Tenhle článek píšu z pohledu jachtaře, který mořskou nemocí celý život trpí. Ale myslím, že by si ho měl přečíst každý kapitán, protože je dobré vědět, jak s mořskou nemocí v posádce pracovat hned od začátku a jak mírnit její průběh. Pokud ji totiž necháte pořádně rozjet, postižený skončí s dehydratací a možná i kolapsem celého organismu. A o to na plavbě nikdo nestojí. Takže co můžete dělat, abyste problémy s mořskou nemocí v posádce minimalizovali?
Prevence – léky
Nejlepší by bylo, kdyby mořská nemoc vůbec nezačala, že ano… Takže pokud víte, že má někdo ke kinetóze sklony, můžete zkusit něco už před vyplutím, nebo dřív, než přijdou vlny. Existuje celá řada léků proti kinetóze, většina z nich je volně prodejná. Obvykle je potřeba mít několik variant, z mých zkušeností žádný lék nefunguje na každého, je to opravdu hodně individuální. A pozor, některé způsobují dost velkou ospalost, což třeba před noční hlídkou není úplně dobré.
S čím mám osobní zkušenost:
Kinedryl – ten asi všichni znáte. Pro mě moc slabý čajíček, proti mořské nemoci mi nefunguje, zato spát se mi po něm chce dost. Stejné je to u mých dětí. Ale jako první volba to asi stojí za pokus, hlavně u dětí, protože prospat houpavou přeplavbu je vlastně docela fajn. Se stejnou účinnou látkou se u nás prodává ještě Nokinal.
Torecan – další docela známý lék na nevolnosti, kromě tabletek se dá koupit i jako čípky pro případ, kdy už to horem neprojde… Jednou jsem si ho dala, zapůsobilo to jako rána kladivem do hlavy – padla jsem do kajuty a prospala x hodin. Pravda, když jsem se probudila, tak už mi bylo dobře, takže to asi zabralo. Ale já většinou potřebuju na lodi fungovat, takže tohle je dost krajní řešení.
Stugeron – můj rozhodně nejoblíbenější lék, bohužel v ČR je jen na lékařský předpis jako lék na něco úplně jiného. (Ale například v Británii ho koupíte volně a je tam přímo na kinetózu.) Velkou výhodou je, že nezpůsobuje ospalost. Na mě funguje aspoň trošku, když to nehoupe moc, mám pocit, že mořskou nemoc aspoň oddálí.
Cocculine – homeopatický lék proti kinetóze, volně prodejný. Na mě spíš nefunguje, i když jinak homeopatika používám. Ale na rozdíl od jiných léků aspoň nijak neuškodí. Na příští větší plavbu se chystám poradit s homeopatem, jestli by mi nezkusil vymyslet nějaký lék přímo na míru. O zkušenostech pak napíšu.
Scopoderm – náplasti, které se lepí za ucho. V ČR nedostupné, v Británii prodávají některé velké online lékárny, ale pošlou to jen na adresu v UK. Mně pomáhá podobně jako Stugeron, takže trochu. Nezpůsobuje ospalost, ale můžete po něm mít hodně sucho v puse a rozostřené vidění
Jednou jsem na pětidenním nonstop offshore závodě zkusila kombinaci Stugeronu a Scopodermu, jak mi doporučil kamarád instruktor. Prý po téhle kombinaci se neudělá špatně nikomu. Výsledek – udělá… Tedy pravda, nezvracela jsem tolik jako jindy, stalo se mi to jen dvakrát, vždycky po nějaké větší akci v podpalubí. Ale vedlejší účinky byly dost odporné, takže příště si asi radši vyberu tu mořskou nemoc…
Léků existuje i v ČR mnohem víc, osobně žádné další vyzkoušené nemám, nějak mě přestalo bavit testovat, má to všechno dost vedlejších účinků (ospalost, hnusná pachuť v puse, rozostřené vidění…). Ale pokud narazíte na nějaký, který je podle vás naprosto SUPER, dejte mi vědět, možná ještě něco zkusím 🙂
U všech léků, které budete na mořskou nemoc zkoušet, je nezbytné vzít si je včas, podle údajů v příbalovém letáku. Pozor, u některých je to třeba i řadu hodin před vyplutím! Jakmile vám začne být špatně, už je většinou pozdě a lék fungovat nebude (a to ani pokud ho hned nevyzvracíte). Výjimkou jsou jen čípky, ty můžete zkusit i v průběhu. Když je někomu fakt zle, tak třeba ten Torecan mu umožní se vyspat, což je nakonec nejlepší.
A taky nedoporučuju dlouhodobé užívání (víc než třeba 2-3 dny), zase se řiďte příbalovým letákem. Mně bylo po 4 dnech na Stugeronu a Scopodermu hůř, než kdybych nebrala nic…
Prevence – jiné prostředky
Elektronické náramky – vypadají trochu jako hodinky, je to krabička na řemínku, kterou si připevníte na vnitřní stranu zápěstí. Tam elektromagnetickými impulsy působí na citlivý bod, a tak vysílá signály, které v mozku ruší výsledek konfliktu mezi středním uchem a očima. Já jsem zatím zkoušela jen jednou a výsledek moc přesvědčivý nebyl, ale budu v testování pokračovat.
Zázvor – tedy jíst nebo pít cokoliv se zázvorem (čaj, bonbónky, sušenky, pro drsňáky i sušený zázvor,…). Doporučuju zkoušet jenom tehdy, pokud vám chuť zázvoru není nepříjemná. Třeba můj manžel na lodi nezvrací, ale tvrdí, že jestli mu někdy dám něco se zázvorem, tak vrhne okamžitě… U mě je to jako se vším ostatním – neublíží, ale funguje jenom trošku.
K prevenci patří i režim před vyplutím – posádka, která se před plavbou dobře vyspí a nají (tím myslím normálně slušně nají, ne přežere k prasknutí…) a vyplouvá s dobrou náladou, mořské nemoci mnohem lépe odolává. Kocovina, únava a stres jsou naopak téměř jisté spouštěče zvracení na moři. Vím, o čem mluvím – třídenní stoupačka přes Biskajský záliv po „vydařeném“ mejdanu před vyplutím patří k nejhorším zážitkům v mém životě…
Já už jsem se smířila s tím, že mi proti mořské nemoci nepomůže vůbec nic, že si tím zkrátka musím občas projít. Mám za ty roky vychytané, jak zkrátit tu fázi čirého utrpení a nepřestat fungovat. O tom si můžete přečíst víc v dalším článku…
Jak mořská nemoc začíná
Nebojte se, tu si nespletete. I když začátek bývá nenápadný, první příznaky jsou zamlklost, ospalost, zívání, bledost, říhání, neochota hnout se z místa. V téhle fázi ještě často pomůže nějaká užitečná činnost na palubě – třeba kormidlování, sledování lodí v okolí, vyhlížení ostrova, který potřebujeme obeplout. Mě takhle na začátku taky pomáhá malé pivo, trochu coly nebo něco se zázvorem. A k tomu někdo začněte vyprávět vtipy.
Ale pozor, kapitáni! Když se během plavby zvedne vítr a vlny, většina posádky se začne trousit do podpalubí a navlékat mikiny a bundy. Pokud vám někdo méně zkušený zůstane na palubě, má zavřené oči a tvrdí, že je v pohodě, že se obléknout nepotřebuje, i když má husí kůži jak Tatry, tak byste měli zbystřit. Tomuhle chudákovi už se totiž dělá docela dost blbě a je potřeba mu hned teď, už v téhle fázi, pomoct.
Takže co s tím?
Záleží na tom, jaké je počasí a jak dlouho ještě poplujete. Pokud je vcelku hezky a čeká vás nějaká hodina nebo dvě do přístavu, můžete ho nechat sedět v kokpitu, ale je potřeba mu podat něco na sebe a pomoct mu s oblékáním, jinak riskujete podchlazení!
Vnuťte mu vestu s harnesem nebo aspoň samotný harnes a přicvakněte ho k pevnému bodu. Proč? Protože až bude potřebovat zvracet, tak se najednou zbrkle vrhne k zábradlí a může docela snadno skončit až ve vodě. Já sama jsem tenhle skok absolvovala už mnohokrát, vím, o čem mluvím. Taky se hodí do kokpitu připravit kbelík, pak možná nebude skok k zábradlí nutný.
Co ale dělat, když plavba bude ještě dlouhá? Nebo se blíží noc, počasí se výrazně zhoršuje?
V takovém případě neváhejte a chudáka kamaráda dostaňte do podpalubí. Nikdy nenechávejte na palubě v noci a/nebo ve špatném počasí nezkušeného člena posádky, kterému je špatně! Mořská nemoc kombinovaná s podchlazením může skončit celkovým kolapsem!
Ten zkušený se většinou pozná tak, že je mu sice zjevně blbě, ale je schopný se o sebe postarat – dojde se obléknout nebo požádá o pomoc, když má jít něco udělat na palubě, tak to udělá, i když se u toho pozvrací. Na toho nezkušeného je ale snadné zapomenout – většinou je zticha, má zavřené oči a skoro o něm nevíte.
Takže postiženého donuťte, aby si šel dolů lehnout. A tím myslím OPRAVDU donuťte, i když bude protestovat, že venku je mu líp. Nejlépe počkejte, až se vyzvrací, to se mu pak na chvíli uleví a bude ochotnější ke spolupráci. Je fajn, když mu někdo pomůže se svléknout, k posteli přistaví kýbl, podá něco k pití,…
Pozor, pokud někdo používá v podpalubí kbelík, je potřeba ho vyprazdňovat. Zápach uvnitř lodě, kde se v kajutě nebo v saloně někdo vyzvracel, spojený s pachem neumytého nádobí a třeba i nafty, je ideální k tomu, aby se udělalo špatně i vám, přestože jste předtím problémy s mořskou nemocí neměli.
V přední kajutě to většinou na vlnách nejvíc skáče, takže pokud je někomu špatně, tohle není ideální místo, lepší je zadní kajuta nebo lavice v salónu. Je potřeba se pohodlně uložit tak, aby se člověk nemohl moc kutálet. Nejlepší je poloha na břiše. Doporučuju fakt si svléknout vrchní vrstvy a vlézt si do spacáku, protože spánek je na mořskou nemoc nejlepší lék.
Viděla jsem, jak mořská nemoc, kombinovaná s obavami v silném větru a velkých vlnách, dokáže psychicky totálně rozložit i silné zdravé chlapy, do kterých byste to nikdy neřekli. Pro někoho může být noc na lodi zmítané ve vlnách a s mořskou nemocí tak strašný zážitek, že už se na moře nikdy nevrátí…
Takže ještě jednou na závěr: vyplouvejte odpočinutí a najedení, udržujte dobrou náladu, včas a přiměřeně se na pobyt na palubě oblékněte. A když se někomu začne dělat špatně, nenechte ho v tom. Když mu včas začnete pomáhat, nejspíš se podaří jeho utrpení do značné míry zkrátit.
A myslete na to, že na břehu se uzdraví každý!
P.S. :Pokud budete nuceni opustit loď v záchranném ostrůvku, dejte si léky proti mořské nemoci preventivně všichni hned, jakmile je v tom zmatku v ostrůvku najdete. Protože v tom malém uzavřeném vydýchaném houpajícím se prostoru se udělá špatně skoro každému…
Kdybyste si chtěli záchranný ostrůvek vyzkoušet naživo aspoň v bazénu, přihlaste se na některý z mých kurzů!
Zveřejněné ze souhlasem autorky. Původní článek najdete na bezpecnenamore.cz.
