16.7.2016 sobota
Sobota – no comment! Kolem poledne nás navštívila skupina 150 italských dětí. Ukázali jsme jim naši loď a vyblbli se hrou na piráty!
Nalodění nové posádky proběhlo ve dvou vlnách. Důvodem bylo zpoždění autobusu. Přestože vyjel v 23:30 hod z Prahy, tak dorazil až ve 20hod. druhý den. Provázeli ho technické problémy i neskutečné zácpy na silnicích. 🙁 Abychom se nenudili, učím Filipa jezdit na okruhové závodní plachetnici RS Terra, kterou teď máme Díky kamarádovi Markovi Turbovi na palubě. Když autobus dorazil, nastal čas stěhování.
Na noc se ještě přemísťujeme do Cava na Elbu.
17.7.2016 neděle
Začíná dovolená. Tentokrát pro ohromnou partu dětí s rodiči. Na palubě je celkem 41lidí! Den začíná snídaní a koupáním. Hned potom odplouváme do Portoferraia. Potřebujem nutně vodu. Čas strávený tankováním vody si děti zpestřují hledáním barevných kamínků a kovových předmětů na pláži pod Napoleonovým domem. Velkým překvapením pro všechny byl nález zvláštní truhly. Po jejím otevření jsme zjistili, že pochází z roku 1794 a ztroskotané lodi Amphitrite, na níž ztroskotala i velmi zajímavá osoba Eleonor Gaston Mediceiská.
Krom zlaté cihly v truhle zanechala i desku s názvem lodi a dopis vyprávějící její příběh. Mluví i o špercích, které zachránila a odnesla sebou. Stopy vedou do tajemného hradu nad hlavním městem! Naše skupina se rozhodla poklad neodevzdat policii, ale vydat se na hrad a zjistit víc. Skupinka dětí se tedy na noc vydává lesem do kopce nad zátokou. Co je tam čeká a zda přežijí ukáže zítřek!!!
18.7.2016 pondělí
Ráno jsme běhali po nákupech jídla a nezbytných věcech pro loď a čekali na návrat z hradu. Když jsem se ptal Filipa, jak se mu to líbilo, řekl: „Bylo to fakt nejvíc super, jen jsem zjistil, že spát na kamenech dost tlačí!“ Tak jsem moc rád. Cílem byla i výchova a poznání dětí!
Odpoledne vyplouváme na Capo Bianco. Házíme kotvu a věnujeme se dětem. Sandy má pro ně nachystaných spousty her, v nichž děti získávají dublony i zkoušky zajištující jim hodnostní postup z pulce, přes plavčíka, námořníka, kormidelníka, až na mořského vlka. Děti bojují jako lvi v rychlostních i vědomostních soutěžích!
Abychom je jen netrápili, připravili jsme pro ně i zábavné hry. Marek je pod dozorem nechává samotné plachtit na plachetnici, Radek se s nimi potápí do hloubky až 2 metry s dýchacím přístrojem a já je vozím za motorovým člunem na úplně nové atrakci LG – klouzáku Fly hydra.
I dnes jsme je úplně vyřídili, takže po přistání v Marcianě Marině jsme vzali na prohlídku města a na pizzu vytáhli jen ty nejotrlejší.
(P.S.: zprávy pro maminky a babičky – třeba Filip „sežral“ 1,5 pizzy!)
Po večeři odvážíme děti na břeh a dělíme na dvě skupiny. Větší děti vyrážejí s honzou hlubokým lesem jen pomocí kompasu. Menší děti vyrážejí po klikaté silnici k hradu přímo. Já s Romčou a Michalem převážíme La Grace, házíme kotvu a ženeme našim autem zachránit mrňata.
K mému velkému překvapení ale mrňata doběhli 4km trať se 450m vysokým převýšením dříve, než jsem jim dorazil pomoct! Druzí dorazily těžkým terénem ostatní děti a poslední my autem, protože jsem fakt myslel, že není možný, aby mi mrňata stihli utéct a jezdil jako blázen po všech okolních cestách v domnění, že blbě odbočili, nebo to přešli. Oni zatím všichni poslušně seděli před zamčeným hradem.
Cesta dovnitř byla taky náročná. Prosoukat se malou dírou ve zdi, projít temným podzemím a vylézt po laně studnou na nádvoří ale zvládli všichni. Odměnou jim byl nádherný hrad Volteraio jen pro nás. Opékali jsme buřty, hráli na kytárku a čekali na půlnoc. Kulatý měsíc (skoro) v úplňku nám dával velký prostor pro naši kreativitu. Když ale mělo dojít na prostěradla a chůzi po hradbách, zjistili jsme, že žádné naše dítě nevzbudí ani duch poskakující po jejich spacácích, a tak jsme to vzdali. Zkouškou odvahy prošli všichni – noc na tajemném hradě je nerozhodila.
19.7.2016 úterý
Dopoledne Ti, co ještě můžou, vyrazili zdolat vrchol Elby, horu Monte Capane (1.019m) Ti co potřebují (obávaný třetí) raději klidný den vyrazili se Sandym na pláž hrát další hry a koupat se. Stálá posádka lepí protržený člun a dodělává anténní systém na lodi.
Odpoledne jsme postupně vytáhli všechny plachty na předním stěžni a vyrazili kolem ostrova. Popravdě to ale vypadalo tak, že jsem podél lodě natáhl vlečné lano a děti měli skočit z přídě a přeplavat, nebo se alespoň chvíli udržet u plující lodi.
Bez plachet (rychlost 1,7uzle) – zvládli všichni.
S přední plachtou (rychlost 2,8uzle) – zvládla většina.
S přední a brámovou plachtou (rychlost 3,5uzle) – polovina.
S plným předním stěžněm (4-5uzle) to dokázali 4děti a to už je fakt výkon!
Aby bylo vidět, že to fakt není sranda, poslední (nejmenovaný) chlapeček se při rychlosti 6 uzlů nedokázal chytit schodu lodi a prověřil naše nacvičené schopnosti při povelu „Man over board“:
1. Pomocný strejda
2. Záchranný kruh
3. Do 60sekund člun na vodě
4. Do 3minut trosečník na palubě!
Fakt dobrý výkon, který ale i nadále příště budem cvičit bez figuranta v moři!
Poté jsme šnorchlovali u tajemného vraku potopené lodi na západním pobřeží Elby. Cílem bylo vrak identifikovat. Podle zlaté cedulky nalezení Filipem Dvorským v hloubce 3metry pod hladinou není pochyb, že se jedná od HMS Amphitrite na níž ztroskotala Eleonora Gaston de Medici. Hledání jejího pokladu tedy pokračuje.
Čtyři děti dnes splnili velkou zkoušku a to tak, že vylezli až do brámového kříže. Pro suchozemské krysy dodám, že jde ho horní koš ve výšce 25metrů nad mořem.
Na noc házíme kotvu před Marina di Campo. Zvedl se nečekaně silný vítr. Jeho nárazy jsou až ke 30 uzlům. Předpověď s tím ale nepočítala. Jsme v pořádku a máme se skvěle!
20.7.2016 středa
V noci fičelo jako blázen. Kotva nám ale dobře držela a tak jsem byl v klidu.
Hned po snídani jsme vyrazili s dětmi na výlet do mořského akvária. Dospělí se k nám přidali. Cílem bylo nejen naučit plavčíky, co žije ve Středomoří ale i zkouška odvahy – kdo si pohladí žraloka! Bylo to super a tak jsme tam skejsli celé dopoledne.
Po koupání a obědě vytahujem plné plachty a vyplouváme rychlostí 3,5kn na naši oblíbenou pláž v zátoce Calamita. Cestou nám zabral ohromný úlovek na náš prut. Na gril to ale nebude. Gumový člun hrozně smrdí, když se dá nad oheň!
Na Calamite nebude signál, takže se loučím!
Moře na Calamite je klidné a tak vylodění bylo tento týden hračka. Navíc jsme se rozhodli, že děti budou vždycky plavat a pokaždé dostanou 5 dublonů. Děli plavou jako ryby a za prachy je to baví dvojnásob. Na pláži děti udělali oheň a kuchař se pustil do pečení masa a buřtů. Tři týmy zatím stavěli z kamenů ohromné pevnosti. Cílem večerní hry je ukrást na druhém hradě vlajku a tu svou uhlídat až do 2 hodin do rána. Byla to bitva…
21.7.2016 čtvrtek
Nakonec všichni spali pod širákem. V teplém písku to bylo moc fajn. Na tomhle táboře děti nezahálí ani noci a tak se učili od Marka poznávat hvězdy a on je z toho i zkoušel.
Ráno uhasl oheň na pobřeží a všichni doplavali na snídani.
Dopoledne jsme s dětmi objevovali krásy podzemních chodeb v lomu. A můžu říct, že vylézt 10 metrů po skále, protáhnout se úzkou dírou a projít malou štolou cca 500 metrů pod zem byla velká stezka odvahy pro malé, ale i velké.
Samostatnou kapitolou dne bylo hledání polodrahokamů. Odpoledne odplouváme kolem jihovýchodního cípu Elby. Cestou šnorchujem u vraku letadla. Cestou a až do večera probíhají námořnické soutěže a kvízy.
Volno mají všichni až večer, kdy si vyrazili prohlédnout nádherné městečko Porto Azzuro.
Já s Romčou a Filipem ho známe a tak jsme vyrazili vypůjčeným autem do vnitrozemí ostrova. Objevili jsme zarostlou vysokohorskou cestu připomínající džungli a v ní vyschlou řeku – no paráda….
22.7.2016 pátek
Dopoledne posádky vyrazili na prohlídku do brusíren polodrahokamů. Po návratu taháme plné plachty na předním stěžni a s větrem v zádech uháníme do města Cavo. Proč je nám všem jasné. Na Internetu jsme našli informace o hrobu Eleonor Gaston Mediceiské.
a rozhodli jsme se prozkoumat její hrob.
Ještě předtím ale cestou probíhají poslední boje o dublony do celkové soutěže družstev i zvyšování hodností plavčíků na námořníky, kormidelníky, bocmany a mořské vlky.
Obory dnes jsou: Navigace s kompasem, poznávání pirátských vlajek, historie pirátských kapitánů, lezení do brámů, luštění kvízu mořských skautů apod.
Výprava na hrobku dopadla veleúspěšně. Byli jsme tam už mnohokrát a dětem v ní vždy nechávali truhlu s mincemi či bombóny, tentokráte byl zmatený i Filip. Všechno bylo jinak, ale hlavně po vykopání jednoho z opravdových hrobů se našla malá truhlička s opravdovými šperky! Fakt.
Myslím, že tohle byl tábor, na který nezapomenou ani děti ani dospělí! Velký dík patří vedoucím a organizátorů v čele s Pavlem Sandym Rohelem za to co dokázali.
Prcháme na loď, zvedáme plachty a opouštíme Elbu. Cestou následovalo předávání diplomů, cen cenných i sladkých a fůra poděkování.
Noc na kotvě trávíme v zátoce Baratti.