Co říkají statistiky o jachtařských kolizích? Zajímavý přehled z reálných nehod.
Jak velké jsou jachty, které končí ve srážkách? Za jaké viditelnosti k nim dochází? A s čím se vlastně nejčastěji srazíme? Statistiky z vyšetřovaných kolizí nám dají poměrně jasný obrázek. Tady jsou nejzajímavější čísla.
Průměrná velikost jachet: 38 stop
Kolizí se účastnily lodě od 25 do 60 stop délky. Průměr je 38 stop, tedy přibližně 11,5 metru.
To znamená, že nejčastěji nejde o malé sportovní plachetnice, ale o běžné charterové lodě.
Kdy k nehodám dochází?
Možná překvapí, že více než polovina kolizí se stala za dobré denní viditelnosti!
- 53 % – den, dobrá viditelnost
- 29 % – noc, snížená viditelnost
- 18 % – noc, dobrá viditelnost
Z toho vyplývá, že slunce samo o sobě neznamená bezpečí. I za jasného dne může dojít ke kolizi – třeba z nepozornosti, ústavy nebo špatného hlídkování.
Z čeho jsou kolidující jachty?
- 59 % – laminát (GFK)
- 24 % – dřevo
- 12 % – ocel
- 6 % – hliník
Laminátové trupy dominují – což není překvapení, vzhledem k jejich rozšířenosti. U ocelových a hliníkových jachet je ale třeba brát v potaz, že sice snesou víc, ale síla nárazu bývá větší i pro druhou stranu.
Co se stane s lodí po kolizi?
- 44 % – začne se potápět
- 31 % – zůstává plovoucí, ale neschopná manévrovat
- 26 % – stále manévrování schopná
Takže v každém druhém případě jde do tuhého. Pokud loď není poškozená tak, že se potápí, často stejně ztrácí schopnost manévrovat.
S kým se jachty nejčastěji srazí?
- Velká nákladní plavidla
- Motorové jachty
- Plachetnice, vlečné soupravy, ponorky a další
Na prvním místě jasně vede velká obchodní lodní doprava – a není divu. Na moři, zejména v oblasti plavebních tras, to bývá jako na dálnici bez čar. Velké lodě neuhýbají, často ani nevědí, že o vás ví.
AIS, radar, nebo jen slepá víra?
U 35 % jachet, které byly účastníky kolizí, nebyl použit ani radarový reflektor, ani AIS, ani radar.
Z 17 zdokumentovaných případů ve vyšetřovacích zprávách nevyužilo žádné technické prostředky více než třetina lodí.
To je vysoké číslo – a důvod k zamyšlení. I pasivní radarový reflektor může zvýšit vaši šanci, že vás druhá loď vůbec zaznamená.
Co z toho plyne?
- Dbejte na dobré hlídkování, i za bílého dne.
- Nenechávejte kormidlo na autopilotu bez dozoru.
- AIS, radar, reflektor – používejte, co máte.
- A mějte plán, co dělat po srážce – protože šance, že se loď bude potápět, není malá.
Bezpečné plavby všem – a raději s odstupem!
Kolize nejsou jen teorií z učebnic.
Jsou to tvrdé nárazy, které se často dějí tam, kde bychom je nečekali.
Tady máš doplněnou verzi článku pro WordPress včetně perexu a SEO sekce:
Příčiny ztráty kýlu: Když selže to, co má loď držet nad vodou
Ztráta kýlu je noční můrou každého jachtaře. Ačkoli se jedná o relativně vzácný jev, následky bývají katastrofální. Tento článek shrnuje nejčastější příčiny ztráty kýlu na základě více než 70 případů a přináší praktická doporučení, jak této hrozbě předcházet.
Nejčastější příčiny ztráty kýlu:
- 40 % – příčina neznámá
- 15 % – výrobní vada (např. vadný svár)
- 11 % – oslabení nebo konstrukční porucha trupu
- 10 % – vážný náraz do dna
- 5 % – koroze šroubů kýlu
- 3 % – porucha výkyvného kýlového systému
⚠️ Od roku 1984 došlo ke 24 smrtelným nehodám v důsledku ztráty kýlu.
Co si z toho odnést?
- Pravidelně kontrolujte kýlovou konstrukci – hlavně po kontaktu s dnem.
- Při koupi lodě si ověřte její servisní historii a výskyt havárií.
- Nezanedbávejte kontrolu koroze kýlových šroubů.
- Nepodceňujte výběr vhodného typu kýlu – zejména pokud plánujete offshore plavby.
Ztráta kýlu může být náhlá, tichá a smrtící. Věnujte proto pozornost i detailům, které nejsou na první pohled vidět. Technický stav kýlu může rozhodnout o životě celé posádky.
🧭 Bezpečné plavby přejeme všem, kdo drží kormidlo.
Další informace? Koukněte sem