Od dubna do června 2018 – v rámci kampaně Perkunas – dobrovolníci Sea Shepherd Germany hlídkovali v několika chráněných oblastech Baltského moře. Posádka lodi MV Emanuel Bronner použila k průzkumu tamního rybářského vybavení dálkově ovládaného podvodního robota s kamerovým systémem (ROV). Jeho pomocí odhalila hlavní riziko, kterým čelí kriticky ohrožená populace sviňuchy obecné: zachycení a následné utonutí v lovných sítích. Přestože zástupci Sea Shepherd během svého letošního monitorování sami na uvízlé sviňuchy nenarazili, máme potvrzeno, že v roce 2018 se v Baltském moři oběťmi vedlejšího úlovku staly minimálně dvě sviňuchy obecné. Deset sviňuch bylo také nalezeno mrtvých na polském pobřeží, a to ve velice krátkém časovém úseku během června. V některých případech mrtvá těla vykazovala známky toho, že tyto sviňuchy byly zabity sítěmi na chytání ryb (otevřené řezné rány). Tyto stopy se zřejmě někdo pokusil zakrýt. Vzhledem k tomu, že v Baltském moři žije již jen 500 sviňuch obecných, jejich populaci mnoho času nezbývá. Na skutečnost, že tenatové sítě jsou v Baltském moři pro sviňuchy obecné tou největší hrozbou, poukazují vědci již desítky let. Přesto toto lovné zařízení zůstává povoleno dokonce i v chráněných oblastech.
Posádka evidovala každou sledovanou tenatovou síť. Foto: Sea Shepherd
V roce 1992 Evropská unie vydala několik zákonů na ochranu přírody, včetně tzv. Směrnice o stanovištích. Jejím účelem bylo mimo jiné vytvořit soustavu chráněných lokalit ve společných evropských vodách (Natura 2000). Vzhledem k povaze této směrnice měla být ochranná opatření prováděna jednotlivými členskými státy. To se ale nikdy nestalo. Několik států muselo dokonce za nedodržení směrnice zaplatit pokutu. Evropská unie pak označila zákonodárství (o ochraně přírody) jednotlivých členských zemí za nedostatečné.
V červnu 2018 se však její přístup rozhodnutím Evropského soudu (případ C-683/16) změnil. Několik německých sdružení na ochranu přírody a životního prostředí se totiž pokusilo dosáhnout zákazu rybolovu v německých mořských chráněných oblastech. Jejich návrh byl ale zamítnut. Vzhledem k tomu, že by se takový zákaz dotýkal i rybářů z jiných států EU, stala se tato záležitost problémem na úrovni Evropské unie. Po letech úsilí o zákaz rybolovu na státní úrovni (a prosazování zákonů EU na ochranu přírody), Evropská unie nyní sama tvrdí, že takový zákaz není v souladu s jejími dalšími právními předpisy.
Opět tedy platí, že zájem o zisk je vyšší než zájem o ochranu životního prostředí. Tato situace ovšem nemá žádného vítěze: Rybolov využívající tenatových sítí v posledních desetiletích upadá. Jednoduše nepřináší dostatečný zisk, a to zejména kvůli úbytku biologické rozmanitosti v Baltském moři. Tento úbytek má na svědomí sám člověk. Otázkou zůstává, co zanikne dříve. Baltské sviňuchy nebo rybolov s tenatovými sítěmi? Pokud ale bude hra o převedení odpovědnosti na jiné instituce pokračovat dalších deset let, těmi poraženými budou opět sviňuchy obecné.
V Cortézově moři, v Mexiku, k podobné situaci již došlo. Vaquita (sviňucha kalifornská) – druh příbuzný baltským sviňuchám – byla v roce 1996 prohlášena za kriticky ohroženého živočicha. Tehdy jich v Kalifornském zálivu zbývalo okolo 600. Vědci se tehdy shodli na tom, že jedinou možnou cestou k přežití je naprostá eliminace tenatových sítí v místě výskytu sviňuch kalifornských. Dalších bezmála dvacet let jsme ale byli svědky planých řečí bez činů. Až v roce 2015 byl tento typ lovných sítí dočasně zakázán. O dva roky později byl zakázán trvale. Jenomže: V roce 2018 klesl počet sviňuch kalifornských pod 30 jedinců! „Vaquita“ se díky tomu stala nejohroženějším mořským savcem naší planety.
Posádka plavidla MV Emanuel Bronner. Foto: Sea Shepherd
Za pouhých 22 let klesla populace sviňuchy kalifornské o 95%. Političtí činitelé mezi tím ztráceli čas mluvením místo toho, aby jednali. Před 10 lety, v roce 2008, byla baltská populace sviňuch obecných prohlášena za kriticky ohrožený druh. Političtí představitelé Evropské unie musí hned teď převzít odpovědnost a prosadit zákaz tenatových sítí a dalších destruktivních metod rybolovu v oblastech, které vymezuje program Natura 2000. Musí učinit kroky k ochraně dvou populací sviňuchy obecné – sviňuch žijících v západní oblasti dánských úžin (Velký Belt) a kriticky ohrožených sviňuch, které obývají východní část Baltského moře. Není možné dělat jakékoliv výjimky, ani dočasná řešení. Zařízení produkující varovné signály (tzv. PAL) vedou pouze k odehnání sviňuch z přirozených míst jejich výskytu. Tato metoda nemůže být trvalým řešením a je zbytečné vynakládat na ni čas i peníze. Nesmíme opakovat stejné chyby jako mexická vláda. Nesmíme se zavedením jediného účinného řešení čekat příliš dlouho. Tenatové lovné sítě je třeba ihned zcela zakázat.
Jednejte: Kontaktujte politické činitele
Podepisování petic nikam nevede. Je to jen ztráta času, který tato zvířata nemají. Každá minuta, kdy nejednáme, je krokem k jejich vyhubení. Občané zemí Evropské unie si zvolili své představitele. Nyní je čas, aby tito lidé jednali v našem zájmu. Ze závěru operace Perkunas 2018 jasně vyplývá, že je třeba jednat. Napište prosím svým evropským představitelům, aby požadovali zákaz tenatových sítí a dalších ničivých lovných metod v oblastech programu Natura 2000 – v oblastech, které jsou určeny k ochraně sviňuch obecných v Baltském moři. Dejte jim vědět, že je nás mnoho, a že nám na tom záleží! Ukažte jim, že opravdu chceme zachovat přírodní dědictví Evropy – „jediné domorodé kytovce Baltského moře“, jak o nich kdysi Evropská unie sama psala ve svých zákonech.
Oddělení Evropské komise pro námořní záležitosti a rybolov
Mezi cíle tohoto oddělení patří ochrana námořního prostředí při současném zachování konkurenceschopnosti Evropy a provádění nové společné rybářské politiky včetně technických opatření, jak a kdy rybáři mohou lovit.
Oddělení Evropské komise pro energetiku, změnu klimatu a životní prostředí
Mezi úkoly tohoto oddělení patří tvorba právních podnětů vůči EU k ochraně a vyčištění jejích pobřeží, moří a oceánů v rámci integrované strategie, která umožní udržitelné využívání a koordinaci největší sítě chráněných oblastí na světě, známých jako Natura 2000.
Zdroj: SeaShepherd