Pětidílný seriál zkušeností a praktických rad k jachtingu na Mallorce z pera Juraje Hurtíka.
Mallorca jako cíl dovolené mě nikdy nelákala. Davy lidí, přeplněná letoviska, hlučná mládež – všechno to, čemu se na cestách obvykle vyhýbám. Ale jak to tak bývá, okolnosti rozhodly jinak: právě Baleáry a vody kolem Mallorky se staly místem, kde jsem začal sbírat kapitánské zkušenosti. A po dvou plavbách vážně uvažuji o třetí. Ne že by moje předsudky byly zcela neopodstatněné, ale jak se říká – každá mince má dvě strany.
Zatímco Chorvatsko je pro nás přirozenou volbou – z pochopitelných důvodů – Baleáry se v jachtařských denících objevují méně často. A to je podle mě škoda. Rád bych se proto podělil o několik svých zkušeností. Tento článek cílí hlavně na začínající skipery – nenajdete tu tedy návod na obeplutí ostrova ani tipy na přeplavby na Ibizu či Menorku. Ty zatím přesahují moje zkušenosti, případně i rozsah „ministerských“ céčkových papírů. Přesto možná některá užitečná rada osloví i zkušenější mořské vlky.
Kam vlastně jedu?
O to, kde Mallorca vlastně leží, jsem se začal zajímat až ve chvíli, kdy se objevila možnost pronajmout si loď v rámci flotilové plavby. Dočetl jsem se, že jde o ideální destinaci pro začínající jachtaře: stabilní počasí, teplé a čisté moře, slušná infrastruktura. Chorvatsko, které už trochu znám, jsem tedy – alespoň dočasně – odložil stranou a rozhodl se prozkoumat „terra incognita“.
Čekání na plavbu jsem vyplnil poctivou teoretickou přípravou. Vzhledem k tomu, že slovenských a českých zdrojů je pomálu, přišla vhod znalost cizího jazyka. Ani po přečtení více zahraničních webů jsem neměl pocit informačního nasycení. Investoval jsem tedy do Pilot Booku „Balearic Islands“ od Imray – obsáhlé publikace, která se mi stala průvodcem při plánování doma i během plavby. Vřele doporučuji. K ní jsem si pořídil ještě mapu „M3“ od téhož vydavatele – i přes měřítko 1:350 000 velmi užitečný doplněk, ačkoliv na lodi samozřejmě najdete podrobnější regionální mapy.
Dalším užitečným zdrojem byl portál Navily.com. Kromě základních informací o přístavech a kotvištích tam najdete i recenze návštěvníků – samozřejmě neověřené, ale mohou být užitečné.
Kdy vyrazit?
Mallorca nabízí poměrně stabilní podnebí a sezóna vhodná pro plachtění je dlouhá. Určitě doporučuji vyhnout se „špičce“ (červenec, srpen), kdy jsou ceny i návštěvnost nejvyšší. I v září bylo stále teplo a lidí poměrně dost, ale moře vyhřáté jako káva a koupání pohádkové. Druhá návštěva – v polovině května – byla teplotně i co do množství turistů velmi příjemná. Ceny v marinách jsou v tomto období nižší než v hlavní sezóně, a i když je moře ještě osvěžující, na zaplavání stačí.
Z vlastní zkušenosti bych si i příště vybral spíš druhou polovinu května než září. Mimo jiné i proto, že se Středomoří v létě čím dál víc přehřívá a riziko bouřek po horkém létě statisticky roste. A přiznejme si – kdo dnes dokáže s jistotou předpovědět počasí?
Odkud vyplout?
Máte-li připravenou posádku, první otázkou bude výběr lodi a mariny. Pokud se jedná o vaši první plavbu v těchto vodách, nejlogičtější volbou je některá z marin přímo v Palma de Mallorca. Většina z nich se nachází v hlavním přístavu, kde pluje všechno – od malých plavidel až po výletní kolosy. Výsledkem je poměrně hustý provoz, se kterým je třeba počítat. Výhodou je výborná dostupnost – přístav je v centru města, jen asi 13 km od letiště.
Tady se objevuje první rozdíl oproti jadranským marinám. „Marina“ v Palmě často znamená jen plovoucí molo oddělené od ulice vstupní bránou. A tím to končí. Nečekejte restaurace ani obchody. Veškerý servis probíhá přímo na molu. Cestou k lodi tak míjíte rozebrané motory, stoly pod plachtou, výměnu zlomeného ráhna, naskládané paddleboardy či plachty. Všechno, co souvisí s údržbou lodí, máte doslova na očích.
Sociální zařízení mají podobu unimobuněk – ale jen na první pohled. Ve skutečnosti jsou čisté, udržované a klimatizované. Bez výhrad. Charter office je často jen jednoduchý pultík, někdy připomíná trafiku, obsazenou pouze při výměně posádek o víkendu. První dojem je trochu provizorní, ale časem zjistíte, že jde o funkční minimalismus – vše, co potřebujete, tu najdete.
Nákupy nejsou problém. Díky blízkosti centra jsou supermarkety dostupné pěšky a otevřené do večera. Pozor jen na rána – hlavně v neděli se otevírají později. A co se týče cen – příjemné překvapení. Jsou velmi podobné těm našim. Vzhledem k nálepce luxusní destinace jsme čekali větší zásah do peněženky (což je spíš smutným potvrzením stavu u nás doma).
Check-in
Trochu se zastavím u obligátního převzetí lodě. Předpokládejme, že jste dorazili k bráně mariny, která se otevírá kódem. Ten samozřejmě ještě nemáte. Ale je sobota odpoledne, takže se bez problémů protáhnete dovnitř – pořád někdo prochází.
Najdete „trafiku“, pardon – charter office, nebo jen pult, kde vás usměvavá slečna zaeviduje a obšťastní několika stránkovým check-in formulářem. Vaším úkolem je projít si loď krok za krokem, zkontrolovat položky v checklistu a podepsat, že vše sedí. Pokud máte otázky, technik přijde – někdy… možná… nejlepší je ho najít na molu.
Pustíte se tedy do párování seznamu s tím, co je na palubě. S větším či menším úspěchem. Nakonec technika stejně zavoláte, aby loď prošel s vámi – jak velí praxe i pud sebezáchovy.
Počítejte s tím, že check-in běžně začíná v sobotu kolem 16:00–17:00. Při množství lodí a jižanské pohodě se může celý proces protáhnout. Vyplutí ještě v sobotu je teoreticky možné, ale v praxi málokdy. Některé charterovky nabízí dřívější check-in za příplatek, ale osobně jsem to zatím nezkoušel.
Nevadí – jste na dovolené. Palma je krásné historické město, které určitě stojí za večerní procházku. První noc na lodi není nutnost. Při první plavbě jsme se dostali na loď až po 20:00, při druhé byla loď připravená už předem a nikdo neřešil, že se posádka ubytovala ještě před oficiálním převzetím.
Přebírka lodi probíhá vcelku standardně. Jako správný začátečník jsem kontroloval bod po bodu, nahlížel pod podlahu, počítal talíře, fotil škrábance. Technik při vrácení loď vizuálně nekontroloval – zajímá ho stav trupu, motoru, plachet, funkčnost WC a stav nádrže. To je na jednu stranu fajn (žádné zbytečné hádky o drobnosti), ale je jen na vás, abyste si zkontrolovali vybavení. Nám například chyběla hadice na vodu. Technik ji po zavolání bez problémů přinesl – ale musíte si o ni říct.
Check-out
Ani vrácení lodě se neobejde bez specifik. I když je pronájem standardně od soboty do soboty, většina charterovek požaduje navrácení lodě už v pátek odpoledne – kolem 17:00. Tehdy proběhne check-out, loď můžete ještě přespat, ale v sobotu ráno ji musíte opustit, obvykle do 8:00–9:00.
Ano, v kombinaci s pozdním check-inem vás to zkrátí o čas na plavbu. Na druhou stranu – ráno při odjezdu se bez stresu vydáte na letiště. Loď už je odevzdaná, všechno zařízené.
Pokračování příště