Na trhu je dnes mnoho modernějších, rychlejších, luxusnějších, zábavnějších a zároveň poměrně levnějších jachet. Kdo ale položí na stůl 90 milionů dolarů (cca 2 miliardy korun), aktuální cenu za Christinu O, bude si kupovat objekt historické hodnoty, po kterém se „procházely dějiny“ i plovoucí připomínku na úspěch a tragédii jedné rodiny.
Aristoteles Onassis zbohatl na prodeji tureckého tabáku v Argentině, postupně přešel k lodní dopravě, včetně převozu ropy, „podnikal“ i v nešetrném lovu velryb, vlastnil aerolinky a v poválečné době se stal mediálně známým jako nejbohatší člověk světa. Obraz svého úspěchu a bohatství rád kultivoval kontakty s kulturními a politickými elitami. Ty hostil právě na Christině O.
Jak bylo jeho zvykem při investicích do lodí, koupil ji jako ojetinu, původně kanadskou protiponorkovou fregatu HMCS Stormont (třída River). Loď za sebou měla dva roky válečné služby jako doprovodné plavidlo pro konvoje. Jedním z jejích kapitánů byl George Myra, který velel i škuneru Bluenose, slavné závodní plachetnici své doby. Stormont měla být přestavěna pro potřeby teplého podnebí a válku v Pacifiku, ale k tomu již nedošlo.
Onassis loď koupil v roce 1951 za 34 000 dolarů a dalších 4 miliony vložil do přestavby v Německu. V poválečné době nedostatku byl luxus osobní superjachty výjimečný. Loď dostala bazén, který měl zvedací dno a mohl se změnit v taneční parket, polodrahokamy obložený krb, jídelnu pro děti, různé zlaté doplňky a slonovinu. Rád připomínal dámám v baru, že sedí na velkém přirození – stoličky byly potažené kůží z velrybí předkožky. Obrazy El Greca v kajutách byly repliky, ale Onassis nechával hosty si myslet, že jsou originály. Podobné zlaté kohoutky byly jen pozlacené a mnoho z vybavení zpětně prozrazovalo, že Onassis měl luxus si ce rád a rád budil pozornost, ale zároveň nechtěl plýtvat penězi.
Loď pojmenoval po své dceři a stala se jeho oblíbeným místem, kde hostil celebrity. Mimo jiné na ni v jednu chvíli pozval Winstona Churchilla, Marii Callas a manželé Kennedyovy (ještě předtím, než se J.F.K. stal prezidentem). Pro pořádek – Maria Callas byla Onassisovou milenkou a Jackie Kennedyová se později stala jeho druhou manželkou. 99 metrovou loď používal až do své smrti. Bonviván a sukničkář na ní přivítal Gretu Garbo, Johna Wayna, Monackou knížecí rodinu, Evu Perónovou, Elizabeth Taylorovou, Franka Sinatru a mnoho dalších osobností doby.
Onassis zemřel v roce 1975, dva roky po tragické smrti syna Alexandra, která ho silně zasáhla. Loď zdědila dcera Christina a vdova Jackie Kennedyová. Christina se poměrně úspěšně věnovala podnikání, ale zemřela předčasně ve 37 letech. Obě pozůstalé neměly o loď zájem a podle Onassisovy závěti loď přešla do majetku Řecka jako Prezidentská jachta. Přejmenovaná na Argo byla nevyužitá odstavena ve vojenském přístavu až do roku 1988, kdy ji v aukci koupil John Paul „Big John“ Papanicolaou.
Dvoumetrový řecký podnikatel a rodinný přítel Onassisových nechal loď nákladně opravit a přestavět. Najal si lodního architekta Costase Carabelase, aby loď upravil v duchu původního designu, ale zvýšil kapacitu hostů z 24 na 35 a počet kajut z 10 na 17. Loď zároveň vyžadovala rozsáhlou opravu trupu – výměnu skoro celé obšívky, kabeláže a potrubí a renovaci interiéru, který zažil několik nájezdů zlodějů. Big John za úpravy nakonec utratil okolo 40 milionů liber. Jeho plán se opíral o to, že hosté ocení historickou autenticitu a genius loci lodi před moderním luxusem nových plavidel. S podobným záměrem se zajímal o Titovu jachtu Galeb nebo loď Saddáma Husajna Basrah Breeze.
Architekt Carabelas nemohl měnit vnější linie lodi, zároveň se musel vypořádat s bezpečnostními požadavky na zvětšenou posádku (únikové cesty, záchranné prostředky), ale například i s potřebou větší jídelny. Big John byl vůči úpravám tvarů neoblomný, zároveň do projektu často zasahoval. Pro představu – objednal repliky nábytku, ale s 200 různými změnami. Carabelas vyměnil druhoválečné parní agregáty za nízkootáčkové diesely, do nepotřebného komínu instaloval klimatizaci, pohon vylepšil pomocnými motory pro manévrování a po dokončení práce dostal z nahromaděného stresu infarkt. Jak později tvrdil, byl to projekt, jaký se dá realizovat jen jednou za život. I jemu ale pomohl, protože po zotavení se z něj stal vyhledávaný lodní architekt a dodnes se věnuje i potřebám Christiny O.
Opravy lodi skončily v roce 2001, již o rok dříve ji odkoupila společnost „The Christina O Limited Partnership“, ve které Big John držel podíl až do předčasné smrti v roce 2010. Loď byla charterovaná za 700 000 eur za týden (cena z roku 2022) a podle informací v současné nabídce poměrně úspěšně a se ziskem s průměrným vytížením 98 dní za poslední tři roky. Ziskovost se má pohybovat okolo 5 milionů euro. Mezitím si loď zahrála ve skvělé společenské satiře Trojúhelník smutku (film proslavila několikaminutová scéna následků mořské nemoci), v seriálu Koruna a v aktuální biografii Maria o Marii Callasové.
Více z Christine O zde.