout foily.

Mini Pogo Dancer Pavla Roubala, Foto: minitransat.fr

To se bude hodit pro další metu, etapové sólo závody La Solitaire du Figaro. Znovu tuze francouzská záležitost, kam se propracuje 40 Francouzů a několik málo cizinců. Na Figaro zatím z našinců dokráčel jenom Milan Koláček. Pro zajímavost – aby pořadatelé motivovali nefrancouzské startující, uděluje se jim speciální cena. Poslední etapové vítězství cizince je z roku 1998 … 

Příprava na Solitaire vyžaduje alespoň 200 000 Euro na rok. Jezdí se na speciálu Figaro Beneteau 3 z dílny VPLP s cenovkou 176 900 € bez DPH. Etapy jsou dlouhé kolem 500 námořních mil a tradičně vedou kolem francouzského pobřeží, Biskajským zálivem a kanálem La Manche. Podle mnohých účastníků jsou náročnější než Vendée z důvodu vysoké navigační náročnosti, počasí (Biskaj) a hlavně husté námořní dopravy. 24 hodinové štreky bez spánku jsou standard. Tradičně se závodů účastní i špičky třídy IMOCA a veteráni Vendée, takže případný dobrý výsledek má vysokou hodnotu. Ideálně má jachtař v tuto dobu už věrné sponzory a dobře fungující tým s manažerem, technikem, kouče a poradce od jachtingu přes mentální přípravu po fyzioterapii a lidí na marketing, sociální sítě atd. 

Milan Koláček na Figaru, foto: milankolacek.eu

To vše se bude hodit pokud se vyskytne příležitost na vstup do třídy IMOCA. Ideálně díky silnému partnerovi v podobě banky / pojišťovny či softwarové společnosti. Ve Francii to ale může být i výrobce matrací nebo masokombinát s potřebnými miliony. Nová loď některého z top designérů (VPLP, Verdier, Kouyoumdjian…) stojí od 5 milionů EUR, jeden zlomený foil je hned 350 000, k tomu platy pro 20-30 lidí v týmu, logistiku…  V součtu 10 – 15 milionů EUR na atakování předních příček.

Když na to dojde, kontrolují špičkové týmy díly na magnetické rezonanci (foto: borishrmannracing.org)

Jde to samozřejmě i skromněji a jen málo závodníků mimo Francii a možná Velkou Británii si sáhne na velké peníze pro svou přípravu. Cesta vede přes nákup starší lodě. Je to sice zásadní výkonnostní limit, ale v nějakou chvíli je nutné zjistit, zda bude spíš sponzor nebo loď, no a sponzor se koupit nedá. Naopak s lodí a zázemím týmu zásadně roste pravděpodobnost, že nějaký sponzor uzná, že to má markentingový potenciál a pustí euro. Příkladem budiž Pip Hareová. Dlouholetá jachtařka si na tento ročník Vendée koupila dvacetiletou loď. Bez foilů, bez centrální vinšny (přezdívané coffegrinder/mlýnek na kafe – teď už má), naklápěcí kýl bez moderní hydrauliky, ovládaný kladkostrojem a elektrickým navijákem, kokpit malý… je to veterán. Zatímco foilující konkurence špatnému počasí ujde, Pip spíš ne. Ale jede a sponzor se taky našel. Že nemusí být všem dnům konec ukázala na Rolex FASTNET, kde dlouho vedla třídu. V konečném důsledku je Vendée závod vytrvalostní a v první řadě musí vydržet skipper, pak loď a nakonec to štěstí a nemyslete, tomu štěstíčku se jít naproti, jako třeba v českém fotbale, na moři vážně nedá. (a proto ho, mimo jiné, míme rádi; pozn. red.)

PS: Kdybyste jste si chtěli “levně” zkusit sólo závod kolem světa než zadlužíte rodinu, tak pro vás je www.classglobe580.com. Ale manželce raději neříkejte, že máte ten odkaz od nás 🙂