Optimisticky o námořní dopravě aneb jak se vozí eko-rumík

foto: fairtransport.eu

Vědci už toho zjistili hodně. Nemine týden, aby se nepodělili o poznatek, kterak ničíme planetu tím, že žijeme, jak žijem. Zároveň zjistili, že strašení ekologickými kataklyzmaty nevede k vytouženým změnám v konzumním chování, ale k nejistotě, popírání problému či rezignaci a apatii. Protože je strašení dost, zkusíme to nějakými dobrými zprávami z oblasti námořní dopravy, o níž už všichni víme, že zapleveluje moře kontejnery, které dělají díry do laminátu a ani emisně to není žádná hitparáda.

Od roku 2020 musí nákladní lodě snížit objem síry v palivu z aktuálních 3,5% na 0,5%. Je to výsledek jednání IMO (International Maritime Organization neboli Mezinárodní námořní organizace) ukotvený v dodatku k pravidlům MARPOL (Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí). Dosud platilo omezení obsahu síry v palivu jen v některých oblastech (např. pobřeží severní Evropy). Nová směrnice platí pro celý svět, čímž se snižuje zdravotní zatížení pro obyvatele pobřežních oblastí (oxidy síry způsobují dýchací problémy a jsou rakovinotvorné) a snižují zátěž pro životní prostředí (oxidy síry způsobují kyselé deště).

Dalšími opatřeními, taktéž z dílny IMO, jsou stále přísnější pravidla týkající se emisí oxidů dusíku (tzv. NOx: NO a NO2)  pro nově stavěné lodě (o 80% nižší povolené emise pro lodě stavěné od roku 2016) a aktuálně se jedná o zavedení maximální rychlosti pro nákladní lodě. Toto opatření by mělo podstatně snížit celkové emise, neb ty rostou exponenciálně spolu s rychlostí a tím pádem i odporem lodě. Hodnotou navíc je i zlepšení podmínek pro mořské savce, kteří trpí hlukem z lodních pohonů. Pod vodou se totiž zvuk šíří lépe a skoro pětkrát rychleji než ve vzduchu!  

Uvedená opatření vytváří pochopitelný tlak na odvětví lodní dopravy. Dopravní společnosti potřebují efektivní lodě – které dopraví maximum nákladu za co nejnižší cenu, ideálně co nejrychleji. V málo regulovaném prostředí to dlouho znamenalo, že lodě byly maximálně jednoduché – jeden až dva masivní agregáty napojené přes převodovku a hřídel na vrtuli, spalující co nejlevnější palivo při co nejnižších nárocích na údržbu a obsluhu.

Kite – padákové křídlo pro nákladné lodě. foto: skysails.info

Lodě stavěné dnes s ohledem na nová opatření vyžadují různé odlučovače a filtry, případně čistší ale drahé palivo. Do budoucna bude tlak na “čistotu dopravy” dále růst a proto se dnes zvažují kombinace opatření, které sice budou náročnější konstrukčně a na obsluhu, ale přinesou úspory při provozu.

Pravděpodobný je nástup lodí na zkapalněný zemní plyn (zatím naráží na nedostatek terminálů v přístavech po světě), použití různých forem doplňkového pohonu pomocí větru (plachty, solární plachty, Fletnerovy rotory, draci/kity), nové tvary trupů a opatření ke snižování jejich odporu (úpravy tvaru pod i nad vodoryskou, tzv. air-lubrication – snižování odporu ofukováním trupu bublinkami vzduchu, materiály zabraňující usazování nečistot na trupu např. tzv. hydrofobní povrchy). To je jen část technologií, které se aktuálně zvažují nebo v malém zkouší.

Airlubrication – snižování odporu trupu ofukováním vzduchem. foto: samsungshi.com

Jelikož jsem slíbil, že nebudu strašit, tak se také nebudu rozepisovat o tom, že nástup nových technologií závisí na životním cyklu současných lodí a přístavní infrastruktuře, a že chvíli potrvá, než se rozšíří. Dobrou zprávou je, že zvýšený zájem o ekologickou dopravu vedl ke vzniku malých retro projektů, které oživují dopravu nákladu na starých dobrých plachetnicích.

Aktuálně evidujeme několik společností, které k přepravě nákladu používají staré lodě, případně jejich repliky. Kombinují dopravu nákladu a zároveň platícím (a pracujícím) cestujícím zprostředkovávají zážitkovou plavbu na tradiční plachetnici. Převážně vozí náklad s výhodným poměrem cena váha – například víno, rum, káva, čokoláda, olivový olej.

Níže je přehled těchto staronových průkopníků:   

Tres hombres – průkopník v oblasti, nizozemská společnost provozuje dvě lodě – 32 metrovú brigantinu Tres Hombres pro cesty do Ameriky a Karibiku a 25 metrový keč Nordlys, který se plaví kolem Evropy a to stále bez motoru.

Tres Homgres foto:facebook/fairtransport

Avontuur – původně holandská loď se aktuálně plaví pod Německou vlajkou pro společnost Timbercoast. 43 metrový škuner je asi největší lodí, co se snaží oživit dopravu na plachty. Náklad zahrnuje rum, kávu a čokoládu z Karibiku.

Avontuur foto: timbercoast.com

Greyhound – replika pašeráckého luggeru, která vozí víno, olivový olej, portské, pivo, bourbon a podobné dobroty kolem atlantických břehů Evropy.

Greyhound foto: www.facebook.com/grayhoundluggersailing

Ceiba – další holandský projekt inspirovaný úspěchem Tres Hombres je zatím ve fázi stavby na Kostarice. 45 metrová loď je financována prodejem podílů a investice začínají na 1000 USD.

3D vizualizace lode Ceiba. Foto: sailcargo.org

V globálních objemech tyto projekty zatím nic neznamenají – alespoň co do objemu nákladu jsou jejich nákladové prostory směšné ve srovnání kontejnerovými loděmi a v kontextu úsilí nutného na jejich provoz. Jejich hodnota je mimo pragmatický ekonomismus a leží v kombinaci osvěty a znovu-uvědomění si ceny věcí. Zboží které převážejí, má jasný původ na konkrétních farmách či v malých firmách, do ceny nevstupují prostředníci v podobě nadnárodních korporací. Pro mnoho lidí je hodnotou to, že si svůj rum sami dovezli přes moře nebo oceán. Kdo si už někdy odstál hlídku za kormidlem staré lodi uzná, že to je hodnota sama o sobě.  

Krása jachtingu si myslí, že to cenu má a proto je bude nejen sledovat a psát o nich, ale pokusí se jim i pomoci s prodejem jejich produktů.