Má plachetnice přednost před motorovou lodí? Podle COLREGu ne – pojem „přednost“ námořní právo vůbec nezná. Místo něj pracuje s povinností uvolnit cestu, udržovat kurz a rychlost a především udělat vše pro zabránění srážce. Jak tato pravidla fungují v praxi a proč se nelze spoléhat na to, že vám velká loď jednoduše uhne? Přinášíme kapitolu z knihy Jana Onheisera Právo pod plachtami, která vysvětluje námořní právo srozumitelně pro rekreační jachtaře.
Jeden z nejčastěji mylně interpretovaných konceptů COLREGu je, že existuje plavidlo, které má přednost. Nikoli. Žádné plavidlo na moři nemá přednost.
Když si důkladně přečtete všechny články úmluvy COLREG, slovo přednost v nich nenaleznete. Prostě tam není. Ani jeho ekvivalent jako právo plavby či jiný obdobný termín. Situace na moři prostě není situace na silnici. Jedete-li po hlavní cestě, máte přednost před autem přijíždějícím z vedlejší silnice. Jestliže vám auto přednost nedá a nastane bouračka, policie uloží viníkovi pokutu, vám pojišťovna nahradí škodu a jede se dál. Na moři nic takového neplatí.
A co jste dělal vy?
Jestliže vám na plachetnici pod plachtami neuvolní motorová loď cestu, a současně vy neučiníte vše pro odvrácení srážky, bude v rámci vyšetřování námořní nehody vzata tato skutečnost v potaz. Případný soudní spor by danou okolnost a vaše chování zkoumal a uvažoval by o vašich možnostech zabránit srážce a jejich realitě. Výsledkem bude poměr zodpovědnosti za vzniklou škodu. Třeba devadesát devět ku jedné. Co na to řekne pojišťovna, je zřejmé. Lze předpokládat, že v daném poměru bude krátit pojistné plnění.
Pamatujte na tuto zásadu COLREGu, když vás bude křižovat bezohledný a vše ignorující motorový člun. Nejenže si případnou kolizí nechcete kazit dovolenou a riskovat život a zdraví posádky, ale je to vaše explicitně uložená povinnost.
Kdo komu uvolňuje cestu
A jak to tedy je v realitě? COLREG stanovuje hierarchii povinností uvolnit cestu plavidlu v kolizním kurzu. Tato hierarchie vyplývá z ovladatelnosti daného plavidla. Motorová loď je nejlépe ovladatelná, COLREG jí tedy přiznává nejméně oprávnění. Potkají-li se dvě motorové lodě, musí dodržovat pravidla pro vzájemné křižování. Motorová loď je povinna uvolnit cestu všem dalším lodím. Dále následuje plachetnice a samozřejmě vzájemné povinnosti dvou křižujících se plachetnic plujících pod plachtami. Poté lodě provádějící rybolov za plavby. Sice mají vyhozené sítě nebo jiné rybolovné zařízení, ale v manévrování jako takovém omezeny nejsou. Další kategorií je loď s omezenou manévrovatelností v důsledku své činnosti či prováděných prací. A nejméně ovladatelná, resp. zcela nebo zčásti neovladatelná je, jak překvapivě, neovladatelná loď. Té je povinen uvolnit cestu každý, protože její manévrovatelnost je vyloučena nebo silně omezena.
Výjimky z jednoduché hierarchie
Trochu mimo uvedenou pyramidu stojí plavidla omezená svým ponorem, neboť jejich charakteristika vyplývá spíše z povahy vodní cesty ve vztahu k reálnému ponoru než k samotné ovladatelnosti lodě. Těmto plavidlům nesmí ostatní lodě bránit bezpečnému průjezdu, dovolují-li to okolnosti případu, vyjma lodí neovladatelných a lodí s omezenou manévrovací schopností.
A další specifikum představuje situace předjíždění, kdy platí, že každá loď předjíždějící jinou loď se musí držet mimo dráhu lodi předjížděné. Bez ohledu na to, zda by dle jiné části COLREGu byla v opačné situaci. Je však logické, že tyto dvě specifické situace se nevztahují na neovladatelnou loď, která již z povahy věci není schopná jakkoli manévrovat.
Specifická pravidla pak COLREG stanovuje pro případ plavby nebo kotvení za snížené viditelnosti. Další zvláštnosti jsou pak dány pro úzké plavební dráhy a oblasti systémů rozdělené plavby. Hydroplány a tzv. WIG craft (ekranoplán) jsou povinny držet se stranou od všech ostatních plavidel a nestěžovat jejich plavbu.
Stand-on a give-way: co to znamená v praxi
Co máme tedy dělat, když přednost neexistuje? COLREG rozlišuje plavidla na lodě uvolňující cestu a lodě, kterým je uvolňována cesta. Angličtina používá termíny stand-on vessel a give-way vessel. Myslím, že tyto anglické termíny jsou velmi výstižné.
Jsme-li v pozici stand-on lodě, musíme udržovat svůj směr a rychlost, dodržovat „proper look-out“, plout bezpečnou rychlostí a jak již víme, jestliže se z jakékoliv příčiny ocitne loď povinná udržovat svůj směr a rychlost tak blízko druhé lodi, že srážce nemůže být zabráněno pouze akcí lodi uvolňující cestu, tato loď musí učinit vše pro odvrácení srážky.
Také podmínka udržovat směr a rychlost je důležitá pro předvídatelnost našeho chování z pohledu ostatních lodí.
Ani stand-on loď nemůže čekat do poslední chvíle
Tím bylo řečeno vše podstatné. Nemůžete se spoléhat na to, že vašemu krásně nastavenému spinakru motorák uhne, jste povinni učinit vše, abyste odvrátili srážku, upravit kurz, případně sundat plachty a zastavit.
Proč vám velká loď nemusí uhnout
Z těchto pravidel vyplývá další okolnost, na kterou se občas zapomíná. Přestože jako plachetnice jsme stand-on plavidlo vůči motorové lodi, někdy v praxi není reálné, aby motorová loď odpovídajícím způsobem reagovala. Důvodů může být celá řada, zejména v případě velkých nákladních lodí. Viditelnost 15metrové plachetnice z kapitánského můstku je velmi omezená. Od určité vzdálenosti se dostanete do slepého úhlu a nezachytí vás ani radar. Nemáte-li aktivní AIS, tak vás prostě objektivně nemůže hlídka zaoceánské kontejnerové lodě vidět.
Další věc, kterou musíte vzít v úvahu, jsou faktické manévrovací schopnosti nákladních lodí. Při plavbě rychlostí 20 uzlů, což je běžná cestovní rychlost velkých lodí, činí poloměr otáčení nebo dráha nezbytná k zastavení překvapivě mnoho námořních mil. Budete-li tato fakta ignorovat, nejenže svou laminátovou lodičkou parník ani nepoškrábete, ale hlavně nebudete jednat v souladu s dobrou námořní praxí a s povinnostmi stanovenými COLREGem.
Právo pod plachtami
Námořní právo srozumitelně pro jachtaře: povinnosti velitele, odpovědnost za škodu, COLREG, pojištění i záchrana na moři.