V rušných 24 hodinách v Cape Townu dokončily jachty Pen Duick VI, Translated 9 a Maiden první etapu závodu McIntyre Ocean Globe Race.
- Pen Duick VI FR (14) obsadila druhé místo po 40 dnech závodu.
- Kapitánka Pen Duicku Marie Tabarly strávila svou první noc na pevnině v nemocnici.
- Translated 9 IT (09) získala první místo v dočasném hodnocení IRC a první místo ve třídě Flyer.
- Nárazy větru o rychlosti 60 uzlů v přístavu V&A Waterfront Marina ztěžovaly kotvení.
Byly to hektické 24 hodiny v přístavu V&A Waterfront Marina v Cape Townu, během kterých tři plachetnice závodu McIntyre Ocean Globe Race překonaly cílovou čáru. Nádherný pohled na Table Mountain přivítal francouzský bermudský ketch Pen Duick VI FR (14) v 17:06 UTC v pátek, po 40 dnech na moři. Francouzská loď nakonec musela přenechat vítězství lodi Spirit of Helsinki FI (71), který dojel jen 8 hodin 56 minut před Pen Duick VI.
Pen Duick VI, na které se plaví i Ondřej Kotáb, byla považována za jednoho z favoritů na vítězství a mnozí fanoušci byli překvapeni, když ztratila vedení. Ale kapitánka Marie Tabarly, dcera francouzské ikony jachtingu Erica Tabarlyho, který s Pen Duick VI závodil v roce 1973 ve Whitbreadu, uvedla, že první etapa je pouze zahřívacím kolem před Jižním oceánem.
„Samozřejmě, trochu mě to mrzí, že jsme skončili druzí a ne první, ale to je život. I tak to byl skvělý závod. Loď reagovala velmi dobře, posádka byla úžasná a taktika byla dobrá. Nic bych nezměnila. Bylo to dokonalých 40 dní. Jediný rozdíl je v tom, že Spirit of Helsinki viděla, že Pen Duick zpomaluje, a tak si řekli si ‚zkusíme to jinudy‘. My jsme byli první a tak jsem nikoho takhle přečíst nemohli. Nicméně v situaci Spirit of Helsinki bych udělala totéž.“
Marie vysvětlila, jak důležitá byla pro úspěch etapy psychologie posádky.
„Posádka byla od samého začátku velmi sehraná. Spousta legrace, spousta lásky a hodně se smějeme. Máme tým o 21 lidech a těším se na příchod nových jachtařů. To budou moji bojovníci pro Jižní oceán. Bude to jiná nálada.“
Marie dále prohlásila, že díky tom, že Pen Duick VI nepotřebuje žádnou velkou údržbu, plánovala strávit několik dní mimo Cape Town a odpočinou si. Tyhle plány se ale dramaticky změnili po útoku mořského lachtana!
„Byla jsem přichystaná pomoci Translated 9 s vyvázáním, kdy připlouvali. Ale na konci plovoucího mola byl velký lachtan, kterého jsem se chystala přeskočit, ale on mě chytil za nohu a já spadla do vody. Vylezla jsem zpátky na molo, vzala lana, ale pak jsem si všimla, že mám díru v noze a všude krvácím. Teď vím, proč se jim říká mořští lachtani,“ smála se Marie.
Marie teď musí docházet do nemocnice na kontroly, jestli se zranění nezanítí.
Translated 9 (IT) měla těžký příjedz do přístavu V&A Waterfront Marina. Po 40 dnech, 13 hodinách a 48 minutách na moři ji přivítal vítr 60 uzlů v nárazech. To však nemohlo zkazit euforickou oslavu. Plachetnice Swan 65, která závodila ve Whitbreadu již v roce 1977, dovedla tým k dočasnému prvnímu místu v hodnocení IRC handicap, což je nejprestižnější ocenění v jakémkoli jachtařském závodě.
Co-skipper Marco Trombetti, který začal plachtit teprve před čtyřmi lety, řekl:
„Jsme tak šťastní. Loď byla dokonalá. Vidíme výsledky tvrdé práce, kterou jsme do ní vložili po dobu dvou let. Loď, posádka – vše v pořádku. A toto je teprve začátek dobrodružství!“
Golden Globe jachtař Simon Curwen (znáte je i z našich článků o GGR; pozn. red), navigátor na Translated 9, říká, že jeho navigační dovednosti jsou jen malou částí toho, co činí Translated 9 tak úspěšnou.
„Na lodi bylo odvedeno velké množství práce. Je to klasická loď, která skončila pátá ve Whitbreadu v roce 1978 – takže je to skvělá loď, ale bylo nutné ji odlehčit a vylepšit plachty. A kluci vědí, jak rychle plachtit. Ano, je to hodně o navigaci, ale není to všechno. Zvolili jsme několik relativně konzervativních tras s ohledem na dlouhodobý velký obraz místo riskantních krátkodobých manévrů, a jsme opravdu rádi, že jsme takhle dobře dopluli,“ řekl Simon.
Maiden UK (03) byla třetí lo , která dorazila do cíle během 24 hodin a která se také potýkala s nárazy větru o rychlosti 45 uzlů v Table Harbour Bay. Ale dívčí posádka zde ztratila jen pár minut. Po 41 dnech a 4 hodinách závodu obsadila Maiden třetí místo v hodnocení IRC. .
Příjezd Maiden (UK) do Cape Townu po 41 dnech závodu byl velmi emotivní. Fanoušci lodě Maiden se hlavně zaměřili na členku posádky z Jižní Afriky, Vuyisile Jacu, která se vracela do své rodné země. Její bratr Sandile, sestřenice Thabile a členové Sail Africa Youth Development Foundation, kde se Vuyisile učila plachtit, přiletěli z Durbanu, aby ji přivítali doma. Sandile přiznal, že jeho mladší sestra se v Durbanu stává celebritou.
„Jsem na ni tak pyšný. Bojím se moře a nevím, jak to dělá. Doma o ní všichni slyšeli. Když ji vidím, myslím si, že bych mohl omdlít,“ smál se její bratr.
A zjevně byla Vuyisile ohromena emocemi, když viděla podporu fanoušků Maiden.
„Je to prostě úžasné být tady. A Heather, kapitánka, mi dala kormidlo, když jsme překračovali cílovou čáru. Byl to ten nejlepší pocit,“ řekla.
A zatímco noví připluvší se sprchují, cpou se pizzou, piju pivo a sledují rugby, zbývajících 10 jachet OGR bojuje s větry a vlnami. Tak uvidíme, v kdy a v jakém pořadí připlují.
