Po nalodění nové posádky se provedlo snadno. Loď jsme odstavili v marině Alcaidesa k molu a bylo. Stará posádka si nováčky vychutnala několika mazáckými kousky, co byli zvykem na starých, ale zároveň se s nimi přátelsky rozdělila o svůj RUM. Celé odpoledne se na lodi se pilně cvičilo. Lana, plachty, zákazy, příkazy atd. No jako po každém střídání. Bohužel se nám nepodařilo koupit potraviny ani naftu. Španělé dnes mají nějaký svátek – asi MDŽ, nebo já už nevím, co by to mohli slavit! Zůstáváme přes noc.
9.3.2015 pondělí
Hned ráno vyráží jedno družstvo na nákupy a druhé odjíždí lodí do Gibraltaru pro naftu. V poledne máme hotovo a můžeme odplout. Až na malou taškařici se zapomenutým pasem v autě, kterým se jelo pro potraviny, jde vše jako po másle. Ve 13:30hod. odplouváme. Propletli jsme se mezi loděmi na kotvě i přistávajícími letadly a po chvíli jsme na otevřeném moři. Pohled na impozantní Gibraltarskou skálu je vždycky super a neomrzí. Fouká slabí protivítr. 2hodiny motorujeme a pak taháme plné podélné oplachtění a přední košovku. Hlavně to děláme cvičně.
Loď s touhle sestavou dosahuje rychlosti jen 2-3knoty, ale bohužel 60° z kurzu. Vyhlídky na jachtařské počasí nejsou dobré: Bezvětří z různých směrů říká, že si minimálně ještě 2dny nezaplachtíme. Jediný kdo si libuje, je kuchař. Řekli jsme mu, už na Kanárech, když přežije Atlantik, že už to bude dobré, že Středomoří je vlastně jen větší rybník a dnes to vypadá, že jsme (výjimečně) nekecali. Co jsme propluli Gibraltarem, nehoní pokličky po podlaze a i jídlo mu poslušně zůstává v hrncích!
Zajímavé je i poslouchat různé metody, jak lidé bojují s mořskou nemocí. Dnes jsem třeba vyposlechl diskusi jedné nejmenované (mladé/pěkné) holčiny. Co by jí mohlo pomoci? A všichni se přidávali a radili, že: „Kinedril“, nebo „sladký“, nebo „pivo“, nebo „Coca cola“ apod. Až někdo dodal že: „soulož“ Noooo, v duchu jsem si říkal, že jestli nám na tohle skočí a nebo se to dokonce ujme jako metoda, tak to bude radost být námořníkem!
Při kontrole takeláže jsme ale zjistili velký problém. (že já taky nemůžu mít chvíli klid :-() Když jsme zlomili tu brámovou čnělku, nikoho z nás nenapadlo, že to není příčina nehody, ale že je důsledek škody jinde. Dnes jsme vytáhli ve slabém větru kosatku znovu a v ukázalo se, že máme ohromnou, vodorovnou prasklinu v čelenu. Kosatka, přes páku čelení čnělky rozevírá ten strom na přídi na dvě části. Pokud by ale tohle uletělo celé, určitě by spadla dolů i košová čnělka a to by byl teprve mazec. Ten šílený Atlantik dal lodi tak na frak, že se z toho ještě chvíli bude vzpamatovávat. Se západem slunce sundáváme za úplného bezvětří všechny plachty a startujeme starý dobrý MAN.
10.3.2015 úterý
Míříme na Almérii kursem 80°. Celou noc kolem lodi poskakují delfíni a září hvězdy. Je to krásná a klidná plavba. Až na ten motor, co už zase žere naftu.
Nefouká tak moc, že moře se změnilo ve sklovitou, hladkou, rovnou desku. Ten efekt, že by si člověk mohl nasadit brusle a odfrčet z lodi ještě umocňují zasněžené vrcholky hor lemující Španělské vnitrozemí. Je to nádherná kulisa…..
Pod heslem jednu katastrofu denně musím napsat, že to nejhorší co se dnes stalo, je to, že jsem přišel o zub – celý se mi utrhl. No hrůza strašná! Ikdyž na druhou stranu zase musím objektivně přiznat, že to vůbec nebolelo. No jo, to je pravděpodobně jen tím, že mluvím o tom zubu ze žraloka, co jsem léta nosil na krku!
Zdravím z města Almeria.
11.3.2015 středa
Dopoledne absolutně nefouká. Část lidí vyrazila na prohlídku starého města a část pomáhá při opravách lodi. Nasazujeme zadní brámové ráhno a snažíme se spojit prasklinu v čelenu tím, že jsme ji provrtali závitovkama o síle 16mm, a z obou stran stáhli silnými plechy. Dolů jsme přidali další napínací lano vedoucí k přednímu vazu. Snad to bude do generálky stačit. Teď už vím, proč některé lodě měli stěžně stažené v pravidelných intervalech obručemi!
Na večer se trochu rozfoukává a tak zvedáme kotvy. Pod stěhovkama, košovkama a vratiplachtou jedem na začátku přes 4kn. Vítr ale dlouho nevydržel. Se západem slunce to výrazně slábne.
Pokračujem na Capo Gata a dál pak směr na Cartagena.
12.3.2015 čtvrtek
Loď se plouží nocí kolem 2uzlů. Ráno u snídaně přichází mlha. Během chvilky slunce vypadá jako měsíc a je vlhkost jako v prádelně. Když se to rozpustilo, dostavil se toužebně očekávaný vítr. Bocman velí plné plachty a tak kadeti rozgasketovali spanker, vytáhli brám i všechny stěhovky. La Grace zrychlila v 7uzlovém větru na 4kn. Je to paráda – konečně jachting. Radost nám dělají mořští živočichové každou chvíli objevující se kolem lodi. A tak jsme viděli Mesíčníka svítivého, několik stád delfínů a pod přídí si dlouhou dobu ve vlnách hrálo i stádo kulohlavců. Jeden z nich měl po celém těle zajímavou světlou barvu – připomínal mi grošovaného koně.
Plachtíme – ne nijak rychle, ale je to super. Na palubě je dobrá nálada. Kuchař maže oplatky nutelou a dává na ně šlehačku, panák seká šampaňské a vzduchem létají vtipy. Ten nejlepší co mě zaujal je:
„Jednoho krásného dne pan Bell vynalezl telefon. Sestrojil ho, ale když ho zapojil, zjistil, že má tři zmeškané hovory od Járy Cimrmana!“
13.3.2015 pátek
A hele, pátek 13! No, to jsem zvědav, co pro nás dnešek nachystá!
V 1hod. ráno míjíme přírodní rezervaci u Cago de Palos. Je zde ohromná laguna Mar Menor a měníme směr na Torevieja. Tam házíme nad ránem kotvu, abychom si alespoň trochu schrupli.
V 9hod. plujeme dál.
14.3.2015 sobota
Dnes je den pravidelného velkého sobotního střídání a potřebných oprav, tak žádný psaní deníku nebude! 😀
Posílám pozdrav z lodi. Pepa
15.3.2015 neděle
La Grace se v neděli rozhodně neflákala. Hned ráno vyrazila na východ s příznivým větrem se za 24hod. dostala až z mezi ostrovy Ibiza a Formetera. Počasí ale není ideální. Po minulém, slunečném týdnu je zataženo a dokonce i prší. To se ale už během dneška má zlepšit. Bohužel to sebou přinese bezvětří. Cílem je doplout až na Malorku a pak se se silným východním větrem vydat zpět do Španělska.
kapitán lodi La Grace, Pepa Dvorský