24.3.2017 pátek
Od rána připravujeme loď. Montujeme hřídel do jedné osy s motorem.
25.3.2017 sobota
Budík zazvonil ve 4hod. ráno. Jdu s Romčou celně odbavit loď. Na celnici je tma, ale to nám až tak uplně nevadí. Přes zeď přístavu létá tříšť vln co řádí za ní. Odkládáme odplutí alespoň na světlo.
V 7hod. zvoní budík znovu. Razítkujeme pasy a procházíme důkladnou celní prohlídkou. Vyhazují nám věci ze skříněk i postelí a zoufale hledají něco, co na lodi opravdu nemáme! Dokonce musím odevzdat suvenirové mosazné mince v barvě zlata, aby se přesvědčili, že se nejedná o vzácný kov. Chápu je, ale přesto jsem šťasný, že u nás doma už se nic takového neděje. Pro slušné lidi je to trochu trauma.
V 10hod. La Grace konečně odplouvá. Čeká nás 170NM ve velkých vlnách a odcházející bouři.
Je jasné, že to na Sardinii nestihneme včas a naši kamarádi z další party budou muset jít do hotelu.
Zpočátku plavba rychle ubíhá. Na rychloměru se zadním větrem máme skoro 8kn. Později však zůstanou jen mrtvé vlny a tak trápíme motor až na Sardinii. Velké nadšení jsme získali z našich nových stabilizačních křídel. Loď se houpe, ale mnohem méně a pomaleji. Je to příjemné zjištění. Cestou potkáváme rybáře o s tejné velikosti, který křídla evidentně nemá. Pozorujeme ho jen proto, že to vypadá, že se v techto podmínkách evidentně převrátí.
Jestli mají křídla vliv na rychlost se říct zatím nedá. Loď uhání 7kn rychlostí, což je o 1,5kn vice než před 2měsíci, ale to zrychlení způsobil čistý trup. Jsme nadšení. I přes naši radost ze zlepšení stability lodi 2 lidi v těchto podmínkách trpí mořskou nemocí.
26.3.2017 neděle
V 14hod. doplouváme na Sardinii. Přistáváme v Portus Karalis za 140Eur/den. Odpoledne pracujeme na lodi, měníme posádku a já běhám po razítkách s pasama.
Tentokráte za námi přijela naše velmi oblíbená skupina z Ruska pod vedením Maxe Ragnara, kapitána Vikingskeho Drakaru. Kluci se dali hned do práce a všechno šlape jen to lítá. Večer se jdem trochu projít po památkách a odpočinout.
27.3.2017 pondělí
Jsme v Cagliary. Dopoledne nakupujeme a kolem oběda vyplouváme na motor ven z přístavu. U nejjižnějšího mysu Sardinie taháme plné plachty a konečně klid a pohoda. Ruské vachty se ujali vedení lodi a všechno šlape jak má.
Tahle oblast je moc krásná. Zátoky s bílým pískem, ostrovy, kopce a na nich strážní věže – prostě Sardinie.
Cestou se nám plete pár rybářských lodí ale jinak je noc klidná. La Grace uhání pod plnými plachtami cca 5kn rychlostí otevřeným mořem.
28.3.2017 úterý
Probouzím se na otevřeném moři kdesi mezi Sardinií a Menorkou. Svítá a obloha se zalila červenou barvou. Brzy na to vychází slunce. Nahazuju prut na tuňáka a doufám, že dnes už něco zabere.
Během dne cvičíme kadety v plachtách a bocmanská služba se průbežne věnuje lodi. Natírají se kladky kněným olejem a brousí se paluba atd. Vše jak na historické lodi má být. Přemýslel jsem, proč mám právě tuhle partu tak rád, a přišel jsem na to, že krom toho, že krásně zpívají, mají ještě jeden dar -oni si tu na rozdíl od nás nehrají, oni tu opravdu žijí!
Večer přestal foukat vítr. Pokračujeme kurz Mahon na Menorce.
29.3.2017 středa
Pomalu plachtíme celou noc, ale protože fouká od Menorky, tak stěží držíme kurz 270°. Výsledkem je nejakých 20NM. Za dopoledne to není o moc lepší. Ale nevadí. Cílem je zůstat převážnou část týdne na otevřeném moři. Tímhle tempem se nám to jistě snadno podaří.
Společnost nám dělá malý ptáček konipásek s jménem Ferda. Přidal se k nám už předevčírem a za ty dva dny se na lodi tak zabydlel, že už si chodí nejen pro jídlo, ale dokonce zobákem tluče do pet lahve, když má žízeň.
Po obědě nám k Palma Malorce zbývá ještě 200NM, což je plavba ještě na 2dny i za lepšího větru. Pro jistotu otáčíme kurz na Malorku.
Je to tu nádhera, ale ne všechno se daří. Marně chytáme ryby. V moři jsme neviděli ani živáčka. A roztrhli jsme hlavní kosovou stěhovku.
30.3.2017 čtvrtek
V poledne přistáváme na ostrově Cabrera. Po tolika dnech na moři je to ráj na zemi!
Ráj na zemi má ale jen česká část. Rusové prý přijeli kvůli lodi a tak zůstali na palubě a šili plachty.
Ostrov je národním parkem a přírodní rezervací. Z tohoto titulu jsme dostali i mnoho instrukcí jak se tu chovat. Mnohé i dost hloupé. Například, loď nesmí večer moc svítit, aby nerušila ptáky, nebo na ostrov nesmí žádný pes, asi aby se nepral s tím co tu žije a volně pobíhá. Ale OK – jsme návštěva a tak respektujeme přání majitele.
Procházka k místnímu hradu, který ani nemá jméno, je super. Vyhlídka stojí za tu námahu chůze do kopce. Zajímavostí je i vězení, kde velikost jedné cely nepřesahuje 1,5m2. Pláže a barva vody je tu take impozantní. Jen kdyby už se sakra někdo vzpamatoval a přestal chránit tu odpornou, přemnoženou Posedonii, která tu ničí barvu vody a v haldách smrdí na plážích!!! Vím, že je to pro místní business, protože všechny lodě musí stát na placených bojkách, místo svých vlastních kotvách, ale o peníze teď nejde. Je mi líto, když vidím jak mizí modrá voda písečné pláže z téhle krásní země!
31.3.2017 pátek
Hned ráno po snídani vyplouváme. S větrem v zádech odplouváme na Malorku. Cestou cvičíme lidi v ráhnoví. Například refujeme plachty, ikdyž nefouká moc. Večer házíme kotvu před portem Cala nova. Po přistání odcházíme na nákupy.
V noci fouká jako blázen, ale jsme dobře chráněni a kotva drží. Držíme hlídky.
1.4.2017 sobota
Dopoledne střídáme a uklízíme loď. Odpoledne mají kadeti volno a stálá posádka přejíždí s La Grace do hlavního portu Palma Malorka, abychom natankovali vodu. Stojíme u velkého mola u benzinky po zavírací době. Na noc ale odplouváme do zátoky před katedrálu. Její nasvětlená kulisa dokresluje krásný večer. A aby byl ještě krásnější, oblékli jsme se do kostýmů a zahráli si na 17.století. Trocha rumu, ruské písničky a malá poprava jednoho mizery, co si dovolil ukrást kapitánův salám značky Vysočina – takovou drzost jsem ještě nezažil!!! Viníka jsme měli hned. Ale, kdyby to alespoň udělal s hladu (mohli jsme za něj třeba popravit kuchaře). O důvodu jeho motivace se ale dá spekulovat, protože ona půlkilová šiška se našla v jeho kalhotech. Protože ale obviněný vede v Kaznějově u Plzně normální veřejný život, nebudeme ho jmenovat!
2.4.2017 neděle
Hned ráno vyplouváme se zadním větrem na jih Malorky. Plachtí to nádherně… Do večera se dostáváme na plachty až na Porto Colon. Není to až tak hezké městečko, ale na zmrzku to stačí a hlavně je tu krásná krytá zátoka. Noc na kotvě je klidná.
3.4.2017 pondělí
Po snídani plujeme dál. Tentokráte jen kousek do Porto Cristo. Ve zdejší úzké zátoce házíme kotvu a lany přitahujeme La Grace bokem ke skalnatému břehu, aby se nepletla v plavební dráze. Stojí to dobře. Loď přitahuje pozornost lidí kolem.
Polovina lidí odešla na prohlídku zdejší proslulé dračí jeskyně a druhá došívá plachty a věší je zpět na ráhna. Nějaký čas zabrala i oprava generatoru.
Se zapadajícím sluncem odplouváme.
4.4.2016 úterý
Loď pod plnými plachtami uhání nocí rychlostí přes 6kn. Zrovna se to nehodí. Chtěl jsem do Mahonu připlout až za světla, a místo toho se brodím tmou mezi bojkami zdejší plavební dráhy už cca ve 3hodiny ráno. Za ostrovem s lazaretem házím kotvu a jde se spat.
Po probuzení zjištuju, že tohle kotviště v zátoce Mahon už zakázali :-(. Znechuceně odplouvám na půlden do mariny. Platím 20EUR a snažím se po obchodech sehnat náhradní čerpadlo ke generatoru, které včera odešlo. Zvedání kotvy bez něj je fakt lahůdka.
Lidi nám šli zatím na procházku do Nelsonova muzea a na prohlídku pevnosti La Mola. Před ní v 13hod. házíme kotvu a pustili jsme se do rekonstrukce kanonu na palubě. Kdo nepracuje odpočívá po noci na moři.
Večer lodí zní nádherný zvuk ruských písniček. Mám moc rád, když zpívají staré Shanty. Jejich kultura mi vždy byla na míle vzdálená a doma bych si to nikdy nepustil, ale tady v té atmosféře s hlasem jaký má Michael a jeho kamarádi to člověka prostě vezme za srdce!
Noc je klidná – úplné bezvětří.
5.4.2016 středa
Hned ráno zvedáme kotvu a plujeme do Ciutadelli na druhou stranu Menorky. Tohle město je opravdu krásné, ale místo abych se procházel jeho starobylými ulicemi a dýchal tu nádhernou atmosféru, tak jsem strávil 3hodiny s Ivošem v obchodě. Měl jsem chuť ho zabít! A přitom jsem naplánoval tuhle zastávku jen proto, aby ho nezabila posádka, protože je středa a on zapomněl na brambory, takže to vypadalo, že nebude řízek!
Večer vyplouváme. Plné plachty a hurá na moře. Kurz Cap Formentor na Malorce. Fouká boční vítr 15kn. Cestou vyučuju historickou navigaci – v Ruštině. Tak to už od sebe považuju za dvojnasobnou drzost – moje učitelka ruštiny se musí točit v hrobě! 😀
V noci házíme kotvu v krásné zátoce na poloostrově Formentor.
6.4.2017 čtvrtek
Schovaní v krásné zátoce jižního pobřeží poloostrova Formentor si užíváme klidné noci až do rána. Po snídani ale vítr ještě zesílil a pustila nás kotva. Házíme ji znovu a dál pokračujeme v čistění a natírání kanonů.
Pod obědem vyplouváme na otevřené moře. Čtyřmetrové vlny venku se rozbíjejí o příd La Grace. Stavíme plachty a stáčíme kurz podé pobřeží Mallorky. Je tu nádherná příroda. Strmé skalní břehy a divoké zátoky. Bohužel je v nich mohutný příboj a tak nezastavujeme. Vítr slábne a tak si do večera pomáhame motorem. Útočiště jsme našli až v Porto Soller.
Večer jde celá posádka do hospody. Překvapilo mě, že rusové místo vodky pijou raději pivo. Já s Romčou cucáme Sangrii – jsme ve španělsku, tak je ochutnání skoro povinnost. 🙂
7.4.2017 pátek
Noc nebyla úplně klidná. Přestože zátoka v Soleru připomíná rybník, přeci jen tam vlny vjezdem trochu přicházejí.
Po snídani odplouváme. Na moři jsou 3merové vlny ale fouká 20kn naším směrem. Stavíme plný přední stěžeň a je to jízda. Cestu chytáme ryby na prasečí kůži, ale nedaří se nám. 🙁