(Ukázka z knihy: S větrem o závod – pokročilé strategie plavby na vítr)
Na strategickém plánování trasy podle počasí není nic tajemného ani kouzelného. Jde jednoduše dbát o to, abyste v žádné fázi závodu, ať už dlouhého či krátkého:
- neopomněli žádnou dostupnou a relevantní informaci o počasí
- tyto informace použili k nalezení nejrychlejší cesty do cíle
Pár dnů před závodem
Sledujte počasí na obecných meteo mapách: Každý den zaznamenávejte pohyby tlakových níží, front, brázd nízkého tlaku, anticyklón a hřebenů vysokého tlaku. Udělejte si představu o tom, jak rychle se systémy vyvíjejí a jak se den ze dne mění rychlost a směr gradientního větru. Internet je v tomto ohledu velmi užitečným nástrojem, protože si na něm můžete přehrát animace meteorologických map, na kterých počasí „ožívá“.
Sledujte počasí v podrobném měřítku: Pokud si připravujete loď poblíž oblasti závodu, cvičte se v pozorování oblačnosti a změn větru a snažte se získat cit pro místní vývoj změn. Snažte se rozlišovat mezi jevy, které jsou způsobeny výhradně změnami gradientního větru a těmi, které jsou vyvolány místními faktory. Totéž můžete také provozovat z domu porovnáváním předpovědí s místním pozorováním.
Studium závodní trasy: Promyslete si, jak se pravděpodobně bude chovat mořská bríza při různých směrech gradientního větru – reliéf dané lokality zjistíte z topografické nebo obyčejné dopravní mapy: vytiskněte si ji a vepište si do ní poznámky. Zvažte, jaké účinky bude mít na vítr pobřežní reliéf, pokud bude vítr vát od pevniny. Jsou zde ostrovy, zátoky nebo jiné útvary, které mohou ovlivnit vítr? Jaká je teplota vody? Je teplota vody všude stejná? Jsou v blízkosti nějaké řeky, tedy zdroje sladké vody? Vyhledejte si, jaké jsou v dané oblasti přílivy, odlivy a proudy.
Je možné něco vyčíst ze satelitních snímků? Aktuální snímek z meteo satelitu si můžete zobrazit na smartphonu. Pomůže vám to získat větší důvěru v synoptické mapy počasí, protože na nich můžete vidět na vlastní oči víry mraků (tlakové níže) a dlouhá, široká pásma oblačnosti (fronty). Satelitní snímky však nemají dostatečné rozlišení, abyste z nich vyčetli něco užitečného o lokální oblačnosti. Schopnost vyvodit z nich cokoli o větrech souvisejících s frontami vyžaduje odborné znalosti a mnoho praxe. Takže odpověď na úvodní otázku zní „ne“ – ale jsou tak krásné na pohled!
Ráno před závodem si položte následující otázky:
Co dělá gradientní vítr? Jaký je jeho směr? Jaká je jeho rychlost? Jak bude ovlivněn účinky místních topografických útvarů a termikou?
Jaká je předpověď vývoje na několik dalších hodin?: Přečetli jste si poslední předpověď a zkontrolovali pozorováním v oblasti směrem proti větru? Souhlasí předpověď s pozorováním? Jsou předpovídány nějaké změny a v jakém měřítku – tj. např. neblíží se fronta nebo nezmění lokální termika vítr, na který pojedete, a pokud ano, kdy?
Jak se pohybuje nízká oblačnost? Proveďte několik náměrů na její směr kompasem a odhadněte jejich rychlost.
Odpovídá její pohyb předpovědi? Pokud ne, může to být vlivem působení hor či údolí, nebo je na vině neaktualizovaná předpověď?
Jaký je aktuální povrchový vítr (tj. brzy ráno)? Jsou to zbytky noční pevninské brízy ? Ustal vítr pod vlivem noční teplotní inverze? Nebo odpovídá gradientnímu větru, tj. zhruba 40 stupňů proti směru hodinových ručiček od směru větru nad pevninou a mnohem slabší takto časně zrána? Podrobné informace o pevninských brízách a jiných lokálních větrech nejsou obvykle součástí standardní předpovědi počasí.
Jaký vítr je předpovídán nad vodou? Dá se předpokládat, že předpověď počasí zohlednila vlivy pobřeží na vítr? Prohlédněte si obecnou meteorologickou mapu v širším měřítku, ne pouze lokální předpověď.
Vane vítr téměř rovnoběžně s pobřežím? Pokud ano, je třeba počítat s divergencí či konvergencí větrných proudnic .
Má gradientní vítr složku vanoucí od pobřeží na moře? Je-li slabší než 25 uzlů a oblaky jsou tenké nebo roztrhané, očekávejte mořskou brízu. Pokud je vítr silný, nebo pokud závodíte před nebo po periodě mořské brízy, očekávejte stáčení větru či stacionární vlnění.
Má gradientní vítr složku vanoucí od moře na pevninu (tj. nachází se v kvadrantech 3 nebo 4)? Jsou v návětří ostrovy? Je vzduch stabilní (plochá nízká oblačnost nebo opar) nebo nestabilní (kupovitá oblačnost a dobrá viditelnost)? Nezapomeňte na střídání poryvů a ztišení větru či na možný výskyt větrných pásem. Mohou být přeháňky? Jsou v oblasti proudy?
Na vodě
Plavba na start
Sledujte a zaznamenávejte změny směru větru. Všímejte si jakýchkoli změn oblaků.
- Rozptylují se oblaky těsně u pobřeží? Pokud ano, ukazuje to, že nastupuje mořská bríza.
- Dá se říct, že oblačnost obecně roste? Pokud ano, ukazuje to blížící se brázdu nízkého tlaku.
- Roste oblačnost pouze nad pevninou? Pokud ano a je-li gradientní vítr v kvadrantu 1 nebo 2, ukazuje to na nastupující mořskou brízu – a pokud je gradientní vítr v kvadrantu 3 nebo 4, na pravděpodobně velmi odlišné termální vlivy.
Před startem
- Je na startovní linii plavba na některou stranu výhodnější?
- Bude některá strana výhodnější i v době startu?
Na první stoupačce
Je některý bok výhodnější? Pokud ano, je to kvůli:
- Topografii pobřeží nebo ostrovům ovlivňujícím vítr?
- Přítomnosti mořské brízy?
- Změnám teploty vody napříč závodní trasou nebo směrem proti větru?
Existuje-li dobrý důvod, proč je jeden bok výhodnější a vy očekáváte, že tento důvod (daná vlastnost větru nebo vody) přetrvá, při příštím kole obraťte na tento bok. Jak daleko byste měli jet k boční mezní linii (layline), bude záviset na tom, jak moc jste si jistí, že výhoda této strany je trvalá. Například pokud je v návětří ostrov a nedošlo k žádné změně směru větru, můžete si být jisti, že pásma silného a slabého větru v závětří ostrova budou i nadále zachována. Pokud nenajdete žádný dobrý důvod pro preferenci jedné strany, pak při příštím kole proplujte středem a využívejte změny větru.
