„Levobóóók!” křičím směrem k jachtě pod plnými plachtami v náklonu, jejíž příďový koš se rychle blíží k našemu boku. Rukou pevně svírám pinu kormidla, připraven k rychlé akci, ale nepohnu s ní zatím ani o milimetr. Zúženýma očima pevně sleduji loď s bortlajsnou zařízlou ve vodě, jak se k nám rychle přibližuje na kolizním kurzu. Vědí, že nám mají dát přednost? Uhnou? Podívám se na Honzu a jeho pohled říká – vydrž. Uhnuli. Prohnali se asi půl metru za naším záďovým košem, s úsměvy na tvářích. Situaci měli pod kontrolou a jen zkoušeli, jestli vydržíme. Zamáváme jim a soustředíme se na další plachetnice. Je jich tu na hladině Orlické přehrady pohromadě skoro třicet. Vzájemně se křižují v náklonu, co chvíli obrací plachty a stoupají proti větru, pak otočí kolem bójky a údolí řeky se zaplní pestrobarevnými nadutými spinakry. Je krásný slunečný podzimní den, vítr fouká kolem 9 uzlů a další závod ze série Orlického poháru před chvílí začal.
“Orlík cup” se jezdí každý rok od jara do podzimu a zahrnuje deset sobotních závodů. Každý z nich je jiný – svižný Jarní vítr v květnovém “ostřejším” počasí, okruhový Radavský pohár s několika rozjížďkami, nebo naopak dvacetičtyřhodinový maraton. Také fun regaty jako Vánoční, kdy je uprostřed léta při večerním pozávodním veselí na břehu ozdobený a rozsvícený obrovský smrk a k večeři se podává kapr se salátem, či letní Izolepa Cup, při kterém zase ve stráni nad startovní čárou vyhrává živá kapela a mezi rozjížďkami se pomocí dlouhé tyče podává točené pivo z mola přímo na paluby lodí. Večer je pak po závodě vždycky dobrá zábava u piva. Skvělé zázemí v tomhle ohledu poskytuje Marina Orlík Vládi Janouše s velikou vyhlídkovou terasou u restaurace, ale ani ostatní přístavy, ve kterých se jednotlivé závody pořádají, rozhodně nezaostávají co do veselé pozávodní atmosféry, podpořené živými kapelami.
Jinak ale závody mají oficiální formu, garantovanou rozhodčím Milošem Zvonařem z YC Písek. Na každý takový závod se sjede kolem dvou desítek plachetnic z celé Orlické přehrady, které jsou před startem rozděleny do kategorií do 7 m délky, do 9 m délky, Race I (speciály jako třeba loď Hebe IV) a Race II (většinou Beneteau First, kterých jezdí po Orlíku už osm). Povětšinou majitelské lodě, ale taky řada “charterařů”, jako jsme třeba my s Honzou. Začali jsme před třemi lety jedním závodem na zkoušku a hned jsme našli skvělé zázemí v půjčovně plachetnic Hacjacht u Martina Hacmace, který je sám úspěšný (nejen) orlický závodník na kajutovkách. Měl proto pro nás plné pochopení a dodnes nás na svých lodích vybavuje spinakry, genakry a přátelsky nás označuje za “své reprezentanty”. Ale i lodí z půjčovny Sport-ELI Radka Eliáše bývá v závodech vidět vždy několik a dost možná také z dalších orlických půjčoven – vždyť závody jsou třídy KAJ-1 a zúčastnit se může opravdu každý, bez ohledu na stáří či výbavu lodě nebo na úroveň svých zkušeností. Pro tyto závody není ani třeba mít závodní licenci. A je taky jedno, jestli si dá jen jeden závod, několik, nebo odjede klidně celou sérii.
Vždyť jak se hezky píše v propozicích k závěrečnému závodu Pohár slunce: “závod je především setkání jachtařů a plavbou flotily po Orlíku”. A tak to je. Orlický pohár je o setkávání lidí, co milují vodu, vítr a bílé plachty, o zábavě a legraci, o předstartovním špičkování a pozávodním přátelství, o strávení aktivního víkendu v přírodě, o komunitě, která je na Orlíku okolo kajutových plachetnic skvělá!
Zapsali: Pavel Žemlička a Honza Kubát
