Stejně tak jako v běžném životě i na moři dochází k nehodám, při nichž jsou někdy i ohroženy životy a majetek. Pro nás, jachtaře, mají nehody tři základní podoby: a) poškození lodě, b) srážka na moři, c) záchrana života a lodi.
Ad a): k poškození může dojít z různých důvodů, například se loď opře o molo a dojde k odření vnějšího povrchu trupu. Lodi však nehrozí potopení, může dál plout. Problémy většinou nastávají až v konečném „domovském“ přístavu při vrácení lodě, proto doporučujeme se řídit následujícími zásadami:
• vždy kontaktovat charterovou společnost, od které máme loď půjčenou s žádostí
o konzultaci dalšího postupu,
• poškození nezapírat (při přejímce lodi se na ně obvykle přijde a pak je pronajímatel lodi
nekompromisní).
Příklad ze života
Pluli jsme v Chorvatsku a v blízkosti přístavu Zlarin jsme se rozhodli zakotvit. Vše připraveno, kotva je asi jeden metr ve vodě, kormidelník opatrně naplouvá blíže ke břehu a v okamžiku, kdy loď zastavuje na hloubce asi tří metrů se loď lehce opře kýlem o sloup, který tam ční ze dna. Posádka stojící na palubě se ani nehnula, nikdo nespadl, tak slabý náraz to byl. Přesto do lodi začala pomalinku prosakovat voda, po kapkách. Zřejmě jsme poškodili již dřívější opravu kýlu, jinak to nebylo možné. Po připlutí do domovského přístavu jsme drcnutí nahlásili majiteli lodě. Zjistilo se, že loď musí z vody a škoda přesáhla výši kauce. Pojišťovna si vyžádala protokol. Jeli jsme na kapitanát do Šibeniku, sepsali protokol a dostali pokutu za ohrožení posádky tři tisíce kuna. Díky skutečnosti, že jsem škodu sám nahlásil, postaral se majitel společnosti o to, že jsem pokutu nemusel platit. Vyvázl jsem jen s podmínkou.
Ad b): jedná se o situaci, kdy dojde ke kolizi dvou nebo více lodí. Vzniklá poškození ale nevedou k potopení lodí a k bezprostřednímu ohrožení životů. V takovém případě nezapomeňte:
• zajistit bezpečnost cestujících a plavidel,
• kontaktovat charterové společnosti všech zúčastněných lodí, domluvit jak dále postupovat (protokol sepsaný na kapitanátu: ano či ne, apod.),
• kontaktovat MDČR (je to povinnost pouze pro jachty plující pod českou vlajkou, v ostatních případech je to užitečné. MDČR se pak ve sporných případech může za jachtaře postavit),
• vše dokumentovat (video, fotky, nahrávky, průběžně vedený lodní deník…) za účelem
dalšího šetření při vyřizování pojistek a stanovení viníka nehody.
Ad c): budeme se teď zabývat poškozením, které vede k bezprostřednímu ohrožení života a lodě. Postupem při záchraně života na moři se podrobně zabývá mezinárodní námořní organizace IMO. Níže uvedené body jsou jen výňatkem z mezinárodní úmluvy SOLAS vydané organizací IMO.
1. Zachraňuji-li sám sebe, je nutné mimo jiné zajistit následující:
• zahájit tísňové volání May Day, pokud splňuji všechny požadavky k zahájení tohoto volání,
• pokusit se zajistit loď proti potopení,
• použít všechny prostředky k záchraně lidského života.
2. Zachraňuji-li jinou posádku a její loď, platí zásada, že život zachránit musím, loď zachránit mohu. Z toho vyplývají pravidla, jak se chovat a postupovat při záchraně života:
• jsem povinen zachránit život, pokud manévrem neohrozím sebe, posádku, náklad nebo loď,
• použít všechny prostředky k záchraně lidského života,
• záchrana je poskytována vždy zdarma (viz 240 / 1996 Sb., čl. 98, sdělení MZV ČR).
při záchraně lodě:
• jsem povinen zachránit osoby, ale ne loď,
• v případě, že se rozhodnu zachránit i loď, vždy je třeba předem dohodnout cenu za záchranu. Při záchraně lodě je nutné mít svědectví o dohodnutých podmínkách záchrany (např. videozáznam, podepsanou smlouvu), a zápis v lodním deníku.
Obecně platí, že se záchranou jsou vždy spojeny finanční náklady, které vznikají na
straně zachránce. Proto je nutné mít pokyny majitele jachty, jak v těchto případech postupovat.
Pozor! Pokud zachraňovaná posádka:
• přijme hozené lano, automaticky souhlasí s odtažením (lano musí poskytnout zachraňovací posádka),
• přestoupí-li celá posádka na loď zachránce (na lodi nikdo nezůstane) stává se loď tzv.
opuštěnou. Tím již nerozhoduje o osudu lodě zachráněný, ale zachránce, který si za
záchranu „opuštěné“ lodi může říci takřka cokoliv! Tohoto využívají moderní piráti. Mají vytipovaná místa, kde jsou navigačně složité situace a čekají na loď v nouzi. Jakmile loď najede na mělčinu, připlouvají a s úsměvem nabízejí nezištnou pomoc, která však končí velmi zištně. Proto je nutné mít svědectví o dohodnutých podmínkách záchrany (např. videozáznam, podepsanou smlouvu), a zápis v lodním deníku.
Jak se k nehodě staví pojišťovna? O úhradě škody rozhoduje výše škody a výše složené kauce. Pokud výše škody nepřesáhne výši kauce, neproběhne žádné další řízení a škoda se uhradí ze složené kauce. Pokud škoda přesáhne výši kauce, je navýšení hrazeno pojišťovnou. Díky narůstající řadě pojistných podvodů s haváriemi lodí vyžadují pojišťovny stále častěji protokol o nehodě, který je nutné sepsat na kapitanátu. V některých zemích je pak kapitánovi, podle výše škody a míry ohrožení posádky, při sepsáni protokolu udělena i pokuta. Některé škody pojistky nekryjí, např. poškození plachty, nepevně spojené předměty na lodi (fendry, háček na mooring, člun, atd.). Je nutné si předem zjistit, co vše je pojištěno.
Zdroj: Námořní právo očima jachtaře
