V loňském roce se povedlo učinit významný objev leteckého vraku v chorvatském moři. Jižně od dobře známého ostrova Žirje byl nalezen německý střemhlavý bombardér Junkers Ju-87 „Štuka“, který zde pravděpodobně leží od března 1941. Podívejte se na článek a na video.
Junkersy Ju-87 „Štuka“ (z německého Sturzkampfflugzeug) byly postrachem ve španělské občanské válce a v prvních letech druhé světové války. Dvoumístný střemhlavý bombardér s pevným podvozkem a křídly opatřenými účinnými brzdnými sloty vzbuzoval oprávněnou hrůzu na všech bojištích – od Polska až po severní Afriku. Nesl jedinou velkou pumu a díky promyšlené konstrukci křídel a již zmíněných slotů dosahoval při bombardování metrové přesnosti. V prvních měsících války byla Štuka jakási „obchodní značka“ blitzkriegu. Při nasazení velkého počtu letounů najednou byly nálety Štuk devastující a díky přesnosti i maximálně účinné. Pro větší psychologický efekt montovali mechanici Štukám na kryty podvozků sirény poháněné proudícím vzduchem, které ve střemhlavém letu vyluzovaly charakteristický jekot s drtivým psychologickým dopadem. Pokud se dnes podíváte na staré filmy a německé týdeníky z počátku války – při záběrech Štuk je vždy slyšet i zvuk sirén, i podle toho Štuku neomylně poznáte.
Ale žádný strom neroste do nebe. Štuka byla bytelná, velká a nebyla příliš rychlá. Beztrestně se proháněla po nebi nad Polskem, ale už v bitvě o Británii se začalo nad její kariérou stmívat. Při bombardovacích akcích nad Velkou Británií již potřebovala ozbrojený doprovod, který nepříjemně vázal stíhací síly Luftwaffe, zejména Messerschmitty 109, které Göringovi chyběly jinde. Jedna bomba na jedno letadlo bylo prostě příliš málo a tak se Štuky v této fázi uplatnily hlavně v náletech na námořní cíle a radarové stanice. Ale vývoj spojenecjkých letounů neustával a Štuka se rychle stala snadným cílem spojeneckých pilotů, až nakonec přestala být nasazována vůbec. Jistých úspěchů dosáhly Štuky ještě v severní Africe, kde byly nasazované jako protitankové – místo pumy nesly dvojici protitankových kanónů. Ale ani počty zničených tanků nedokázaly zakrýt fakt, že ze Štuka je staré, neobratné a pomalé letadlo. A tak z kdysi pyšné Hitlerovy zbraně, které bylo vyrobeno skoro 6.000 kusů, zbyly jen obrázky na filmových pásech.
A to vlastně doslova – Štuk se totiž zachovalo strašné málo – na celém světě jsou jen dvě. Jedna je londýnském Royal Air Force Museum (osobně jsem ji tam viděl) a druhá v muzeu v Chicagu (třetí jako vrak v muzeu v Sinsheimu). A teď se jedna objevila u ostrova Žirje!
Pravděpodobně se jedná o Štuku v italských barvách, které byly v této části Evropy nasazeny někdy kolem roku 1940 a sestřelena byla zřejmě jugoslávskou královskou armádou. Není ovšem vyloučena ani hávárie resp. nouzové přistání. Vrak leží v houbce asi 30 metrů a je v překvapivě dobrém stavu – pouze motor je ulomený a kryt kabiny je otevřený (spekuluje se, že se posádce povedlo letoun opustit). Jinak vybavení kabiny, trup, křídla… vše je velmi zachovalé.
Podle chorvatských úřadů bude Štuka vyzdvižen z moře a zrestaurováná jako součást chorvatské historie. Než se tak stane, bude třeba zřejmě zavést nějaká pravidla potápění k ní (to v HR nebude problém), aby vrak nevzal za své díky amatérským potápěčům a lovcům suvenýrů.
Tak až poplujete kolem Žirje, vzpomeňte si na vzácný stroj z druhé světové války, který v mořském hrobě odpočívá už skoro 74 let, jako svědek doby, kdy se svět zbláznil.
Podle www.chorvatsko.cz a www.slobodnadalmacija.hr a www.wikipedie.cz
Doplnění: Štuky mohly nést více bomb najednou. Na podvěsy křídla mohly být zavěšeny ještě 2×2 50kg bomby. Hlavní pod trupem bývala 250kg a byla zavěšena do vidlice, která ji při odhozu ve střemhlavém letu vymrštila mimo vrtuli.