V neděli ráno jsme sice měli plán vstát „ne moc pozdě“, abychom stihli uklidit pláž a ohnište a připravit všechno na lodní bitvu, ale asi uhádnete, že se to moc nepovedlo. Lidé začali z lodí vylézat až před desátou, ale nakonec se nám povedlo vše zorganizovat tak chytře, že po 11 jsme začali odkotvovat. Mezitím co probíhal úklid pláže, lodí a snídaně, probrali kapitáni pravidla lodní bitvy.
Lodní bitva je náhražka za flotilové závody, které jsme pořádali na minulých flotilových plavbách. Závody totiž z důvodu různých typů a velikostí lodí nebyly úplně férové a nezávisle na kapitánovi a posádce šlo říci, která loď vyhraje a která bude pomalá. Což posádky moc nebavilo, když neměli ani šanci vyhrát. Tak jsme se dohodli, že zkusíme beta test lodní bitvy. Týden před plavbou jsme zkoušeli vrábět různé typy „zbraní“. Požadavky byly: bezpečná zbraň prakového typu (střílí se gumičkou), průměr náboje větší než 4cm (kvůli zasažením očí), náboje rozpustné ve vodě, a nižší cenové náklady, poněvadž nejsme boháči. No, řeknu vám, že poté, co jsme v hospodě večer u piva vymysleli 3 různé prototypy a spokojeně si připili na naši vynalézavost, jsme nebyli schopni vyrobit ani jeden typ, který by fungoval. Nakonec jsme rezignovali a objednali praky. Na srazu kapitánů před plavbou jsme každý vyráběli náboje – papírové koule slepené moukou a škrobem, aby se rozpustili ve vodě. Proč rozpustné náboje – od dob (minulý rok) uvolnění omezení plavby motorových člunů jezdí po přehradě spoustu magorů ve skluzu a na vodních skútrech. Zakázala jsem tedy nekontrolované koupání na volné vodě kvůli bezpečnosti, a pro nerozpustné náboje by se muselo plavat. Nechci riskovat, že tam někoho přejede motorový člun… Předem jsem všechny upozornila, že bitva je beta test, nikdy jsem nic takového nedělala, ani jsem neslyšela, že by to někdo dělal. Bylo tedy naprosto možné, že by pravidla vůbec nefungovala, koule nelítaly, netrefovali bychom se do lodí, a podobně. No, nic by se asi nestalo, pak bychom si zaplachtili. Ale přeci jen….
…Lodní bitva byla epická!! Vůbec jsem nečekala, že to vyjde takhle dobře a že to bude taková zábava! Rozdělili jsme se do dvou týmů, jeden měl na příďovým koši černé triko, druhý červené triko. Týmy od sebe kousek odepluli a na můj rozkaz vystřelil kapitán Miki zahajovací světlici. Lodě se rozepluli proti sobě, vysílačkama jsme se domlouvali na strategii, Liberté a Calamity pluli na Marcianu z obou stran a pálili co mohli. Kdo nestřílel z praku, házel ručně. Marciana se statečně bránila a nakonec odplula z našeho dosahu. Mezitím se Boncoeur zaměřila na čuňátka (Zita) a jala se je stíhat. Nebudu popisovat celou bitvu, ani si ji nepamatuju, ale bylo to napínavé jak kšandy a adrenalin tekl proudem! Po pár minutách nám ale došla munice. Jediná Boncoeur použila neschválenou munici a jala se pálit po ostatních lodích měkkými šiškami, které nasbírala nenápadně ráno v lese. Rozhodně mohu říci, že bitva měla velký úspěch, byl to úžasný zážitek a na příště se pokusíme vylepšit střílecí techniku i pravidla. Jen poznámka – celé jsme to samozřejmě pluli na motor, na plachty by to nebylo reálné. A kapitáni měli povel nepřibližovat se blíže jak na 10m. Jen abyste si neříkali, že jsme nějací nezodpovědní nevybouření puberťáci. 😉
Po bitvě se každá loď už více méně sama na sebe vydala plachtit směr marina. Foukal klidný vítr, nic hrozného jako předchozí dva dny, takže jsme na plné plachty krásně plachtili. Okolo oběda jsme na volné vodě sesoulodili 4 lodě, Liberté, Zita, Boncoeur a Corazon, uvařili jsme si výborný oběd a jen sem tam jsme popotáhli na soulodění motorama dále od břehu. Plachtění bylo i po obědě a ve tři hodiny už jsme se vyvazovali v marině.
Chtěla jsem se ještě na závěr se všemi setkat, ale při odjezdu byl takový zmatek (jako vždy), že to prakticky nešlo. Někteří pospíchali už domů, jiní zase déle balili, někteří si dávali v hospodě pivo a jídlo. Ale nevadilo to, sešli jsme se aspoň na části, každý dostal malý dáreček a spokojeně jsme se rozjeli do svých domovů.
Na konec bych chtěla říct, že jsem neskutečně ráda, že Orlická flotila v téhle velikosti proběhla, lidé přijeli a vše se povedlo. Nikdy jsem nezažila podobnou jachtařskou akci a strašně doufám, že se bude opakovat příští rok! Děkuji všem posádkám i kapitánům!