Podrobně o svícení a čelovka pro náročné

Nad čím vším je dobré se zamyslet když potřebujete svítit v náročných podmínkách (nejen) jachtingu a recenze čelovky Fenix ​​HP25R.

Poměrně dlouhou dobu vlastním a používám čelovku Petzl Tikka, která rozhodně není špatná (taková střední třída), ale postupem času jsem usoudil, že chci přece jen něco lepšího. Představa byla odstranit všechny nedostatky stávající čelovky a ponechat její výhody a přednosti.

Začal jsem tedy zkoumat možnosti (jsou skutečně široké) a přemýšlet co skutečně chci..abych nakonec zjistil, že moje vysněná kombinace parametrů se nevyrábí.

Nejdříve je samozřejmě třeba si říct, k čemu budu světlo (převážně) používat. V mém případě k tomuto: Abych si posvítil doma pod postel (nulové nároky), chci si vzít světlo na (několikadenní) přechod pohoří a chci si ho vzít na jachtu – ta samozřejmě klade nároky nejvyšší.

Jaké parametry jsem si vysnil:

Čelovka – tj. nikoli svítilna do ruky. Svítí kam se podívám, mám volné ruce na práci s lany/opravu motoru/hrabání v batohu/hledání čehokoli. I když je zhasnutá, mám ji na čele a tím pádem v pohotovosti. A neskončí na dně moře, kdybych ji upustil. Pro mě jasná volba.

Hmotnost – co nejnižší (na zádech se pronese), ovšem musím uvažovat hmotnost včetně baterie a včetně náhradních baterií, které musí utáhnout nejen stavění táboru každý večer, ale případně i celonoční pochod.

Napájení – s předchozím bodem velmi úzce souvisí. Jako nejlepší varianta (vzhledem k poměru kapacity / hmotnosti) se jeví buď Li-ion baterie typu 18650 nebo vestavěné Li-ion/Li-pol. Vestavěné aku jsem ale vyloučil neb náhradní baterie nést mohu, zatímco zásuvky na nabíjení se na hřebenech hor jaksi nevyskytují. Jistě někdo namítne, že si mohu vzít powerbanku – ano, mohu. Při chůzi ale nabíjet nebudu a potřebuju výdrž na celonoční pochod (a dle zákonu schválnosti nebudu mít večer zrovna nabito na 100%). Naproti tomu náhradní baterii vyměním snadno. Navíc při jednotlivých bateriích mohu lépe řídit množství zásobní energie (a tedy i nesené hmotnosti). Li-ion 18650 jsou tedy jasná volba. Příjemný bonus navíc je, že umí dodat i poměrně velký výkon, tj. lze najít i značně výkonné „světlomety“.

Ještě dodám, že by bylo šikovné, kdybych mohl náhradní baterie kdekoliv koupit (tomu nejlépe odpovídají tužkové baterie). V mém případě to ale nehraje velkou roli – na hřebeni hor baterie stejně nekoupím a na jachtě: pokud mohu baterii koupit, nejspíš mohu i nabíjet (a jachta těch záložních baterií uveze opravdu hodně).

Barva světla (nebo-li spektrum vyzařování zdroje) – s tím jsem měl neblahé zkušenosti s Tikkou (zelené listy se zdály světle šedivé a splývaly se šedou cestou či šedo-hnědými stromy / keři). Jenže jak zjistit, jak si to které světlo vede? Všichni výrobci prohlašují, že právě jejich světlo „má vynikající podání barev“, někteří (jen někteří) uvádí dokonce CRI (typicky s neznámou metodikou měření, tj. nepříliš důvěryhodné). Bohužel bez zkušenosti se známou hodnotou CRI ani neumím odhadnout, jaká je pro mě vhodná/dostatečná. I když bych si mohl světlo předem vyzkoušet na prodejně, bude to nejspíš během dne a prodejna bude osvětlená..takže barvu světla stejně moc nepoznám. Musím se tedy spolehnout na recenze (a tady pro změnu nevím, jaké oko/měřítko má ten který recenzent).

CRI – „Index podání barev Ra (CRI – color rendering index) je hodnocení věrnosti barevného vjemu, který vznikne osvětlením z nějakého zdroje, v porovnání s tím, jaký barevný vjem by vznikl ve světle slunce.“ Viz. Wikipedia: Index podání barev. Pozn. red.

Barva světla navíc souvisí s bateriemi: obecně platí, že čím studenější světlo (horší CRI), tím efektivnější je LED chip, tj. přeměna energie z baterie na světlo. A naopak čím teplejší odstín světla a lepší CRI, tím bude světlo méně výkonné, resp. bude mít vyšší spotřebu.

Vodotěsnost – naprostá nutnost je pro mě odolnost proti prudkému dešti, resp.vlně (tj. IPx6). Pokud mě se svítící čelovkou zalila vlna, znamená to, že je noc a vlny jdou vysoko přes palubu – situace tedy asi není úplně dobrá a to poslední co potřebuju, je přijít o světlo. Ale vyrábí se běžně i světla s odolností IP68 (třeba noční kontrola trupu lodi z vnějšku při hledání díry nebo odřezávání lana z propeleru), takže jasná volba.

IP – „Stupeň krytí (IP) udává odolnost elektrických zařízení proti vniknutí cizího tělesa a vniknutí kapalin, zejména vody.“ Viz. Wikipedia:Stupeň krytí. Pozn. red.

Šířka kuželu světla – Tikka disponuje takovou vychytávkou – je možné sklopit rozptylku což zajistí výrazně širší kužel světla. Nejdřív mi to přišlo jen jako drobnost, ale velice rychle jsem si zvykl a už nechci jinak. Super vychytávka! Nejlepší je samozřejmě zoom optika – ta mi umožní nastavit šířku kuželu světla nejen ve dvou krocích, ale jakkoli jak potřebuji.

Výkon/dosvit – teoreticky jde o dva různé parametry (dosvit je pro mě důležitější), ale výrobci měří dosvit často trochu podivně a tak je výkon spolehlivější parametr při porovnávání světel. Ověřil jsem si, že 180 lm je pro mě rozhodně nedostatečné (tj. hledám 400 lm nebo víc).

Červené světlo – možná je to maličkost, ale jsou situace..jednak s červeným světlem nebudím okolní spící (kteří svoji nevoli z probuzení jinak neváhají dát patřičně najevo) a jednak neztrácím vidění ve tmě, což je při noční plavbě naprosto kritické!

Pásek přes hlavu – tj.nejen guma kolem hlavy, ale i středem přes „vrch“. Drobnost? Ano, ale velmi užitečná – i lehké čelovky při prudších pohybech nebo časem kloužou dolu a musím je občas „umravnit“. Dá se tomu zabránit větším utažením / napětím gumy – jenže z toho mě zase po delší době začíná bolet hlava (ne hlava 22, moje hlava..ale trochu se pak cítím jako v Hlavě 22). Pásek přes hlavu vše elegantně řeší (a nemusím se bát ani seskoku z 2m aniž bych okamžitě potemněl s čelovkou spadnutou na krku).

Naklápění – to je snad samozřejmost…pro většinu výrobců ano.

Ochrana proti samovolnému zapnutí – to lze řešit mnoha způsoby, např. pouzdrem (to bych preferoval, kdyby nezvyšovalo celkovou hmotnost světla…což mi vadí hlavně v batohu na zádech..kde taky nejvíc potřebuju ochránit světlo proti samovolnému zapnutí), krytkou přes zapínací tlačítko (opravdu ochrání VŽDY nebo jen VĚTŠINOU?), „naklikáním“ nějaké kombinace (typicky podržením tlačítka delší dobu…což je přesně to, co se stane přitlačením světla k jinému předmětu v nacpaném batohu) nebo vytažením baterie (rozhodně nejjistější způsob..což určitě zapomenu udělat v nejhorší možný okamžik a až budu potřebovat světlo, budu muset nejdřív baterii vložit). Je to se mnou někdy těžký..nic pro mě není dostatečně dobré.

Výsledek hledání

Po důkladném a velmi dlouhém hledání (kdy jsem zjistil, že moje vysněná kombinace parametrů se nevyrábí), jsem v létě 2017 pořídil čelovku Fenix HP25R.

Fenix HP25R Foto autor.

Napájí se jedním Li-ion aku 18650 umístěným na zátylku, baterii lze dobíjet přes microUSB přímo v čelovce. Disponuje reflektorem do dálky se studenější bílou (tj. vyšší účinnost svícení) a druhým širokoúhlým reflektorem s teplejším světlem (a subjektivně lepším podáním barev). Reflektory se ovládají samostatně, každý má 4 stupně výkonu. Odolnost je na úrovni IP66 (tj. prudký déšť, vlna na palubě). Má samostatně spouštěné červené světlo a přibližný ukazatel stavu baterie.

Parametry a popis od výrobce zde:
www.kronium.cz/nabijeci-celovka-fenix-hp25r/prod_1599.html

Názor

Můj názor na čelovku Fenix HP25R po 1,5 roce používání? Je skvělá! Mnohem lepší než jsem čekal.

Pořizoval jsem si ji hlavně na různé akce venku, ale velice rychle jsem si na ni zvykl a je natolik skvělá, že ji používám téměř každý druhý den i doma..někdy je pro mě doma jednodušší (a lepší světlo) sáhnout po čelovce než po vypínači na stěně.

Na hlavě sedí skvěle. Natolik skvěle, že si ji za chvíli neuvědomuju. Už několikrát jsem třeba po 20 minutách řízení kouknul do zrcátka právě když mě osvítilo protijedoucí auto…a pořádně se leknul protože jsem teprve v tom okamžiku zjistil, že jsem si čelovku zapomněl sundat z hlavy.

Když jsem Fénixe pořídil a poprvé vzal do akce (na jachtu), zakotvili jsme v zátoce a šli do blízké (cca 8 minut lesem) hospody na večeři. Zpět jsme šli už po tmě, já odcházel poslední a tak se přede mnou postupně rozsvítilo několik malých světlušek-lidí z posádky. Pak jsem rozsvítil já….a ostatní svoje světlušky zase vypínali, protože byly nadbytečné.

Foto autor.
Svícení na cestu. Foto autor.

Některé lodě mají na stropě salonu průběžné madlo (vlevo i vpravo). Pokud tam čelovku šikovně zavěsím, široký reflektor na druhý nejnižší stupeň (30 lm) s přehledem osvítí celý salon na běžné činnosti. Pokud přisvítím na třetí stupeň (130 lm), je světla dost i na čtení a člověk má pocit VELMI osvětlené místnosti. Ve stanu stačí většinou nejnižší stupeň (4 lm).

Kryt tlačítek pro transport. Foto autor.

Na ovládání slouží dvě tlačítka, obě je možné stisknout dlouze nebo krátce. Krátký stisk levého zapne červenou diodu. Skvělé řešení, že? Při noční plavbě jsem si potřeboval posvítit na navigační poznámky a hluboce jsem se zamyslel, kterým že se to ta červená zapíná..ale nedokázal jsem si vzpomenout, protože to jinak dělám automaticky. A protože zákon schválnosti pracuje naprosto spolehlivě, samozřejmě jsem sáhnul na pravé tlačítko..které indikuje přibližný stav baterie blikáním červeného a BÍLÉHO světla (hups).

Max. úhel sklopení. Foto autor.
Max úhel sklopení. Foto autor.

Pokud je baterie už slabá a nezvládne dodávat potřebný výkon, čelovka sama přepne do nižšího režimu, resp. z dlouhého na široký reflektor (ten umí svítit nejslabším režimem). V takové situaci světlo krátce 3x blikne aby vás Fenix upozornil, že je třeba baterii vyměnit (výrobce uvádí, že bliká červená dioda – není to pravda).

Kryt baterie. Foto autor.
Kryt baterie. Foto autor.

Zkušenost ukazuje, že většinu času svítím se širokým reflektorem (má příjemnější světlo a častěji potřebuju svítit na blízko). Pokud ale zapínám dlouhý reflektor, je nenahraditelný, tj. je velmi potřeba – typicky při pátrání po něčem (stan, bójka, člen posádky, značka na stromě, opodál stojící vlk…).

Zatímco široký reflektor většinou používám na nižší dva výkonové stupně, dlouhý reflektor většinou na silnější dva stupně.

Dobu svícení jsem nikdy explicitně neměřil. Používám většinou staré baterie 18650 (v NB už nefungovaly) se změřenou kapacitou cca 1000mAh a při běžném používání (hledání ve věcech, navigační příprava, světlo u večeře, občasné zasvícení někam do dálky..svítím téměř celý večer převážně na nízké výkony) mi na jachtě vydrží jedna baterie 3 dny (ale jen tak tak).

Konektor dobíjení. Foto autor.

Zkoušel jsem samozřejmě dosvit na plný výkon: viděl jsem účinek (neposvítil bych si, jen jsem poznal kam světlo dopadá) na cca 300m vzdálených stromech. Pokud nesplývá s pozadím, dá se na zcela klidné hladině najít kotevní bójka na cca 180-200m, vlk je v lese vidět na cca 70-80m (zvířecí oči se samozřejmě lesknou na výrazně větší vzdálenost).

Také jsme jednou zkoušeli jak svítí HP25R v porovnání s 500W stavebním reflektorem. Rozhodování nebylo snadné a nakonec jsme dospěli k překvapivému závěru, že stavební reflektor…přece jenom svítí o trochu lépe :-).

Zkusím své zkušenosti shrnout jako pozitiva a negativa:

Velká pozitiva

  • Svítí skvěle. A tím myslím opravdu SKVĚLE! Široký reflektor má příjemné příjemně rozprostřené světlo, dlouhý reflektor svítí „jako kráva“.
  • Dvě šířky kuželu světla na výběr – široký a dlouhý.
  • Dvě barvy světla – studenější energeticky úspornější a teplejší s lepším podáním barev.
  • Výborně drží na hlavě.
  • Odolnost proti pádu (1m).
  • Přítomnost červeného světla.
  • Napájení Li-ion aku 18650
  • Nabíjení baterií přímo v čelovce (tj. nepotřebuje externí nabíječku).

Drobná pozitiva

  • Odolnost IP66.
  • Regulace na konstantní jas, tj. až do momentu vybití baterie svítí pořád stejně.
  • Nejnižší režim funguje i s velmi vybitou baterií – prakticky nikdy tedy nezůstanete zcela po tmě.
  • Umí přibližně (opravdu jen velmi přibližně, 80% – 50% – 20% a přesnost není vysoká) indikovat stav baterie.
  • Pokud je baterie slabá, sama přepíná do nižších režimů (nevypne náhle).
  • Naklápění reflektoru v poměrně širokém rozsahu.
  • Blokování nechtěného zapnutí tím, že tlačítka se v jedné poloze sklopení reflektoru „schovají“ pod plastové překrytí. Je dobré, že ochrana existuje. ALE nejsem přesvědčen, že je dokonalá. ALE dosud se mi nikdy nestalo, že by se samovolně zapnula.

Velká negativa

  • Jediný velký nedostatek vidím v odolnosti „pouze“ IP66, resp. absenci IP68.

Drobná negativa

  • Vyšší cena (2200Kč). Z mého pohledu ale výhody cenu více než vyváží.
  • Hmotnost: 229g včetně baterie + něco váží záložní baterie.
  • Pod zapnutým reflektorem se potí čelo..zejména v létě.
  • Nejnižší režim funguje i s velmi vybitou baterií, zřejmě nemá žádnou ochranu proti hlubokému vybíjení (jde pod 2,6V). To Li-ion nedělá dobře…zejména pokud akumulátory nemají vlastní elektroniku…což nemají všechny ty, které získáte po rozebrání např. staré baterie z notebooku (k čemuž samozřejmě nikoho nechci nabádat, jen na vlastní nebezpečí! Ale klidně mi napište, kdybyste s tím měli problém:-) ).
  • Upozorňuji, že nelze zapnout oba reflektory současně! Výrobce tuto skutečnost nikde neuvádí. Zatím jsem se nikdy nedostal do situace, kdy bych oba současně potřeboval.
  • Čelovka se zapíná delším (cca 0,5 sec.) podržením některého tlačítka, takže na to musím „čekat“ a nemám světlo „ihned“.
  • Červené světlo není moc silné (uvítal bych o 20% silnější) – musím sklonit hlavu, chci-li si reálně posvítit pod nohy (měřím 170cm).
  • Od baterie na zátylku vede dopředu napájecí kabel, který je spíše tuhý. Někdy mám obavu, že se mi zachytí třeba za větev stromu..dosud se mi to ale nikdy nestalo.
  • Prostor na baterii se otevírá šroubováním a víčko nemá nejlepší možný úchop (jen nadprůměrně dobrý), takže se v zimě se zkřehlými prsty někdy trochu trápím a otevírám až na druhý pokus.

Jarda Komínek

Všechny fotky se svolením autora.