Píše Jirka Trojan: Mám rád moře, lodě, atmosféru a vše co patří k ja chtingu, ať už je tento nádherný koníček provozován jakoukoli formou. Mám rád hospůdky, kde ostřílení námořníci vyprávějí příběhy z dalekých cest a pobaví mě důležitost týdenních kapitánů, kteří líčí, jak se probojovávali na Vis v osmimetrových vlnách. Vše toto patří k tomuto nádhernému sportu, ať už je aktivní či rekreační. Pokud nás jachting osloví, stojíme před otázkou co s tím.
Moře nemáme a těch pár vodních ploch za chvilku stačit nebude a moře je moře. Uděláme si zkoušky a jednou či dvakrát do roka si půjčíme loď a s kamarády nebo rodinkou se jedeme projet do některé okolní lokality. Pokud nám to stačí, je to fajn, a pokud ne tak co dál? Před mnoha lety jsem stál před podobnou volbou, chvilku jsem to řešil jako nájemní skiper, ale to nebylo ono a tak jsem se rozhodl pořídit si vlastní loď.
Vložil jsem na stůl finanční možnosti, návratnost a možnosti využívání, a nejlépe mi vyšla malá plachetnička, která bude mobilní, není moc drahá a relativně pohodlná. Před sedmi lety padla volba na německého Neptuna 20, což je nádherná námořní verze plachetnice s ponorem kousek nad půl metru a stejnou váhou kýlu jako loď, což zaručuje perfektní stabilitu i v horších podmínkách. Nevýhodou těchto ploutvokýlů je jen malá stoupavost, ale v dobrém větru dosahuje bez problémů rychlost 7 uzlů. Dodnes této volby nelituji a každý rok s ní strávím na moři, převážně na Jadranu, asi šest týdnů. Jezdím ještě tři až čtyři lodě ročně i s charterovými společnostmi, ale vždy se těším, až vyjedu s tou svojí.
Zmínil jsem se o Chorvatsku, je to nám nejbližší lokalita a troufnu si tvrdit, že je to jachtařský ráj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se aspoň prozatím výrazně zlepšily podmínky pro provoz vlastní lodi. Pořád se musí zaplatit tzv. viněta, která platí roka stojí v prvním roce provozu lodi v přepočtu zhruba tři tisíce korun. Prvních pět let se tato částka snižuje vždy o 10 %, a to tedy až na polovinu prvotní sazby. Je to podle velikosti lodi. Dále se platí pobytová taxa, která je na mé lodi asi 500 korun na týden a můžete si zde trávit čas, jak chcete. Pokud kotvíte v zátokách a nejezdíte do marin a netrávíte noci na bójkách, tak vás už dovolená nic nestojí.
Pravidla se zlepšila i v tom, že už nemusíte vypisovat žádné crew listy a odevzdávat je na kapitanátu, a také si na palubu můžete vzít koho chcete bez omezení, což dříve nebývalo. Neptun váží i s vlekem kolem 1200 kg, což není problém táhnout za autem. Na vodu loď spouštím v rybářských přístavech na skluzu a zaplatím za to zhruba 250 korun. Plavbu si organizuji zhruba na tři týdny, loď vytáhnu a odvezu si ji domů. Dva tři litry benzínu navíc a o něco větší mýtné se bohatě vyplatí, protože kotvení nebo uskladnění lodě je velmi drahé a doma ji můžete také využívat či udělat si údržbu.
Trošku jsem odskočil od tématu, a to podělit se s vámi o zážitky a zkušenosti při cestách vlastní lodí. V první řadě doporučuji jít si zajezdit mimo sezónu, tak březen, duben, květen. Nikde ani plachta, městská mola, bójky a parky jsou zadarmo, stálý vítr, no prostě ráj. V těchto termínech je fajn si brát loď přes charterovou společnost, lodě mají topení a je za zlomek ceny, než v sezoně. Jezdím takto již léta a dlouho jsme to spojovali s regatou, kterých hlavně Chorvati organizují v tomto období nespočet.
Jednou za čas se v tomto období se s kamarády domluvíme a vyrazíme se svojí lodí do některé lokality, kde získáváme nové zážitky a zkušenosti. Na jaře 2014 jsme se vypravili do Itálie a náš plán byl prozkoumat kanály v okolí Grado a Benátek. Jezdění na východní stranu Itálie, je z mého pohledu velká nuda. Sem tam jedu do Benátek z chorvatského Umagu nebo slovinského města Piran, a to buď přes záliv, což je asi sto kilometrů, nebo podél pobřeží. Italské pobřeží je mělké a i já s malým ponorem musím plout daleko od břehu, kotvení je zde velmi omezené a Benátky přelidněné. Jinak jen nekonečné řady hotelů a všudypřítomných tyček rybářů, které znemožňují noční plavby.
Není se co divit, že italští jachtaři zaplavují Chorvatsko, je to jiné kafe. Pro tentokrát jsme se rozhodli pro jinou variantu, zapřáhli jsme loď a vyrazili do italského městečka Cervignano Del Friuli,kde v malé marině na konci jednoho kanálu jsme měli domluveno spouštění lodě. Cesta do Itálie s lodí byla fajn, jeli jsme přes Graz na Ljubljanu a po sedmi stech kilometrech jsme dojeli do cíle. Italové stejně jako Chorvati se nepřetrhnou a nějaké domluvy, no nezájem.
Na místě jsme zjistili, že skluz nemají a až někdy přijde jeřábník, tak nám loď na 100 Euro pustí na vodu. Radost nám to neudělalo, ale co se dalo dělat. Cesta po kanálech byla opravdu zážitek, malé marinky na jejich březích jsou mimo sezónu většinou prázdné a tak jsme se uvázali ke kůlům a v noci, když jsme spadli z postelí, jsme pracně převazovali úvazky, protože jsme zapomněli, že je zde skoro metr odliv a příliv a musíme s tím počítat. Ráno jsme odjeli a prakticky v této lokalitě Grado jsme nikdy nic neplatili, nebylo ani komu. Celé okolí je mělčina a průjezdní místa jsou vyznačená kůly, ve kterých orientace není nic snadného. Bylo to moc fajn a asi po třetím dnu jsme dopluli do Caorle, kde můžete do krásné mariny za cenu 40 Euro, která je umístěná prakticky ve středu města, anebo můžete nocovat v kanálu vyvázáni na břeh.
Cestou tam jsme byli v marině a zpátky jsme kotvili v kanálu a moc se nám to líbilo, zůstali jsme dvě noci. Z Caorle je to jen kousek k majákům, které hlídají vjezd do Benátského souostroví a první, co jsme potkali, byla spousta lodí, které vozily domíchávače. Ty vozí beton na obrovská vrata, jež se dostavují a mají zabránit zaplavování Benátek. Ti z vás, kdo sem pojedete poprvé, budete možná trochu vyděšení z obrovského provozu, který zde vládne, a z všudypřítomných cest vyznačených kůly až vám z toho jde hlava kolem. Moc nepomůže ani GPS, sledujte provoz, většina lodí směřuje k nábřeží do centra. Cestou míjíme spoustu pevností a atmosféra tohoto místa je opravdu silná.
V centru je problém s kotvením, já kotvím vždy na ostrově San Giorgio Maggiore, který je přímo naproti náměstí San Marko. Za noc v marině zaplatíme asi 50 Euro. Kousek od mariny je loďobusová zastávka, kde zaplatíte cca 8 až 12 Euro na hodinu plavby a nastoupíte na zastávce, kterou si zvolíte. Samotná jízda tímto prostředkem po kanálu Grande je zážitek a poznáte Benátky v plné kráse. Vystupujeme u nejvýznamnějšího mostu Ponte di Rialto a spletí uliček kráčíme na nábřeží plné gondol a také turistů.
Druhý den se vypravujeme na ostrov Murano, kde vzniklo benátské sklo. Je zde velký problém s kotvením vlastní lodě a je lepší loď nechat v marině a jet sem městskou lodní dopravou. Jdeme na exkurzi do sklárny, za vstup platíme 3 Euro a dále jedeme na ostrov Buráno, který je proslavený výrobou krajek a nakloněnou věží. Ta vypadá, že každou chvilku spadne. Barevné domy, kanály a mosty, moc se nám tady líbilo, ale kotvení je skoro nemožné. Jeden z nás musel zůstat na lodi a hlídat ji.
V odpoledních hodinách se vypravujeme na zpáteční cestu, vítr zesílil a na mělkém moři se dělají větší vlny. A tak jsme se rozhodli pro nocování v marině Lido, ale úzký vjezd vypadal dost drsně a průjezd také nebyl jednoduchý, až se náš desetikoňský motor zapotil. Je potřeba si uvědomit, že v této italské lokalitě s hloubkou moře kolem deseti metrů se voda chová úplně jinak než například v Chorvatsku, kde je moře daleko hlubší.
Brzy ráno po zaplacení asi 30 Euro se nám díky velkým vlnám podařilo vyplout a postupně přes Caorle a Grado, kde se dá kotvit zdarma u městského mola, jsme se vrátili do Cervignano Del Friuli. Zde nám za dalších 100 Euro vytáhli loď a vyrazili jsme k domovu. Co na závěr. Pokud máte rádi dobrodružství a řešení nepředvídatelných okolností, je tato cesta, kde je do týdne namixována plavba po kanálech, kde každou chvilku uváznete, plavba podél pobřeží Bibione a následné prozkoumávání Benátek a okolí, pro vás to pravé.
Nám se tato cesta líbila hodně moc a určitě si ji v dohledné době zopakujeme.
Jirka Trojan
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=-fft-NP9iMM?feature=player_detailpage&w=640&h=360]
Díky udělal jsem si pěknou představu. Video také prima. Ty vlny při vjezdu byli slušné…