30.10.2015 pátek
… byl náročný den hned od rána. Sehnat pas Standovi na konzulátu, nakoupit potraviny na plavbu, uklidit loď, vyzkoušet motor a nabrat naftu nám zabralo celé dopoledne. Odpoledne vyplouváme. Chtěl jsem sice plout jihem Malorky, ale volal Monty ze se mu rozbil motor a tak jsem v 13hod. vyrazil na druhou stranu, abychom mu pomohli odtáhnout jeho loď Lofstekr (či jak se to píše :-D) do přístavu Antraix na benzinku.
Montymu se rozsypala převodovka a navíc je na lodi sám. Bral jsem to jako znamení osudu, že něco dlužím a tak jsem byl vlastně rád, že mám příležitost splatit zase díl toho, co se stalo mně. Večer vyrážíme na Menorku. Nefouká a tak testujeme co vydrží nás nový MAN.
Popisovat všechno, co se semlelo s rozbitým motorem na Malorce by bylo na samostatný román, ale kde na to najít čas a chuť. Takže budu pokračovat až plavbou.
31.10.2015 sobota
V 5 hodin ráno házíme kotvu před městečkem Ciutadela a jdem si lehnout. Během dne však mezi pracemi a úklidem přeplouváme do zátoky mezi městem a velkým portem. Blíží se vítr o síle 30-40kn a tak se vážeme i na okolní skály. Celý den je ale hezky. Vichřice má dorazit až pozdě v noci. Na malém ostrůvku o ploše cca 10 x 10m, ke kterému jsme uvázáni, rozděláváme oheň a opékáme buřty. Kluci hrajou na kytárku a přes uvázanou La Grace pozorujeme západ slunce. Romantika jako blázen. Škoda, že tu nejste s námi.
1.11.2015 neděle
Pracujeme – jak jinak. Největší akcí krom dodělávek na motoru je kompletní úklid kuchyně a skladu. Vyházelo se odtamtud vše, co tam nepatří a rázem se ukázalo, že je tam 3x tolik místa! Ivoše by kleplo, kdyby to viděl, ale o měsíce připravované akci věděl, takže ho snad potěší, že má kuchyňku jako klícku a místa pro potraviny pro měsíční plavbu s 30 lidma!
Na večer jsme měli v plánu jít do města, ale nečekaně se k našemu boku vyvazuje plachetnice jménem Chica Tcheca II (Česká holka dva). Návštěva byla super a dvě (česko/španělské rodinky) rodinky plné dětí nás potěšily. Noc byla neklidná. Loď se začíná trochu kývat ze strany na stranu a bouře přichází.
2.11.2015 pondělí
Od rána připravujeme loď na plavbu. Uklízíme a dokupujeme potraviny.
Odpoledne vítr kulminuje a stačí se do lepšího směru pro plavbu, ale do horšího pro stání na kotvě v zátoce. Převazujme loď. Večer se jdu konečně podívat na břeh.
3.11.2015 úterý
Kolem půlnoci se vítr otočil. To je ten správný čas vyplout, ale ne správný čas na to zůstat na kotvě. Vyplout bohužel nemůžeme, protože čekáme na Tomáše. Slíbil, že přijede a pomůže nám s plavbou přes velkou vodu. Každá ruka bude dobrá. Jenže průšvih. Moře je divoké a trajekty nejezdí. Co jede, má strašné zpoždění. Ani naše situace není snadná.
Po otočení větru se La Grace zvolna začala zasouvat do zátoky mezi kameny. Vody je tu dost, ale pohled je to lehce depresivní. Místo abychom v klidu spali, držíme kotevní hlídky. V 5hodin ráno jsem vyměkl a usoudil, že kdyby něco ruplo, situace by během chvilky byla hodně nebezpečná. Zahazujeme všechny lana a mizíme pryč. Do zátoky začínají jít poměrně velké vlny. Zaplouváme doprostřed vjezdu do obchodního přístavu a házíme kotvu. 180metrů kotevního řetězu zaručilo, že se La Grace bezpečně zastavila, ale i uhnula stranou. Stejně se sem v té slotě nikdo nedostane.
Zbývá vyřešit jediným problém, jak se zpátky dostaneme pro naše úvazová lana? Řešením je Tomáš, když přijel na loď pronajatým člunem, pěkně si zajel pro lana i naše fendry, kterými byla lana označena, aby se do nich nikdo nezamotal.
Po obědě odplouváme. Fouká jihozápadní vítr a my pod plným předním stěžněm a spankerem míříme kurzem 32°směr jižní Francie. Na palubě je nás sedm. Sedm statečných co se rozhodli dostat loď do Itálie. Sestavili jsme tři dvoučlenná družstva a střídáme služky klasicky po 4hodinách.
Držte nám palce….
4.11.2015 středa
Plujeme trasu dlouhou 212NM. Vítr ale slábne a plachty přestávají stabilizovat loď. Rychlost klesla pod 3kn. Vlny po poslední bouři pohupují La Grace ze strany na stranu. Nad ránem sundáváme plachty úplně a dochází na motor. Službu mám od 12 hod. a během ní překonáváme jak polovinu cesty, tak hranici 100NM a na našem GPS se objevuje dvojmístné číslo. No, námořníci si najdou důvod k oslavě vždycky!
Odpoledne se prohnalo kolem nás stádo delfínů a proplulo kolem nás pár odchodních lodí. Jinak nuda otevřeného moře. Kolem dokola jen voda a horizont. V 15hod, na chvíli zastavujeme, abychom se vykoupali. 3km hloubka nám nevadí. To stejné už se ale nedá říct o cca 1,5metrové rybě s tvarem žraloka plujícího cca v 6metrové hloubce u schůdků. Tři odvážlivci tam přesto vlezli. V tu chvíli vylezl z temných útrob lodě Honza strojník. „Pojď se vykoupat, je tam žralok“ volali na něho kamarádi. Honza se tvářil vyděšený k smrti! Poučil jsem je, že honzu vyděsila ta první část věty!
V 18hod. zagasketováváme všechny plachty. Zvedá se lehký protivítr. Večerní oblohu bičují blesky z hradby mraků na pravoboku. Blíží se noc a zbylých 70NM nás už čeká jen motor. Tak prásk do koní a vzhůru do Francie.
5.11.2015 čtvrtek
V 5 hodin ráno přistáváme na ostrově u Port Croix ve Francii. Obávaný Lionský záliv je za námi.
Celý den pracujeme na lodi. Odpoledne se zvedá západní větřík a tak pod plnými plachtami na předním stěžni a spankerem vyplouváme na severovýchod.
6.11.2015 pátek
V 1hod. ráno vítr lehá a na řadu přijde opět náš brumla. Plujeme celou noc a ráno se mi naskýtá nádherný obraz – vycházející slunce se opírá o mrakodrapy v Monaku. Házíme kotvu a snídáme. Ale co tady? Z lodi se mezi ty smrtelníky nikomu nechce. Zvedáme kotvu a vyplouváme na vyhlídkovou plavbu podél pobřeží. Cestou děláme na lodi a střídáme služby u kormidla. Je krásný, teplý a slunečný den.
V 19hod. házíme kotvu před port Varazze a jsme u cíle naší strastiplné cesty.
La Grace je zde na příští měsíc doma a mě začíná dovolená! Huráááááááááááá!