Ačkoliv předpověď výšky vln není příliš užitečná pro osoby mimo pobřežní oblasti, bude se velmi hodit jachtařům, surfařům a návštěvníkům pláží. Navíc události posledních dní ukazují, že vědět, to čeho vyplouváte, může být i existenční otázkou. Bohužel.
Existují dva typy vln: swell, což jsou vlny, které vznikly jinde a přemístily se k vám a větrné vlny, které jsou zapříčiněny místními větry. Vlnová délka (délka mezi hřebeny vln) a výška vlny závisí na síle větru, proudu, době, po jakou vítr vane, hloubce moře a rozběhu vlny (vzdálenost proti větru k překážce, např. pobřeží). Surfaři obvykle surfují na swellových vlnách. Jsou to velké vlny, které se mohou objevit při jinak úplně klidném počasí. Vznikají uprostřed oceánu po celé dny a přetrvávají stejně dlouho, jako vznikaly. Dokáží se oceánem pohybovat i tisíce kilometrů a často mívají vlnovou délku ve stovkách metrů.
Swellové vlny se velmi hodí při předpovídání přicházející tlakové níže. Swellové vlny se častokrát pohybují rychleji než povětrnostní systémy, takže velké swellové vlny často vypovídají o tom, že se blíží tlaková níže. Pro nás jsou hlavně užitečné, pokud ukazují, že se neblíží tlaková níže. Pokud vidíme všechny znaky blížící se tlakové níže, ale nevidíme žádný swell, pak je pravděpodobné, že naše předpověď nebyla správná. Stejně tak zlověstně vypadající obloha, ale žádný swell, často znamená, že se blíží jen bouřka, nikoliv tlaková níže. Pamatujte, že pokud při zlověstné obloze není žádný swell, bude špatné počasí pouze přechodné. Pokud se swell dostaví, pak se blíží tlaková níže.
Větrné vlny vznikají lokálně a mohou se utvořit během jedné hodiny. Obvykle čím delší je rozběh vlny, tím vyšší je její výška. Jestliže vanul vítr o síle 10 uzlů po dobu 2 hodin, bude výška vlny zhruba 25 cm, pokud je rozběh vlny delší než 8 km. Pokud by takový vítr pokračoval dalších 6 hodin, pak budou vlny 50 cm vysoké, za předpokladu, že rozběh vlny je delší než 40 km. Další příklady výšky vln jsou uvedeny v tabulce níže.
Výšku vlny také ovlivňují mořské proudy. Pokud proud směřuje souběžně s vlnami, budou vlny plošší, ale pokud proud míří opačným směrem proti vlnám, budou vlny příkřejší. Je to proto, že při vlnách proti proudu se vlny zpomalují, a protože nedokáží snadno ztratit energii, využijí energii rychlosti k tvorbě vyšších a příkřejších vln. V přílivových vodách se tomuto jevu říká, že jde vítr proti přílivu.
Když se vlny dostanou na mělčinu, začnou se chovat odlišně. Když vlna pod sebou „ucítí“ dno, zpomalí, tudíž se zvětší její výška a sníží vlnová délka, takže vlna bude příkřejší. Když začne být voda moc mělká, vlna je nakonec příliš příkrá, nedokáže se udržet vzpřímeně a její hřeben spadne. Vlny se začnou zalamovat.
Vlna začne pod sebou cítit dno v hloubce menší, než je polovina vlnové délky, což se běžně stává u pobřeží. Nicméně dochází k případům, kdy je vlnová délka několik stovek metrů, jako tomu často bývá v severním Atlantiku. Biskajský záliv je dokonalým příkladem toho, jak vlny o vlnové délce 500 m začínají cítit dno relativně mělkého Biskajského zálivu (200 m). Díky tomu začnou být vlny mnohem vyšší, a v kombinaci s atlantickou bouří nastávají ony děsivě známé podmínky Biskaje.
Vlny putují v přímých liniích, dokud nenarazí na překážku jako například vlnolam. Vlny, které na překážku narazí, nepokračují dál v přímé linii, ale ohýbají se kolem vlnolamu (říká se tomu difrakce), což znamená, že i pokud jste za vlnolamem, vlny na vás stále ještě dosáhnou. To je také zřetelně viditelné v zátokách s úzkým vjezdem, například v Lulworth Cove ve Velké Británii. Vlny se také budou ohýbat okolo překážek, jako jsou ostrovy a vyvolávat zmatený stav moře.
Tohle a spoustu dalších užitečných znalostí najdete v knize Čtení mraků, která je ve slevě 20% a to do 31. ledna 2024. Klikněte na obrázek knihy níže.
