Microcruising IV.: Microcruising potkává Top Gear

Half Safe vyplouvá z NY, Foto: wikipedia, neznámy autor - Jeep4ever.ca

Jeep Willys, ikona druhé světové války měl obojživelného bratra. Jeep GPA se ale moc nepovedl. Byl těžký, neohrabaný, pomalý, k tomu měl špatné pravebné vlastnosti. Bylo to špatné auto i špatná loď, a tak se brzo přestal vyrábět i používat (a poslali ho do Ruska). Ben Carlin během války sloužil v Indii a na Středním východě jako ženista a přišlo mu jako dobrý nápad se na tomto “neautě” svést… kolem světa.

Vyřazený kus koupil za 901 dolarů v aukci a začal spolu s manželkou, bývalou sestrou Červeného kříže Elinor, plánovat první cestu. Měla to být jejich cesta svatební a rovnou přes Atlantik. Ben auto upravil, zvětšil kabinu, navýšil kapacitu nádrží (z 45 l na 760 l), doplnil vysílačku, upravil příď, přidal kormidlo a výsledné plavidlo nazval Napůl bezpečným (Half Safe), což byl trochu vtip. Každopádně sponzorství Fordu skončilo když firma usoudila, že auto nemá šanci cestu dokončit.

Návštěva Kodaně, Foto: Wikipedia

Pár začal auto/loď testovat v roce 1947 na plavbě z Kanady do New Yorku. O rok později z New Yorku vypluli na první pokus dostat se do Evropy. Ten trval 5 dní a po marném boji s proudy skončil v New Jersey. Druhý pokus poznamenalo poškozené výfukové potrubí a otrava posádky. Třetí pokus ukončili s vážnou mořskou nemocí a po různých mechanických poruchách. Čtvrtý pokus trval sedm dní, pak se zadřelo ložisko propeleru a plauto, vozidloď či jak ho nazvat, začalo driftovať Atlantikem. Po 10 dnech byly Carlin s manželkou zachráněni tankerem New Jersey. Chtěli Napůl bezpečný nechat moři, ale kapitán tankeru je přesvědčil, že by takového fajnového Jeepu byla přece škoda.

Elinor Bena přesvědčila, aby pokračovali. V průběhu další příprav upravili nástavbu/kabinu, přidali další nádrže a stabilizační kormidla a natřeli auto žlutě, aby se snadněji hledalo. Pokus číslo 5 měl být poslední. Nevyšel pro ztrátu pomocných nádrží. Carlin se naštěstí znovu nechal manželkou přemluvit (ty ženský!). Tentokrát bylo auto naplněné 3 337 l benzínu, 136 l vody, 36 l oleje a zásobami na 6 týdnů. Vypluli 19. července 1950 a za 32 dní dopluli na Azory. Cestou ztratili rádiové spojení, takže už byli pohřešováni, Ben musel několikrát demontovat hlavu motoru, aby vyčistil usazeniny a vyměnil těsnění. Další cesta pokračovala přes kanárské ostrovy, hurikán Charlie až do Maroka.

Návštěva Dánska.

Následně pokračovali na sever do Evropy a na dva roky se usadili v Anglii. Kromě zdokonalování auta a vydělávání na další cesty Ben napsal knihu o dosavadních zážitcích, která se prodala v 32 000 kopiích a dočkala se několika překladů. Následně se v roce 54 vydali směr Turecko, Blízký východ, Indie. Na chvíli si odskočili dokonce i do Austrálie (parníkem). Bohužel, Elinor to v této fázi zabalila, protože kromě jiných strastí silně trpěla mořskou nemocí. Ben pokračoval za doprovodu novinářů, nejprve Australana Barryho Hanleye a od Japonska Američana Boyda de Nenteho. Pacifik překonali severní cestou přes Aleuty. Následně přes Aljašku cestovali na jih k LA a domů – přes New York do Montrealu Carlin doputoval po 10 letech, 39 000 mílích na zemi, 11 000 na vodě. 

Carlinovci v Austálii.

Ben se znovu setkal s Elinor a spolu ještě několik let podnikali na Napůl bezpečném propagační cesty za přednáškami o svých zážitcích. Ben se přestěhoval do Austrálie a pracoval v jachtařském přístavu. Zemřel na zástavu srdce v roce 1981.