Ruská legenda Fazisi neumírá!

foto: facebook.com/Fazisilegend

Vlad Murnikov, jachtař a lodní architekt, snil o vrcholovém jachtingu. Bohužel žil v Sovětském svazu v osmdesátých letech. Pak přišel Gorbačov, perestrojka a Vlad přesvědčil několik kamarádů, aby se pustili do nemožného: zorganizovali tým a postavili loď pro Whitbread Round the World Race – největší etapové závody své doby (donedávna známé jako Volvo Ocean Race).

Vlad dal dohromady tým lodních stavitelů z Petrohradu a Oděsy. Necelý rok před startem (1988), na břehu Černého moře v gruzínské Poti započala stavba lode Fazisi. Peníze z domácích zdrojů (od podniku Fazisis, vyráběl tankery a pivo) stačily ale jen na trup a v té době jiné zdroje v Rusku nebyly. Nebyly ani zkušenosti s podobnými projekty, materiálem, výstrojí a kapitánem konče. Nakonec s rozpadem Sovětského svazu dorazily do Gruzie nepokoje a celý projekt zůstal viset na vlásku.

Ale nevzdali to. Rusové přesvědčili tehdy už zkušeného závodního kapitána Skipa Novaka, aby se stal druhým kapitánem a měsíc a půl před startem (září 1989) se jim loď podařilo evakuovat do Londýna na letiště Heathrow velkokapacitním Antonovem (An-125, Ruslan). Vykládání 83 stopé lodě nepřátel ze SSSR, kteří si přišli zasoutěžit ve zbohatlickém sportu svobodného světa, přilákalo pozornost světových médií a spolu s počátečním sponzorstvím Pepsi pomohlo projektu přežít. Sázkové kanceláře i tak vypisovaly kurz 100:1 na to, že se loď nepostaví ani na start. 

 

Pepsi se nakonec spolupráce s Rusy zalekla a z projektu vycouvala. Loď ale i tak odstartovala, sice zcela bez peněz a bez zkušební plavby, ale přece. Posádka dokončila první etapu do Punta-del-Este v Uruguay na 6. místě. Byl to nejen úspěch, ale i zázrak vzhledem k okolnostem a konkurenci. Obrovský nápor starostí ale nevydržel ruský kapitán Aleksei Grishenko. Cítil odpovědnost za celý projekt, skoro týden nespal a v Uruguayi se oběsil na stromě. 

Velení převzal Skip Novak a s velkými omezeními pokračoval v soutěži. Loď neměla náhradní plachty (vítěz Steinlager 2 jich v šesti etapách vystřídal stovku), žádné elektronické vybavení na sledování počasí, prasklo ráhno, pokazil se generátor a vařič … Peníze nakonec získali ze sbírek na Novém Zélandu, prodejem ruského umění, které darovala ambasáda, pomohl výrobce plachet z Floridy či Uruguayský obchodník z vlnou. Loď závody dokončila na celkovém 11. místě.

Plachetnice pak roky měnila majitele, několikrát najela na dno a po hurikánu Irma (září 2017) skončila vyhozená na břehu a vyrabovaná. Úřady ji chtěly poslat do šrotu, protože majitelé neměli na zaplacení záchranných prací a už vůbec nemohli investovat do opravy. Nakonec se nad ní slitoval Yury Raul, bělorus žijící v Chicagu, který se na ní kdysi plavil. Z nostalgie ji koupil, i když věděl, že nemá peníze na další opravy. V současnosti se ji snaží zachránit. Projekt sbírá podporu přes crowdfunding. Fazisi by určitě svědčilo, kdyby se mohla objevit na startu Ocean Globe Race. Dobrodruzi, blázni, majitelé ropných vrtů a jim podobní mohou kontaktovat Yuriho na fazisilegend@yahoo.com.