Řecko se na stránkách Krásy jachtingu objevuje pravidelně. Aby ne, když tam kotví Gaia! V seriálu Slasti a strasti Řecka jsme se v našem magazínu zabývali nejen různými aspekty plavby v Řecku, ale i jeho historií. Dnes plavbu a historii propojíme a podíváme se na jednu z nejstarších nalezených plachetnic na světě – kyrénskou loď.
Tato loď se plavila po řeckých vodách přibližně za života Alexandra Velikého. Byla postavena kolem roku 390 př.n.l. a potopila se asi o 100 let později (poznámka redakce: datování je +- 50 let). Je docela dobře možné, že padla do rukou pirátů – v trupu lodě byly nalezeny hroty oštěpů, chyběla přibližně tuna nákladu a nezbytné vybavení obchodních lodí – váha, závaží a zařízení na převažování mincí. To všechno naznačuje, že konec kyrénské lodě byl velmi dramatický.
Komerční 15-metrová loď zajížděla do přístavu Kyrenia pravidelně, a korzovala nejen mezi ostrovy v Egejském moři, ale byla dokonce až u pobřeží Sýrie a Palestiny. Naposled loď vyplula z přístavu Kyrenia kolem roku 288 př. n. l.. Kromě čtyřčlenné posádky vezla i 29 mlýnských kamenů, 380 amfor vína a náklad 10 000 mandlí, včetně dalších zemědělských produktů. Podle původu amfor na palubě archeologové usuzují, že se plavila podél pobřeží Anatolie se zastávkou na Samosu a Rhodosu. A potopila se jen tři míle od břehu Kypru.
Vrak lodě byl nalezen v roce 1965 potápěčem Andreasem Cariolou v hloubce asi 33 metrů. Vrak se brzy stal předmětem zkoumání vědců a vědeckých institucí, protože tehdy se jednalo o nejstarší známou plachetnici na světě.
Stavba, technické parametry a vybavení
Loď byla dlouhá 47 stop, byla vybavena jednou čtvercovou ráhnovou plachtou a dosahovala rychlosti až 5 uzlů. Plachta se nedochovala, ale v zadní kajutě byly nalezeny olověné prstence z ráhnové čtvercové plachty – byla tedy sundána ještě před potopením. Zajímavá je technologie stavby lodě, která je přesně opačná, než se dřevěné lodě dělávají. Obvykle se nejdříve založí kýl, pak se sestaví žebroví a následně obšívka. V tomto případě se také nejdříve založil kýl, pak přišla obšívka z prken, a teprve naposled žebra vnitřní konstrukce.
Vrak nese stopy několika poškození a následných oprav – zlomený lodní kýl, přidání smolného a olověného těsnění mezi prkna obšívky, opakované přemísťování stěžně. Důvod posunutí stěžně není úplně jasný, možná se tak stalo kvůli lepšímu odčerpávání vody z podpalubí. Díky tomu, jak dlouho byla kyrénská loď v provozu a kolikrát byla opravována, poskytuje jeji vrak jedinečné informace o stavbě starověkých lodí.
Kromě skoro kompletního trupu lodě se zachoval i náklad v amforách – víno z Rhodosu a mandle ze Samosu. Zmíněných devětadvacet mlýnských kamenů z Kosu bylo uloženo poblíž kýlu a a během plavby sloužily jako balast.
Našlo se i vybavení lodní kuchyně – námořníci během plavby lovili ryby a připravovali je v bronzových kotlích. Počty příborů a talířů naznačují, že na lodi se plavili 4 námořníci.
Repliky lodě
Kyrenia II. Přesná replika lodě byla podle původních postupů postavena v loděnici Manolis Psaros v Řecku a spuštěná na vodu v roce 1985. Plavila se po celém světě, navštívila i New York, Japonsko a Německo.
Kyrenia III: postavena v Japonsku v roce 1988, nyní k vidění v Námořním muzeu Fukuoka.
Kyrenia Liberty Ship: třetí replika lodě byla postavena za použití moderních technologií, a v roce 2004 symbolicky dovezla náklad mědi pro bronzové olympijské medaile z Kypru do Athén.
