Redakce: V souvislosti s plavbou Martina Dolečka napříč Indickým oceánem se vyskytly debaty, jak vlastně velké vlny Martin potkal a jak vlastně vysoké jsou vlny na moři. Najdou se jedinci, kteří tvrdí, že v Chorvatsku běžně zažívají vlny stejné vysoké jako oceánští jachtaři v Jižním oceánu (vážně, nekecám, dá se najít na Facebooku). A naopak. Někteří jedinci zase všechno bagatelizují. Neuškodí si tedy připomenout starší text Petra Scheiricha, který nabízí snadný postup, jak co nejpřesněji odhadnout výšku vln. Dejme tedy Petrovi slovo.
Vlny. Jeden z nejsilnějších zážitků z plavby na moři. Zvláště nováčci, ale i nejrůznější dobrodruzi (čest výjimkám!), dokáží při síle větru 4. stupně Beauforta zažít na otevřeném moři neuvěřitelné „ohromné čtyřmetrové vlny“. Teprve s narůstajícími zkušenostmi se ukazuje, že to, co nazývali na své první plavbě „bouří takovou, že loď byla téměř neovladatelná“, byl ve skutečnosti pohodový jachting.
Správně odhadnout výšku vln skutečně není pro začátečníka jednoduché. Máme-li na lodi anemometr, můžeme alespoň zhruba stanovit výšku vln z rychlosti větru na základě Beaufortovy stupnice, protože jedno s druhým souvisí (samozřejmě za předpokladu, že vítr je stálé síly i směru a že hloubka moře je dostatečná). Zjistíme například, že při síle větru 4. stupně Beauforta mají vlny výšku do 1,5 metru.
Existuje nicméně i další, velmi jednoduchá a přímá metoda. Vychází z toho, že linie mořského horizontu určuje v podstatě ideální horizontální rovinu (mořský horizont je díky kulatosti Země o něco níže pod touto rovinou, ale to je pro naše účely zcela zanedbatelné). Pak stačí z paluby lodi sledovat blízké vlny vůči linii horizontu. Zdánlivě nejvyšší hřebeny spatříme vždy v okamžiku, kdy je naše loď v prohlubni mezi dvěma vlnami. Pokud je výška mezi prohlubněmi a hřebeny vln (tedy to, co nazýváme výškou vln) rovna výšce našich očí nad hladinou (vodoryskou lodi), pak nám tyto nejvyšší hřebeny právě zakryjí horizont. Z toho tedy plyne základní poučka pro určování výšky vln:
Pokud se hřebeny nejvyšších vln dotýkají linie horizontu, pak je výška těchto vln rovna výšce našich očí nad hladinou.
Pro běžné jachty jsou oči člověka stojícího v kokpitu typicky ve výšce 2 až 2,5 m. Výšku nižších vln odhadneme např. v sedě, nebo s očima těsně nad palubou lodi. Vyšší vlny můžeme srovnávat pouhým odhadem – pokud jsou zhruba 2x vyšší, než ty co zakrývají horizont, pak mají výšku okolo 4 m. Případně je možné povylézt na výše položená místa lodi.
Autor Petr Scheirich je fyzik, astronom. V jachtařských kurzech přednáší astronavigaci. Současně je také navigátorem na La Grace (Master) a autor seriálu o historii navigace zde na stránkách Krásy jachtingu.
S větrem o závod
Novinka 2018, do 16.12. se slevou 20%
Pokročilé strategie a techniky plavby na vítr, aneb jak být v té konobě ještě rychleji.